[ nová verze ]
7. říjen 2014, Úterý
3. týden žaltáře
Panny Marie Růžencové, památka Pro OP: Panny Marie Růžencové, slavnost Pro OP: Panny Marie Růžencové, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 7. říjen 2014 Panny Marie Růžencové
Modlitba růžence se ve své dnešní podobě šířila
od 15. století především zásluhou dominikánů. Spočívá v opakování andělského pozdravení a v
rozjímání o událostech z Ježíšova života a o spoluúčasti, kterou na jeho narození, utrpení
a oslavení má jeho matka Panna Maria. Definitivní podobu růžence stanovil (1569) papež Pius V.
Slavení dnešní liturgické památky bylo zavedeno (1572) na paměť vítězství nad Turky v námořní
bitvě u Lepanta (7. X. 1571); od roku 1573 přeloženo na první říjnovou neděli; po vítězství
nad Turky u Petrovaradina (v dnešní Jugoslávii) rozšířeno pro celou Církev (1716); v dnešní
den se slaví od roku 1913.
MODLITBA V POLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Naplněním zákona je láska.
Žalm 118 (119), 97-104
XIII (Mem)
97 Ach, jak tvůj zákon miluji vroucně! *
Po celý den já přemítám o něm.
98 Moudřejším než jsou mí nepřátelé, *
činí mě vůle tvá, stále je se mnou. –
99 Rozumem předčím své učitele, *
protože o tvých výrocích hloubám.
100 Rozvážnosti mám víc nežli starci, *
neboť plním tvá přikázání.
101 Od špatných cest já zdržuji nohy, *
abych tvé slovo vždy zachovával.
102 Neuhýbám před tvými soudy, *
protože tys mi dal poučení. –
103 Jak mi tvé příkazy na patře sládnou, *
víc nežli med mi chutnají v ústech!
104 Zmoudřel jsem tvými rozhodnutími, *
odpor mám ke každé nepravé cestě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Naplněním zákona je láska.
Ant. 2
Pane, buď pamětliv obce, již získal sis kdysi.
Žalm 73 (74)
Nářek nad zpustošeným chrámem
Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo. (Mt 10, 28)
I
1 Proč, Bože, jsi nás už zavrhl navždy? *
Proč k ovcím tvé pastvy plane tvůj hněv?
2 Buď pamětliv obce, již získal sis kdysi, †
kmene, jejž vykoupils, aby ti patřil, *
své hory Sión, kde sídlo jsi měl.
3 Zamiř své kroky k pradávným troskám, *
v tvé svatyni nepřítel zpustošil vše. –
4 Ryk nepřátel hučel v tvé přesvaté síni, *
svá znamení vztyčili uprostřed ní.
5 Řádili tak jako ten, kdo si v houští *
sekyrou chvojí nasekat jde,
6 veškeré dřevěné dílo a řezby *
tříštili mlatem a sekyrou. –
7 Sžehli tvou svatyni, znesvětili *
stan tvého jména až do základu.
8 Řekli si: „Zničme jim po celé zemi *
svatyně Boží a vypalme je!"
9 Jsme bez tvých znamení, proroka není *
a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě... –
10 Jak dlouho se, Bože, smí protivník rouhat? *
Navždy smí nepřítel tupit tvé jméno?
11 Proč od nás odtahuješ svou ruku, *
necháváš v klíně svou pravici?
12 Vždyť ty jsi od věků, Pane, mým králem, *
jenž skutky spásy na zemi koná.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pane, buď pamětliv obce, již získal sis kdysi.
Ant. 3
Povstaň, Pane, své věci se ujmi.
II
13 Ty svou mocí rozdělil jsi moře, *
dračí lebky ve vodách jsi zdrtil.
14 Leviathanu jsi hlavy tříštil, *
žralokům jsi za pokrm jej dával.
15 Bystřinám a zřídlům dal jsi trysknout, *
vysušil jsi mocné vodní toky.
16 Tvůj je den a tvá je noc, tvým dílem *
ustálení měsíce i slunce.
17 Vymezil jsi všechna pásma země, *
stvořils letní období i zimní. –
18 Pomni: tupí tě nepřítel, Pane, *
nemoudrý lid tvému jménu se rouhá!
19 Duši, jež vzývá tě, nevydej smrti, *
chudé své neponech v zapomenutí!
20 Do smlouvy pohleď: zem ve všech koutech *
plna je stonů a násilných skutků. –
21 Utisklé nenech v hanbě a haně, *
nuzný a slabý ať chválí tvé jméno!
22 Povstaň, Pane, své věci se ujmi, *
pamatuj, kterak tě uráží blázen!
23 Vzpomeň si na křik svých protivníků, *
na vřískot těch, kdo na tebe sočí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Povstaň, Pane, své věci se ujmi.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 15, 7-8
Bude-li mezi vámi chudák, někdo z tvých bratrů v některém městě v tvé zemi, kterou ti
Hospodin, tvůj Bůh, dává, nezatvrzuj své srdce a nezavírej svou ruku před svým chudým bratrem,
ale ochotně mu otevři svou ruku a velkodušně mu půjč, jak vyžaduje jeho nedostatek, kterým trpí.
V.
Touhu ubohých vyslyšels, Pane.
R.
V srdci je sílíš a sluchu jim přeješ.
Modleme se:
Bože, tys promluvil k Petrovi, když se v poledne modlil, a dals mu poznat,
že chceš, aby všichni lidé dosáhli spásy; žehnej naší každodenní práci, ať pomáhá
uskutečňovat toto tvé láskyplné rozhodnutí. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|