[ nová verze ]

« Srpen 2018 »
NePoÚtStČtSo
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 


1. srpen 2018, Středa
1. týden žaltáře

Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve, památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. srpen 2018
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve


Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de‘Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele Církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme 
z hloubi své duše plamenné, 
vždyť k polednímu blízký čas 
k modlitbám volá všechny nás. 

V něm nabízena věrným jest 
té pravé spásy sláva, čest, 
oběť Beránka čistého 
teď na kříž povýšeného. 

Ona paprsky skvoucími 
i polední žár zastíní. 
Tou Boží září blaživou 
proniknout chceme duši svou. 

Ať sláva Bohu Otci zní, 
i tobě, Synu jediný, 
i Duchu, který těší nás, 
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu

Dva slepí… začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Srov. Mt 20, 30)

1 Pozdvihuji oči k tobě, *
      který trůníš na nebi. –

2 Jako oči služebníků †
      tkvějí na pánových rukou,*
      oči služky na své paní,
   tak i naše oči hledí †
      k Pánu, jenž je naším Bohem, *
      ať nám smilování dá. –

3 Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
      neboť jsme přesyceni pohanou.
4 Dávno je naše duše přesycena *
      posměchem boháčů a hanou pyšných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně

Pán řekl Pavlovi: „Neboj se… protože já jsem s tebou.“ (Srov. Sk 18, 9. 10)

1 Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
      – takto ať se vyzná Izrael –
2 kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
      když se lidé vrhli proti nám,
3 pohltili by nás zaživa. *
      Proti nám když vzplanul jejich vztek,
4 vody by nás byly odnesly, *
      valil by se přes nás divý proud,
5 přes nás by se byly valily *
      rozbouřené vody vzedmuté. –

6 Chvála Pánu, že nás nevydal *
      jejich dravým zubům za kořist!
7 Duše vyvázla jak z léčky pták, *
      roztrhla se síť, jsme svobodni! –

8 Naše pomoc je ve jménu Páně, *
      který stvořil nebesa i zem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid

Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Srov. Gal 6, 16)

1 Důvěru kdo v Pána mají *
      jsou jako hora Sión,
   která nikdy nekolísá, *
      trvá na věky. –

2 Jako hory obklopují *
      celý Jeruzalém,
   tak Pán objímá svůj národ *
      dnes i na věky.
3 Dědičnou zem spravedlivých *
      hříšní nepodrží,
   aby ani spravedliví *
      po zlu nesáhli. –

4 Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
      a všem upřímným!
5 Ty však, co se dají strhnout *
      na nerovné cesty,
   smeť i se zločinci, Pane! *
      Pokoj s Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 1, 15-16
V celém svém chování buďte svatí, jako je svatý ten, který vás povolal. Stojí přece v Písmu: Buďte svatí, neboť já jsem svatý.


V. Právo a řád buď rouchem kněží tvých.
R. Radostně ať ti jásají tví věrní.

Modleme se:

Všemohoucí a milosrdný Bože, provázej naši dnešní práci svým požehnáním: dej nám poznat, co jsme nedělali správně, a pomoz nám to napravit, abychom šťastně dokončili, co jsme s tvou pomocí začali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie