[ nová verze ]
3. září 2010, Pátek
2. týden žaltáře
Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 3. září 2010 Sv. Řehoře Velikého, papeže a učitele Církve
Narodil se kolem roku 540 v Římě, pocházel z římské patricijské rodiny a stal se městským
prefektem (572-573). Po smrti svého otce založil v rodném domě klášter sv. Ondřeje a na rodinných usedlostech
na Sicílii dalších šest klášterů, vzdal se svého úřadu a stal se benediktinským mnichem. Byl vysvěcen na jáhna,
později působil jako papežský legát u císařského dvora v Konstantinopoli (579-585) a po návratu do Říma jako
papežův blízký poradce. Byl zvolen za papeže (590) v době, kdy v Itálii řádil mor a hlad jako následek
langobardských nájezdů a válek, a na dějinném přelomu mezi starověkem a středověkem všeobecně poklesla kázeň.
Jeho dopisy (zachovalo se jich 848) ukazují, že nic z toho, co se dělo v životě křesťanstva, mu nebylo lhostejné.
Usiloval o obnovu křesťanského života a liturgie; mimořádnou péči věnoval duchovenstvu; poslal 40 věrozvěstů
do Anglie a obracel se s hlásáním evangelia k mladým germánským národům; ariánské Langobardy přivedl do katolické
církve. Při napravování nepořádků postupoval důsledně, a přitom taktně a mírně. Když konstantinopolský patriarcha
začal užívat titulu "ekumenický (tj. všeobecný) patriarcha", viděl v tom nedůstojné vyvyšování se nad ostatní
patriarchy a reagoval na to tím, že sám začal užívat titulu "služebník služebníků Božích". Jeho bohatá literární
činnost tvoří přechod od teologie patristické k počátkům teologie scholastické. Zemřel 12. III. 604. Dnešní den
je výročím jeho vysvěcení na biskupa.
MODLITBA DOPOLEDNE
V. Bože, shlédni a pomoz.
R. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit,
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Volal jsem a Pán mě vyslyšel.
Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji
V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)
1 K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
a on mě vyslyšel.
2 "Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
jazyka lživého!"
3 Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
ty lživý jazyku?
4 Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
uhlíky z kručinek.
5 Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
ve stanech kedarských!
6 Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
kdo nenávidí mír!
7 Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
a oni chtějí boj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1
Volal jsem a Pán mě vyslyšel.
Ant. 2
Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.
Žalm 120 (121)
Strážce lidu
Už nikdy nebudou mít hlad a žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár. (Zj 7, 16)
1 K horám pozvedám oči, *
odkud přijde mi pomoc?
2 Od Pána přichází pomoc, *
on stvořil nebe i zemi. –
3 On ti klopýtnout nedá, *
nezaspí ten, jenž tě chrání.
4 Nezaspí, nezdřímne strážce, *
jenž chrání Izraele. –
5 Pán tě střeží a stíní, *
je po tvé pravici stále.
6 Za dne ti neškodí slunce, *
ani za noci měsíc. –
7 Pán tě od zlého střeží, *
on střeží celý tvůj život.
8 Střeží tvůj odchod i návrat *
nyní a po všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2
Pán nechť střeží tvůj odchod i návrat.
Ant. 3
Zaradoval jsem se, když mi řekli.
Žalm 121 (122)
Svaté město Jeruzalém
Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)
1 Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
„Vydáme se do Pánova domu.“
2 Už se naše nohy zastavily, *
Jeruzaléme, v tvých slavných branách. –
3 Jeruzaléme, jsi vybudován *
v pevné město, v sebe uzavřené!
4 Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
tak to káže Izraeli zákon, *
aby jméno Páně oslavoval.
5 Zde jsou postaveny soudní stolce, *
pevné stolce Davidova domu. –
6 Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
7 Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
a v tvých domech bezpečí ať trvá! –
8 Pro blaho svých bratří a svých přátel *
stále budu říkat: Pokoj v tobě!
9 Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
za tvůj zdar se stále budu modlit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zaradoval jsem se, když mi řekli.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 1, 31b
Na poušti jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nese, jako nese otec svého syna,
celou cestou, po které jste šli.
V.
Pane, stůj při mně dle svého slibu, ať žiji.
R.
Nedopusť, abych se v naději zklamal.
Modleme se:
Pane Ježíši Kriste, připomínáme si den a hodinu, kdys byl za spásu světa veden na
smrt na kříži, a obracíme se k tobě s prosbou: dej, ať u tebe vždycky nacházíme odpuštění
toho, co nás tíží, a stále nás chraň, abychom se nepoddávali zlému. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
R. Bohu díky.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|