1. srpen 2017
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve

Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de‘Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele Církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu

Dva slepí… začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Srov. Mt 20, 30)

¹ Pozdvihuji oči k tobě, *
který trůníš na nebi. –

² Jako oči služebníků †
      tkvějí na pánových rukou,*
      oči služky na své paní,
   tak i naše oči hledí †
      k Pánu, jenž je naším Bohem, *
      ať nám smilování dá. –

³ Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
neboť jsme přesyceni pohanou.
⁴ Dávno je naše duše přesycena *
posměchem boháčů a hanou pyšných.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně

Pán řekl Pavlovi: „Neboj se… protože já jsem s tebou.“ (Srov. Sk 18, 9. 10)

¹ Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
      – takto ať se vyzná Izrael –
² kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
      když se lidé vrhli proti nám,
³ pohltili by nás zaživa. *
      Proti nám když vzplanul jejich vztek,
⁴ vody by nás byly odnesly, *
      valil by se přes nás divý proud,
⁵ přes nás by se byly valily *
      rozbouřené vody vzedmuté. –

⁶ Chvála Pánu, že nás nevydal *
jejich dravým zubům za kořist!
⁷ Duše vyvázla jak z léčky pták, *
roztrhla se síť, jsme svobodni! –

⁸ Naše pomoc je ve jménu Páně, *
který stvořil nebesa i zem.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid

Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Srov. Gal 6, 16)

¹ Důvěru kdo v Pána mají *
      jsou jako hora Sión,
   která nikdy nekolísá, *
      trvá na věky. –

² Jako hory obklopují *
      celý Jeruzalém,
   tak Pán objímá svůj národ *
      dnes i na věky.
³ Dědičnou zem spravedlivých *
      hříšní nepodrží,
   aby ani spravedliví *
      po zlu nesáhli. –

⁴ Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
      a všem upřímným!
⁵ Ty však, co se dají strhnout *
      na nerovné cesty,
   smeť i se zločinci, Pane! *
      Pokoj s Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Př 3, 13-15

Šťastný je člověk, jenž dosáhl moudrosti, ten, kdo vyniká poznáním. Neboť lepší je získat moudrost než stříbro, její výnos je nad zlato. Je vzácnější nad perly, všechny tvé poklady se jí nemohou rovnat.

V. Ty máš rád upřímné srdce, Pane.
R. V skrytu mě moudrosti učíš.

Modleme se:

Bože, tys promluvil k Petrovi, když se v poledne modlil, a dals mu poznat, že chceš, aby všichni lidé dosáhli spásy; žehnej naší každodenní práci, ať pomáhá uskutečňovat toto tvé láskyplné rozhodnutí. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

1. srpen 2017Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve

1. srpen 2017
Sv. Alfonsa z Liguori, biskupa a učitele Církve