[ nová verze ]
11. listopad 2025, Úterý
4. týden žaltáře
Sv. Martina, biskupa, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 11. listopad 2025 Sv. Martina, biskupa
Narodil se kolem roku 316 v panonské Sabarii (v dnešním Szombathely v Maďarsku). Jeho rodiče byli pohané,
v patnácti letech byl přijat mezi čekatele křtu (katechumeny) a po nějakém čase se dal pokřtít. Mezitím se dostal jako
voják do Galie, opustil vojenskou službu a rozhodl se žít v ústraní po vzoru egyptských poustevníků. S pomocí biskupa
Hilaria založil v Ligugé (blízko Poitiers) klášter (kolem roku 361), stal se knězem, shromáždil kolem sebe své žáky a
spolu s nimi slovem i příkladem hlásal křesťanství okolním vesničanům. Když se kolem roku 371 stal biskupem, věnoval se dále této činnosti a
bydlel převážně mezi svými žáky v novém klášteře, který založil v Marmoutieru, poblíž svého
biskupského města Toursu. Zakládal na venkově malé kláštery, které se staly ohnisky křesťanského života mezi vesničany.
Začal zřizovat venkovské farnosti a konat pastorační vizitace; zemřel při jedné z nich 8. XI. 397 v Candes a 11. XI. pak byl pohřben v Toursu.
MODLITBA DOPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Žalm 118 (119), 137-144
XVIII (Sade)
137 Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
138 Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě. –
139 Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
140 Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce. –
141 Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
142 Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy. –
143 I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
144 Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)
I
2 Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
3 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání! –
4 Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
5 Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
6 Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni. –
7 Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
8 Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Ant. 3
K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
II
9 Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
10 oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
11 Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
12 Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
13 Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění? –
14 Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
15 Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
16 Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
17 Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
18 Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
19 Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Jan 3, 17-18
Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před ním svoje srdce –
jak v něm může zůstávat Boží láska? Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy!
V.
Blaze tomu, kdo rád dá i půjčí.
R.
Věčnou památku má spravedlivý.
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, tys poslal o deváté hodině svým apoštolům Utěšitele Ducha Svatého;
sešli také nám svého Ducha lásky, abychom ti před lidmi věrně vydávali svědectví. Prosíme o to
skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|