[ nová verze ]

« Říjen 2012 »
NePoÚtStČtSo
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031 


4. říjen 2012, Čtvrtek
2. týden žaltáře

Sv. Františka z Assisi, památka
Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna, svátek


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. říjen 2012
Sv. Františka z Assisi


Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu" (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh, 
sám stanovíš všech věcí řád, 
smí slunce vzejít z ranních mlh 
a za poledne žhavě hřát. 

Ztlum nebratrských různic žár, 
zchlaď žhoucí krve temný vír, 
ztiš stálý hmoty s duchem svár, 
dej zdraví tělu, srdci mír. 

To splň nám, dobrý Otče náš, 
i ty, jenž rovné božství máš, 
i Duchu, který těšíš nás 
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu

Dva slepí… začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Srov. Mt 20, 30)

1 Pozdvihuji oči k tobě, *
      který trůníš na nebi. –

2 Jako oči služebníků †
      tkvějí na pánových rukou,*
      oči služky na své paní,
   tak i naše oči hledí †
      k Pánu, jenž je naším Bohem, *
      ať nám smilování dá. –

3 Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
      neboť jsme přesyceni pohanou.
4 Dávno je naše duše přesycena *
      posměchem boháčů a hanou pyšných.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně

Pán řekl Pavlovi: „Neboj se… protože já jsem s tebou.“ (Srov. Sk 18, 9. 10)

1 Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
      – takto ať se vyzná Izrael –
2 kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
      když se lidé vrhli proti nám,
3 pohltili by nás zaživa. *
      Proti nám když vzplanul jejich vztek,
4 vody by nás byly odnesly, *
      valil by se přes nás divý proud,
5 přes nás by se byly valily *
      rozbouřené vody vzedmuté. –

6 Chvála Pánu, že nás nevydal *
      jejich dravým zubům za kořist!
7 Duše vyvázla jak z léčky pták, *
      roztrhla se síť, jsme svobodni! –

8 Naše pomoc je ve jménu Páně, *
      který stvořil nebesa i zem.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid

Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Srov. Gal 6, 16)

1 Důvěru kdo v Pána mají *
      jsou jako hora Sión,
   která nikdy nekolísá, *
      trvá na věky. –

2 Jako hory obklopují *
      celý Jeruzalém,
   tak Pán objímá svůj národ *
      dnes i na věky.
3 Dědičnou zem spravedlivých *
      hříšní nepodrží,
   aby ani spravedliví *
      po zlu nesáhli. –

4 Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
      a všem upřímným!
5 Ty však, co se dají strhnout *
      na nerovné cesty,
   smeť i se zločinci, Pane! *
      Pokoj s Izraelem!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 16-17
Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli.


V. Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš.
R. Vyuč mě ve svých ustanoveních.

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

    Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie