| 
 Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 7. prosinec 2021 Sv. Ambrože, biskupa a učitele Církve, památka
 Narodil se kolem roku 339 v Trevíru jako syn římského vysokého správního úředníka.
Sám také v Římě vystudoval řečnictví a práva. Svou veřejnou činnost začal v Sirmiu (v dnešní Jugoslávii).
Když působil v Miláně, byl tam zvolen za biskupa a 7.XII.374 přijal biskupské svěcení.
Svědomitě doplňoval své znalosti a brzy se proslavil jako pastýř a učitel svěřeného lidu.
Stavěl se proti zneužívání císařské moci a hájil čistotu učení víry proti ariánům.
Jeden ze svých dopisů poslal i na naše území markomanské královně Fritigile (PL 14, 36).
Podporoval zpěv lidu při slavení liturgie a sám podle východního vzoru skládal hymny.
Zemřel na Bílou sobotu 4. IV. 397.
 
V. Bože, shlédni a pomoz.
 R.
Pane, pospěš mi pomáhat.
 Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, 
 jako byla na počátku i nyní i vždycky 
 a na věky věků. Amen. Aleluja.
 HYMNUS
 Ať biskup svatý, hrdinný
 písněmi ctěn je našimi,
 vždyť v oněch dobách bouřlivých
 zbavil svět mraků hrozivých.
 Nemá strach z ženy přemocné,
 před jejím žezlem necouvne,
 uzavře dveře do chrámu,
 zabrání tam vstup tyranu.
 Tajemné hloubky Písma zná,
 též mistrně je vykládá
 a při hlásání Božích pravd
 je mocnou výmluvností jat.
 Pln víry ohněm ducha žhne
 a skládá hymny posvátné,
 jak mučedníci vírou plá
 a ostatky jich nalézá.
 Dnes ještě vlka dravého
 do pekla zažeň temného
 a světlem víry, vědění
 nás chraň a vlej v nás nadšení.
 Trojici Boží dík buď vzdán.
 Kéž vzhledem i k tvým přímluvám
 smíme ji v sídlech nebeských
 na věky chválit v písních svých. Amen.
 
 PSALMODIE
 Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
 
 Žalm 42 (43)
 Touha po svatyni
Já jsem přišel na svět jako světlo.  (Jan 12, 46)
 1 Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
       před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
 2 Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
       Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn? –
 3 Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
       až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
 4 Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
       a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože! –
 5 Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
       Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
       toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
 Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.
 
 Kantikum
 Úzkosti nemocného, radost uzdraveného
Iz 38, 10-14d.17b-20 
Jsem živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 18)
10 Řekl jsem si: „Uprostřed života *
        mám sestoupit k branám podsvětí!“
     Bylo mi líto zbytku mých let, *
 11      a tak jsem si řekl:
     „Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
        ani člověka mezi pozemšťany.“ –
 12 Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
        jako stan kočovníků: –
     můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
       je jako tkanina od stavu odřezaná; *
 13        ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
     Už od rána o pomoc volám, †
        je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
      ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká. –
 14 Jako když holátko ve strachu pípá, †
        jako když holub mláďata volá, *
        tak je můj nářek;
     zemdlený zrak upírám k nebi, *
        mně úzko je, pomoz mi, Pane! –
 17 A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
        všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil. –
 18 Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
        a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost. –
 19 Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
        o tvé věrnosti otec vypráví synům. –
 20 Zachovej mě, Pane, a po celý život *
        zpívat ti budem své žalmy v tvém domě.
 
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj.
 Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně. 
 
 Žalm 64 (65)
 Díkůvzdání za Boží divy
Siónem rozuměj nebeské město. (Origenes)
 2 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
       tobě plnění slibů. –
 3 Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
       břímě svých hříchů ti nese.
 4 Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
       ty však je zahladit umíš. –
 5 Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
       kdo v tvých nádvořích bydlí!
    Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
       neboť tvůj chrám je svatý.
 6 Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
       Bože, záchrano naše, *
       naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce. –
 7 Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
 8     ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
       i všech národů vřavu.
 9 Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
        nad tvým znamením jásá východ jitra i noci. –
 10 Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
        její bohatství množíš.
     Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
        takto pečuješ o ni.
 11 Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
        zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo. –
 12 Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
        všudy jde za tebou hojnost.
 13 Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
 14     louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy.*
        Všechno to jásá a zpívá.
 Sláva Otci i Synu *
     i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
     a na věky věků. Amen. 
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně. 
 KRÁTKÉ ČTENÍ
 Mdr 7, 13-14 
Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o ni dělím, nechci ukrývat její bohatství, 
vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s Bohem, 
poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.
 
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
 V. O moudrosti svatých * vyprávějí národy. 
 O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy. 
 V. Shromáždění zvěstuje jejich chválu.
 O. Vyprávějí národy. 
 V. Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému. 
 O. O moudrosti svatých * vyprávějí národy. 
 
 ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
 Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, 
kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
 Mesiáš a jeho předchůdce
Lk 1, 68-79 
68 Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
       protože navštívil a vykoupil svůj lid.
 69 A vzbudil nám mocného spasitele *
       z rodu Davida, svého služebníka. 
70 Jak slíbil od pradávna *
       ústy svých svatých proroků:
 71 že nás zachrání od našich nepřátel *
       a z rukou všech, kteří nás nenávidí. 
72 Slitoval se nad našimi otci *
       a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
 73 na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
       že nám dá, 
74 abychom mu beze strachu *
       a vysvobozeni z rukou nepřátel
 75 zbožně a spravedlivě sloužili *
       po všechny dny svého života. 
76 A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
       neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
 77 a dal jeho lidu poznat spásu *
       v odpuštění hříchů 
78 pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
       kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
 79 aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
       a uvedl naše kroky na cestu pokoje. 
Sláva Otci i Synu *
       i Duchu Svatému,
 jako byla na počátku i nyní i vždycky *
       a na věky věků. Amen. 
Ant. k Zachariášovu kantiku Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, 
kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky.
 PROSBY
 S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
      PANE, BUĎ PASTÝŘEM SVÉHO LIDU.
 Kriste, ty dáváš Církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
 — dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
 Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
 — nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
 Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
 — ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
 Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
 — na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
 
 
 Otče náš, jenž jsi na nebesích,
 posvěť se jméno tvé,
 přijď království tvé,
 buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
 A odpusť nám naše viny,
 jako i my odpouštíme našim viníkům,
 a neuveď nás v pokušení,
 ale zbav nás od zlého.
 
Otče náš... 
 
MODLITBA
 Bože, tys dal své Církvi svatého biskupa Ambrože, učitele pravé víry a příklad
apoštolské statečnosti; nepřestávej nám ani dnes dávat představené ochotné plnit tvou vůli
a schopné statečně a moudře vést tvůj lid. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
 
     Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání.
 Pán s vámi.
 R. I s tebou.
 Požehnej vás všemohoucí Bůh,
 Otec i Syn  i Duch Svatý.
 R. Amen.
     Může použít i
jinou formuli požehnání z misálu.
     Následuje-li propuštění lidu, říká se:
 Jděte ve jménu Páně. 
 R. Bohu díky. 
     Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí slovy:
 Pán nám žehnej,
 ode všeho zlého nás ochraňuj
 a doveď nás do života věčného.
 R. Amen.
 Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen) 
 text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
  |