[ nová verze ]
22. srpen 2029, Středa
4. týden žaltáře
Panny Marie Královny, památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 22. srpen 2029 Panny Marie Královny, památka
Liturgické texty i písně a modlitby vyjadřující lidovou zbožnost
označovaly Pannu Marii odedávna titulem Královny. V roce 1955, kdy se
slavilo sté výročí prohlášení článku víry o neposkvrněném početí Panny
Marie, stanovil Pius XII., aby se v poslední květnový den konala liturgická
oslava Panny Marie Královny. Přenesením této památky na osmý den po slavnosti
nanebevzetí se má zdůraznit jejich vzájemná souvislost a vnitřní návaznost.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Nad všemi tvory ve výši
Královno, Panno, stanulas.
Zdobí tě v míře nejvyšší
úchvatný jas všech jejích krás.
Tys v mysli před vším stvořením
tvůrčímu Slovu zářila,
proto jsi předurčena jím,
bys Tvůrce svého zrodila.
Jak z výšky kříže Kristus Král
v purpuru krve vládnoucí,
i ty s ním, Panno, neseš žal
a teď všech živých matkou jsi.
Nesmírnou slávou zářící,
k nám chválícím tě shlédni již
a píseň, kterou ze srdcí
ti vydáváme, věrně slyš.
Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R.
Rozjímat budu nad tvými divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
9, 7 – 10, 4
Boží hněv proti království Izraele
9.7Pán poslal rozsudek proti Jakubovi,
dopadl na Izraele.
8Pozná to všechen lid,
Efraim i obyvatelé Samaří.
V pýše a nadutosti srdce však říkají:
9„Cihly se zřítily, ale budeme stavět z kvádrů,
sykomory jsou podťaty, nahradíme je cedry!“
10Tu proti němu podnítil Hospodin nepřátele
a popudil jeho protivníky:
11Aramejce od východu a Filišťany od západu
– požírali Izraele plnými ústy.
Tím vším jeho hněv nepřestal
a jeho ruka dál zůstává napřažena.
12Lid se však nevrátil k tomu, kdo ho bil,
a Hospodina zástupů nehledali.
13Tehdy usekl Hospodin od Izraele hlavu i ocas,
palmovou ratolest i rákos v jediném dni.
14Stařec a vážený muž je hlava,
prorok, který učí klamu, je ocas.
15Vůdci tohoto lidu jsou svůdci;
ti, kdo jsou vedeni, se dostali do zkázy.
16Proto se Pán nezaraduje nad jeho jinochy,
nesmiluje se nad jeho sirotky a vdovami,
neboť všichni jsou bezbožní zločinci
a podle mluví každá ústa.
Tím vším jeho hněv nepřestal
a jeho ruka dál zůstává napřažena.
17Ano, bezbožnost hoří jak oheň,
požírá trní a hloží,
zapaluje lesní houštinu,
že se do výšky valí kotouče kouře.
18Hněvem Hospodina zástupů se vznítila země
a lid se stal potravou ohně,
druh nešetří druha.
19Hltá napravo, přesto však má hlad,
požírá nalevo, ale není sytý,
každý požírá maso svého bližního.
20Manasse Efraima a Efraim Manasse
a proti Judovi se spolčují oba.
Tím vším jeho hněv nepřestal
a jeho ruka dál zůstává napřažena.
10.1Běda těm, kdo vydávají zločinné zákony,
a když je píšou, píšou nespravedlnost,
2aby chudáky utiskovali na soudu
a zbavili práva ubožáky mého lidu,
takže vdovy jsou jejich kořistí;
i sirotky olupují!
3Co učiníte v den trestu
a pohromy, která přijde z daleka?
Ke komu se utečete o pomoc
a kde zanecháte svou slávu?
4Se zajatci se zhroutíte
a padnete mezi zabité.
Tím vším jeho hněv nepřestal
a jeho ruka dál zůstává napřažena.
RESPONSORIUM
Pláč 2, 1
O.
