[ nová verze ]
4. říjen 2014, Sobota
2. týden žaltáře
Sv. Františka z Assisi, památka Pro OP: Sv. Františka z Assisi, jáhna, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 4. říjen 2014 Sv. Františka z Assisi Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii.
Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce
1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem
roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků;
tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212).
Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství "třetího řádu"
(1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal
několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do
Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem
(1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se
souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta
prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila
ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226.
Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.
MODLITBA DOPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.
Žalm 118 (119), 81-88
XI (Kaf)
81 Po tvé pomoci prahne má duše; *
důvěru mám a doufám v tvé slovo.
82 Po tvém výroku dychtí mé oči: *
kdy mi dáš svoji útěchu, Pane?
83 Jsem už jak měch, co byl vysušen kouřem, *
předpisů tvých však nezapomínám.
84 Kolik dnů tvému sluhovi zbývá? *
Kdy budeš soudit mé utlačitele? –
85 Úkladně jámy kopou mi zpupní, *
ti, co se neřídí zákony tvými.
86 Příkazy tvé jsou pravda sama: *
oni mě stíhají lží, proto pomoz! –
87 Málem mě na zemi zahubili, *
já však se držím tvých přikázání.
88 Podle své milosti ponech mi život, *
svědectví úst tvých zachovám věrně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.
Ant. 2
Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.
Žalm 60 (61)
Modlitba vyhnance
Modlitba spravedlivého, který klade svou naději ve věčnost. (Sv. Hilarius)
2 Slyš, Bože, moje naříkání, *
modlitby mé si povšimni!
3 Od končin země k tobě volám, *
neboť mé srdce umdlévá.
Vyveď mě na bezpečnou skálu, *
vysokou pro mne přespříliš. –
4 Vždyť jenom tys mé útočiště, *
před nepřítelem pevná věž.
5 Kéž bývám navěky v tvém stanu *
a pod ochranou křídel tvých!
6 Tys, Bože, slyšel moje sliby, *
jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí. –
7 Mnohé dny přidej ke dnům krále! *
Od rodu k rodu jeho věk!
8 Před Bohem navěky ať vládne! *
Láska a věrnost ať jsou s ním! –
9 Za to chci vždy tvé jméno chválit, *
své sliby plnit den co den.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.
Ant. 3
Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.
Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)
2 Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
3 Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy! –
4 Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
5 ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
6 Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
7 kdo prohlédne utajený záměr?" †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce. –
8 Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
9 Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
10 Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo. –
11 Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 8, 5b-6
Jako vychovává otec svého syna, tak Hospodin, tvůj Bůh, vychovává tebe. Zachovávej příkazy
Hospodina, svého Boha, kráčej po jeho cestách a boj se ho!
V.
Bázeň před Pánem je ryzí, trvalou stálost dává.
R.
Soudy Páně pravda sama a vždycky spravedlivé.
Modleme se:
Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, shlédni na nás, své služebníky, a sešli nám svého
Svatého Ducha, aby nás chránil v každém nebezpečí a naučil nás radostně chválit tvou dobrotu.
Skrze Krista, našeho Pána.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|