18. leden 2017
Panny Marie, Matky jednoty křesťanů

Božské mateřství spojuje Pannu Marii s jejím Synem "a pro své zvláštní úkoly a milosti je také vnitřně spojena s Církví" (II. vat. sněm, Konst. o Církvi, č. 63). Už sv. Ambrož učil, že Bohorodička je vzorem Církve ve víře, lásce a dokonalé jednotě s Kristem (Exp. in Luc. II, 7: PL 15, 1555). Společná úcta Bohorodičky zůstala trvalým poutem mezi západními a východními křesťany i po jejich rozdělení. Proto také bylo úsilí o obnovení jejich jednoty často svěřováno pod její ochranu (např.: v encyklice Lva XIII. "Adiutricem populi", 5. IX. 1895). Tuto skutečnost má vyjádřit i liturgické slavení dnešní památky, povolené pro naše diecéze 10.IX.1966.

MODLITBA V POLEDNE

V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, a řídím své nohy k tvým přikázáním.

Žalm 118 (119), 57-64
VIII (Chét)

⁵⁷ Pán je můj úděl. Takto jsem slíbil: *
že tvoje slovo uchovám provždy.
⁵⁸ Jen po tvé milosti ze srdce toužím, *
smiluj se nade mnou dle svého slibu. –

⁵⁹ Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, *
řídím své nohy k tvým přikázáním.
⁶⁰ Chvatně se snažím a nechci váhat, *
abych tvé předpisy zachovával. –

⁶¹ I když mě do léček lapají hříšní, *
já na tvůj zákon nezapomínám.
⁶² V půlnoci vstávám, abych tě chválil *
za tvoje spravedlivé soudy.

⁶³ Jsem přítel všech, kdo mají tě v úctě, *
všech, kdo dbají tvých nařízení.
⁶⁴ Země je plna tvé milosti, Pane, *
nauč mě tomu, cos ustanovil.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, a řídím své nohy k tvým přikázáním.

Ant. 2 Padá na mě strach a zděšení, Pane, slyš mě a vyslyš.

Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli

Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)

² Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
      nestraň se mých úpěnlivých proseb,
³ slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
      neklidný jsem ve své sklíčenosti.
⁴ Zděšený jsem křikem nepřátel, *
      útiskem a zlobou bezbožníků. –

   Rozpoutali zhoubu proti mně, *
      zuřivě se na mne osopují.
⁵ Srdce se mi v prsou tetelí, *
      úzkost smrtelná mě zachvátila.
⁶ Padá na mne strach a zděšení, *
      leží na mně nevýslovná hrůza. –

⁷ Říkám si: „Mít křídla holubí, *
      uletěl bych, až bych došel klidu."
⁸ Uletěl bych rád co nejdále, *
      noclehem bych zůstal někde v poušti.
⁹ Vyhledal bych si tam útulek †
       na ochranu před divokým vichrem, *
¹⁰     před bouřením jejich hrdel, Pane, –

    před záplavou jejich jazyků. *
       V městě vidím násilí a sváry.
¹¹ Ve dne v noci brousí kolem něj, †
       po hradebních zdech je obcházejí, *
       uvnitř vládne bezpráví a útisk.
¹² V jeho středu číhá záhuba, *
       klam a křivda z tržišť neodchází.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Padá na mě strach a zděšení, Pane, slyš mě a vyslyš.

Ant. 3 Já však budu k Pánu volat dál, Pán se smiluje a zachrání mne.

II
¹³ Kdyby potupil mě nepřítel, *
       křivdu od něj dovedl bych snášet;
    kdyby na mě tak zle dotíral, *
       kdo mě nenávidí, schoval bych se.
¹⁴ Tys však to byl, člověk jako já, *
       ty, můj blízký důvěrník a přítel!
¹⁵ Slasti přátelství jsme ty a já *
       prožívali spolu v domě Páně.

      ¹⁶ Kéž je za to zmatek posedne, *
          kéž jsou za to uchváceni smrtí,
          kéž jdou do podsvětí zaživa, *
          když je v jejich domech plno zloby!
¹⁷ Já však budu k Pánu volat dál, *
       Pán se smiluje a zachrání mne.
¹⁸ Večer, za jitra i v poledne *
       budu kvílet z hloubi svého srdce.
¹⁹ On mé naříkání vyslyší, *
       vysvobodí pokojně můj život.
    Neboť lučištníci blízko jsou, *
       z blízkosti už na mne dotírají.

²⁰ Ismael a Jaalam a ti, *
       kteří obývají na východě,
    na výměnu nepřistupují, *
       neboť odmítají bát se Boha. –

²¹ Každý proti jeho přátelům *
       zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
²² Nad máslo je hladší jeho řeč, *
       ale v srdci hotoví se k boji;
    slova lahodnější oleje, *
       ale jsou to vytasené meče. –

²³ Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
on tě zachová a nedopustí, *
aby spravedlivý padl navždy. –

²⁴ Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
       že se muži krvaví a lstiví
    nedožijí půlky života! *
       Kdežto já jen v tebe důvěřuji.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já však budu k Pánu volat dál, Pán se smiluje a zachrání mne.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 55, 8-9

Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše, ani vaše chování není podobné mému – praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho.

V. Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi?
R. Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.

Modleme se:

Všemohoucí a milosrdný Bože, provázej naši dnešní práci svým požehnáním: dej nám poznat, co jsme nedělali správně, a pomoz nám to napravit, abychom šťastně dokončili, co jsme s tvou pomocí začali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Při společném slavení liturgie hodin se dodá:

Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

18. leden 2017Panny Marie, Matky jednoty křesťanů

18. leden 2017
Panny Marie, Matky jednoty křesťanů