Hospodin si ve svém hněvu zošklivil siónskou dceru. *
Z nebe svrhl na zem Izraelovu slávu.
V.
Nevzpomněl si na podnož svých nohou v den svého hněvu *
Z nebe svrhl na zem Izraelovu slávu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna
(Hom. 2 super Exsurgens Maria: Cod. vat. lat. 1122, fol. 190 -191)
Táhni nás za sebou, Královno milosrdenství, ke svému trůnu
Maria jediná vskutku stojí nade všemi, zůstávajíc v plnosti slávy
nezměnitelná, neboť její přebývání bylo vždycky v nebesích1 a vždycky
byla plná Krista, toho, jejž nosila pod svým srdcem. Stalo se tak
zastíněním od Ducha Svatého,2 který do ní vstoupil, zcela ji pronikl,
zdokonalil a nade všechny andělské i lidské zástupy povýšil. Panenského a
neporušeného jejího těla se z vůle Boží nedotkla žádná křehkost plodící
zkázu hříchu. Neboť Maria byla milosti plná,3 byla dílem podivuhodným,4
jak se slušelo na božské Slunce, které v ní mělo přebývat, dílem
převyšujícím všechnu dokonalost andělskou i lidskou. Nadmíru jasně se to
zjevuje v početí Božího Slova.
Jaký to důvěrný svazek s celou Trojicí! Na zemi stojíc, nebes se dotýká,
ano, proniká až do nejvyššího nebe a vidíme ji usedat na trůn po Synově
pravici. Nepřichází z nejzazších končin země jako královna ze Sáby, aby
slyšela moudrost Šalomounovu;5 přichází patřit na samu věčnou Moudrost,
mít na ní účast, kochat se bez konce rozkoší nebeské blaženosti.
Ty slavná, vznešená, nade všechny vyvýšená Rodičko Boží neposkvrněná! Kdo
by tě mohl vyzdvihnout po tvém Synu do větších výšin na zemi i na nebi,
když ses směla stát Matkou nejvyššího Boha? Jak bychom tě my na zemi
mohli ještě více vyvýšit, když tě na nebi Pán vyvýšil nade všemi hvězdami
nebe a nade všemi zeměmi světa?
Celá Církev ti proto vzdává hold, zpívá ti písně a chvalozpěvy, vyznává
svou oddanost a šíří světem tvou slávu, i když to není nic proti tvé
slávě v nebeském Jeruzalémě.
Ano, paní naše, tys vždycky s novou silou6 vystupovala k Bohu, k tvé stále
větší cti a slávě tě Bůh přijal za svou, a když tvůj Syn zasedl po Otcově
pravici,7 zasedla jsi na trůn spolu s ním. Pamatuj proto na nás, kteří se
topíme v hlubokém bahně, a podej nám svou pravici, abychom mohli povstat
s tebou. Táhni nás za sebou,8 Královno milosrdenství, do výšin nebeské
vlasti, ke tvému trůnu, a veď nás za vůní tvých olejů9 až do radosti věčné.
Skrze Ježíše Krista, tvého Syna, který s Otcem a Svatým Duchem žije a
kraluje na věky věků.
1 srov. Flp 3, 20
2 srov. Lk 1, 35
3 Lk 1, 28
4 srov. Sir 43, 2
5 srov. 1 Král 10, 1-13; Mt 12, 42; Lk 11, 31
6 srov. Žl 83 (84), 8
7 srov. Mk 16, 19
8 srov. Pís 1, 4
9 srov. tamtéž
RESPONSORIUM
Srov. Zj 12, 1; Žl 45 (44), 14
O.
Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama: *
kolem hlavy má korunu z dvanácti hvězd.
V.
Královna stojí po tvé pravici, ofirským zlatem skvěle zdobená. *
Kolem hlavy má korunu z dvanácti hvězd.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, podle tvé vůle se Matka tvého Syna stala také naší Matkou a
Královnou; dej, ať podpořeni její přímluvou dosáhneme slávy, kterous nám
připravil ve svém věčném království v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|