[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

5. červenec 2016
Sv. Cyrila, mnicha, a Metoděje, biskupa, patronů Evropy, hlavních patronů Moravy


Oba pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31. XII. 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy. Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14. II. 869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa. Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6. IV. 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.

Papež Jan Pavel II. vyhlásil sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy 31. prosince 1980.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh, 
sám stanovíš všech věcí řád, 
smí slunce vzejít z ranních mlh 
a za poledne žhavě hřát. 

Ztlum nebratrských různic žár, 
zchlaď žhoucí krve temný vír, 
ztiš stálý hmoty s duchem svár, 
dej zdraví tělu, srdci mír. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu

Dva slepí… začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Srov. Mt 20, 30)

1 Pozdvihuji oči k tobě, *
      který trůníš na nebi. –

2 Jako oči služebníků †
      tkvějí na pánových rukou,*
      oči služky na své paní,
   tak i naše oči hledí †
      k Pánu, jenž je naším Bohem, *
      ať nám smilování dá. –

3 Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
      neboť jsme přesyceni pohanou.
4 Dávno je naše duše přesycena *
      posměchem boháčů a hanou pyšných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně

Pán řekl Pavlovi: „Neboj se… protože já jsem s tebou.“ (Srov. Sk 18, 9. 10)

1 Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
      – takto ať se vyzná Izrael –
2 kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
      když se lidé vrhli proti nám,
3 pohltili by nás zaživa. *
      Proti nám když vzplanul jejich vztek,
4 vody by nás byly odnesly, *
      valil by se přes nás divý proud,
5 přes nás by se byly valily *
      rozbouřené vody vzedmuté. –

6 Chvála Pánu, že nás nevydal *
      jejich dravým zubům za kořist!
7 Duše vyvázla jak z léčky pták, *
      roztrhla se síť, jsme svobodni! –

8 Naše pomoc je ve jménu Páně, *
      který stvořil nebesa i zem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid

Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Srov. Gal 6, 16)

1 Důvěru kdo v Pána mají *
      jsou jako hora Sión,
   která nikdy nekolísá, *
      trvá na věky. –

2 Jako hory obklopují *
      celý Jeruzalém,
   tak Pán objímá svůj národ *
      dnes i na věky.
3 Dědičnou zem spravedlivých *
      hříšní nepodrží,
   aby ani spravedliví *
      po zlu nesáhli. –

4 Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
      a všem upřímným!
5 Ty však, co se dají strhnout *
      na nerovné cesty,
   smeť i se zločinci, Pane! *
      Pokoj s Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 4, 1
Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.


V. Jsme Kristovi vyslanci.
O. Jako by skrze nás napomínal Bůh.

Modleme se:

Bože, tys poslal našim předkům svatého Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství a řídíme se jím ve svém životě. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie