Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Josef, jejž šťastni my, věřící, ctíme
a jehož skvělý triumf velebíme,
směl si dnes právem mzdu věčného žití
od Pána vzíti.
Nesmírně šťasten byl a blažen celý,
že do poslední chvíle u něj bděli
s jasem ve tváři Kristus, Láska sama,
a svatá Panna.
Muž spravedlivý, zbavený pout těla,
sladkým snem vešel v síně věčné slávy,
tam s věnci zásluh mu čelenka skvělá
skví se kol hlavy.
Jej trůnícího prosme my, mu věrní,
ať při nás stojí, všem vyprosí víru,
vin odpuštění spolu s dary všemi
věčného míru.
Ty trojjediný Bože, vševládnoucí,
jenž dáváš z lásky věnce věčné krásy
svým věrným sluhům, zvuč ti chvála vroucí
po všechny časy. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Anděl Páně se zjevil Josefovi a řekl: Josefe, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii; porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.
Byl vzkříšen a přijal život na věčné časy. (Sv. Irenej)
2 Pane, z tvé síly se raduje král, *
nad tvou pomocí hlasitě jásá.
3 Vyplnils toužení jeho srdce, *
z jeho úst prosby jsi neoslyšel.
4 Ba, tys ho předešel milostí zdaru, *
korunu zlatou mu na hlavu vsadil.
5 Prosil tě o život: dal jsi mu darem *
délku dní života na všechny věky. –
6 Veliká jest jeho sláva dík tobě, *
tys jej vznešenou nádherou oděl.
7 Činíš ho věčným požehnáním, *
z pohledu svého jej radostí plníš.
8 Neboť král v Pána důvěru skládá, *
Nejvyšší nedá mu zakolísat. –
9 [Všechny tvé odpůrce najde tvá ruka, *
pravice tvoje tvé nenávistníky.
10 Strávit je necháš jak v plamenné peci, *
až jim dáš pohlédnout do své tváře.
Pán ať je zahubí ve svém hněvu, *
ať je všechny pohltí oheň!
11 Ze země vyhladíš potomstvo jejich, *
rod jejich z lidského společenství!
12 I kdyby kuli úkladné plány, *
nic proti tobě nepořídí;
13 neboť je obrátíš na útěk všechny, *
jenom co na ně zamíříš lukem.]
14 Povstaň, Pane, v celé své moci! *
Zapějem chvalozpěv na tvoji sílu!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Anděl Páně se zjevil Josefovi a řekl: Josefe, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii; porodí syna a dáš mu jméno Ježíš.
Ant. 2 Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: Vzal svou ženu Marii k sobě.
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)
I
2 Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
3 zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
4 s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře. –
5 Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou. –
6 Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
7 Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
8 Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
9 ty však jsi navždy svrchovaný! –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal: Vzal svou ženu Marii k sobě.
Ant. 3 Josef se odebral z Nazareta vzhůru do města Davidova, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií.
II
10 Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
11 Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
12 Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů. –
13 Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
14 Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
15 Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
16 a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Josef se odebral z Nazareta vzhůru do města Davidova, které se jmenuje Betlém, aby se dal zapsat spolu s Marií.
V.
Spravedlivý poroste jako lilie.
O.
Navěky vydá květ před Pánem.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu židům
1Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme.
2Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly. 3Vírou poznáváme, že svět
byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nepovstalo z něčeho, co zde už bylo.
4Vírou obětoval Ábel Bohu lepší oběť než Kain a pro ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, sám Bůh to
potvrdil při jeho obětních darech. I když pro ni umřel, stále ještě mluví.
5Pro svou víru Henoch neumřel, ale byl přenesen; zmizel, protože ho Bůh přenesl. Ještě předtím totiž, než byl přenesen, dostalo se mu
osvědčení, že se zalíbil Bohu. 6Bez víry se však Bohu nelze líbit; kdo chce přijít k němu, musí uvěřit,
že Bůh je a odměňuje ty, kdo ho hledají.
