Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 4. říjen 2010 Sv. Františka z Assisi Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii.
Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce
1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem
roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků;
tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212).
Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu"
(1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal
několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do
Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem
(1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se
souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta
prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila
ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226.
Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.
Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu
Dva slepí… začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Srov. Mt 20, 30)
1 Pozdvihuji oči k tobě, *
který trůníš na nebi. –
2 Jako oči služebníků †
tkvějí na pánových rukou,*
oči služky na své paní,
tak i naše oči hledí †
k Pánu, jenž je naším Bohem, *
ať nám smilování dá. –
3 Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *
neboť jsme přesyceni pohanou.
4 Dávno je naše duše přesycena *
posměchem boháčů a hanou pyšných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.
Ant. 2
Naše pomoc je ve jménu Páně.
Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně
Pán řekl Pavlovi: „Neboj se… protože já jsem s tebou.“ (Srov. Sk 18, 9. 10)
1 Kdyby se nás nebyl zastal Pán *
– takto ať se vyzná Izrael –
2 kdyby se nás nebyl zastal Pán, *
když se lidé vrhli proti nám,
3 pohltili by nás zaživa. *
Proti nám když vzplanul jejich vztek,
4 vody by nás byly odnesly, *
valil by se přes nás divý proud,
5 přes nás by se byly valily *
rozbouřené vody vzedmuté. –
6 Chvála Pánu, že nás nevydal *
jejich dravým zubům za kořist!
7 Duše vyvázla jak z léčky pták, *
roztrhla se síť, jsme svobodni! –
8 Naše pomoc je ve jménu Páně, *
který stvořil nebesa i zem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Naše pomoc je ve jménu Páně.
Ant. 3
Pán objímá svůj národ dnes i na věky.
Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid
Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Srov. Gal 6, 16)
1 Důvěru kdo v Pána mají *
jsou jako hora Sión,
která nikdy nekolísá, *
trvá na věky. –
2 Jako hory obklopují *
celý Jeruzalém,
tak Pán objímá svůj národ *
dnes i na věky.
3 Dědičnou zem spravedlivých *
hříšní nepodrží,
aby ani spravedliví *
po zlu nesáhli. –
4 Dobře, Pane, čiň všem dobrým *
a všem upřímným!
5 Ty však, co se dají strhnout *
na nerovné cesty,
smeť i se zločinci, Pane! *
Pokoj s Izraelem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 6, 22
Nyní jste osvobozeni od hříchu a dali jste se do služby Bohu. A užitek z toho je vaše posvěcení
a nakonec věčný život.
V.
Obnov nás, Bože, oživ nás znovu.
R.
Aby tvůj lid se radoval v tobě.
Modleme se:
Bože, ty posíláš dělníky na svou žeň, rozděluješ práci a dáváš spravedlivou mzdu;
nauč nás nést břímě dne ochotně a bez reptání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|