7Protože Noe věřil, když mu byly shůry oznámeny věci, které se měly stát teprve v budoucnosti, v Boží bázni
připravil koráb na záchranu své rodiny. Tím pronesl nad světem rozsudek a stal se dědicem spravedlnosti, která pramení z víry.
8Protože Abraham věřil, uposlechl Boží výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení;
vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde. 9Víra ho vedla k tomu, aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec,
bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. 10Čekal totiž na město
s pevnými základy, které sám Bůh vystaví a založí.
11I neplodná Sára uvěřila a proto dostala sílu stát se matkou a to přes svůj pokročilý věk, protože se
spolehla na toho, který ten slib dal. 12A tak z jednoho muže, a to už vetchého, vzešlo tolik
potomků jako hvězd na nebi a jako písku na mořském břehu, který nikdo nespočítá.
13Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno; jen zdáli to viděli a radostně
vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. 14Když tak mluvili, dávali tím najevo,
že pravou vlast teprve hledají. 15Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece dost času se tam
vrátit. 16Ale oni toužili po lepší vlasti, totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich Bohem
a připravil jim město.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého kněze Bernardina Sienského
U všech mimořádných milostí, které se dostanou kterékoli rozumné bytosti, platí obecně pravidlo: Kdykoli si Bůh ve své dobrotě vyvolí někoho k nějaké
zvláštní milosti nebo k nějakému vznešenému stavu, daruje tomu člověku, jehož si vyvolil, všechna charismata, která potřebuje pro svůj úkol,
a bohatě ho jimi ozdobí.
To se plně projevilo také na svatém Josefu, považovaném za otce našeho Pána Ježíše Krista, pravém snoubenci královny světa a vládkyně andělů. Toho si věčný Otec vybral za věrného pěstouna a strážce svých největších pokladů, svého Syna a své Snoubenky. Tento úkol vykonával Josef s velkou svědomitostí. A proto mu patří slovo Páně: Služebníku dobrý
a věrný, vejdi do radosti svého Pána.1
A když uvážíme, jaký má Josef vztah k celé Kristově Církvi, což není člověkem vyvoleným a mimořádným? Vždyť skrze něho a pod jeho ochranou byl Kristus řádně a počestně uveden do světa. Jestliže je tedy celá Církev zavázaná Panně Marii, že skrze ni mohla přijmout Krista, pak hned po ní je zavázána obzvláštní vděčností a úctou také svatému Josefovi.
On zajisté uzavírá Starý zákon, důstojnost patriarchů a proroků v něm došla zaslíbeného ovoce. Právě on jediný osobně dosáhl toho, co jim Boží dobrota zaslíbila.
Jistěže není pochyb, že když mu Kristus na světě prokazoval přátelskou náklonnost, úctu a nejvyšší vážnost jako syn vlastnímu otci, ani
v nebi mu ji určitě neodepřel, naopak spíš naplnil a dovršil.
Právem proto Pán dodává: Vejdi do radosti svého Pána. Takže ačkoli radost věčné blaženosti vstupuje do lidského srdce,2 přesto mu Pán raději říká: Vejdi
do radosti, aby tím tajemně naznačil, že ta radost není jen uvnitř
v jeho srdci, ale že ho ze všech stran obklopuje a pohlcuje, takže se do ní noří jako do bezedné propasti.
Nuže pamatuj na nás, svatý Josefe, a zastaň se nás svou přímluvou
u Pána, který byl pokládán za tvého syna. A nakloň nám milostivě také nejsvětější Pannu, svou snoubenku a matku toho, který s Otcem
a Svatým Duchem žije a kraluje po věčné věky. Amen.
1 Mt 25, 21
2 srov. Kor 2, 9
RESPONSORIUM
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí Bože, tys povolal svatého Josefa, aby už od počátku chránil dílo našeho vykoupení; dej, ať tvá Církev s jeho pomocí věrně plní svůj úkol při
uskutečňování díla spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie