Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Nad všemi tvory ve výši
Královno, Panno, stanulas.
Zdobí tě v míře nejvyšší
úchvatný jas všech jejích krás.
Tys v mysli před vším stvořením
tvůrčímu Slovu zářila,
proto jsi předurčena jím,
bys Tvůrce svého zrodila.
Jak z výšky kříže Kristus Král
v purpuru krve vládnoucí,
i ty s ním, Panno, neseš žal
a teď všech živých matkou jsi.
Nesmírnou slávou zářící,
k nám chválícím tě shlédni již
a píseň, kterou ze srdcí
ti vydáváme, věrně slyš.
Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.
Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)
I
2 Pane, vyslyš moje prosby, *
kéž tě dosáhne můj hlas!
3 Svoji tvář mi neukrývej *
v dnešní strastiplný den.
Nakloň ke mně ucho svoje, *
pospěš na mé volání! –
4 Dny mé jako dým se tratí, *
v kostech spaluje mě žár.
5 Srdce schne jak zprahlá tráva, *
zapomínám už i jíst.
6 Sténáním a nářkem stálým *
už jen kost a kůže jsem, –
7 podobám se ptáku v poušti, *
jsem jak sýček v sutinách,
8 chřadnu, naříkám jak ptáče *
osiřelé na střeše.
9 Stále běsní nepřátelé, *
tupí mě a klnou mi.
10 Popel jídám jako chleba, *
ředím nápoj slzami,
11 pro tvůj hněv a rozhorlení: *
zdvihls mě – a svrhl zpět!
12 Mé dny jsou stín klesající, *
sám jak tráva uvadám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.
Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.
13 Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
tvé jméno z rodu do rodu.
14 Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
nadešel k slitování čas.
15 Milují jej tví služebníci, *
pláčí nad jeho zřícením. –
16 Národy budou ctít tvé jméno, *
tvou slávu všichni králové,
17 až zbuduje Pán Sión znova, *
zjeví se ve své nádheře,
18 až k prosbě bezmocných se skloní, *
nezhrdne jejich modlitbou. –
19 Tak budiž psáno pro budoucí, *
ať příští národ Pána ctí!
20 Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
on z nebe na zem popatřil,
21 zajatců vzdechy aby slyšel, *
zachránil ty, jimž hrozí smrt.
22 Pak synové tvých služebníků *
přebývat budou v bezpečí
a jejich potomstvo i nadál *
před tvojí tváří potrvá
k cti tvého jména na Sióně, *
k tvé chvále v Jeruzalémě,
23 až národy a celé říše *
se k službě Páně shromáždí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.
Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.
24 Cestou ochabla má síla, *
dej mi znát těch pár mých dní,
25 z půlky jich mě neodváděj! *
Věky věků je tvých let!
26 Dávno založil jsi zemi, *
nebesa jsou dílem tvým:
27 pominou, ty budeš dále; †
rozpadnou se jako šat, *
změníš je, jak šat se mění. –
28 Ty však stále stejný trváš, *
roků tvých je bez konce.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.
V.
Poslyš, můj lide, mé naučení.
R.
Slovům mých úst nyní nastav uši!
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
1Za dnů Achaza, syna Jotama, který byl synem Uzijáha, judského krále, vytáhl Resin, král
aramejský, a Pekach, syn Remaljáhův, král izraelský, proti Jeruzalému do boje, ale nemohli ho dobýt. 2Davidův dům
dostal zprávu: Aramejci táboří v Efraimsku. Tu se zachvělo královo srdce i srdce jeho lidu, jako se chvějí stromy v lese větrem.
3Hospodin řekl Izaiášovi: „Jdi naproti Achazovi, ty a tvůj syn Šearjašub, na konec vodovodu horního rybníka na
cestu u valchářova pole 4a řekneš mu: Hleď zůstat klidný a neboj se, neklesej na mysli
před těmito dvěma kousky čadících oharků, před Resinem, zuřícím hněvem, a Aramejci a před synem Remaljáhovým, 5poněvadž
se proti tobě spikli Aramejci s Efraimity a synem Remaljáhovým a řekli: 6‚Potáhneme na Judsko, naženeme
mu hrůzu, obsadíme ho a uděláme tam králem syna Tabealova.‘“
7Tak praví Pán, Hospodin:
„Nezdaří se to, nestane se to!
8Hlavou Aramejska je Damašek
a hlavou Damašku je Resin
ještě šedesát pět let,
a přestane Efraim být národem.
9Hlavou Efraimska je Samaří
a hlavou Samaří je Remaljáhův syn.
Jestliže neuvěříte, neobstojíte.“
10Znovu mluvil Hospodin k Achazovi: 11„Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, ať hluboko v podsvětí, či nahoře na výšinách!“ 12Achaz však řekl: „Nebudu žádat, nebudu pokoušet Hospodina.“ 13Tu pravil Izaiáš: „Slyšte tedy, Davidův dome! Nestačí vám omrzovat lidi, že omrzujete i mého Boha? 14Proto vám dá znamení sám Pán: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel – to je ‚Bůh s námi‘. 15Bude jíst smetanu a med, aby uměl zavrhovat zlo a volit dobro. 16Neboť dříve než bude chlapec umět zavrhovat zlo a volit dobro, bude opuštěna země, jejíchž dvou králů se hrozíš. 17Hospodin přivede na tebe, na tvůj lid a na dům tvého otce dny, jaké nebyly od té doby, kdy odpadl Efraim od Judy: přivede asyrského krále.“
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna
Maria jediná vskutku stojí nade všemi, zůstávajíc v plnosti slávy
nezměnitelná, neboť její přebývání bylo vždycky v nebesích1 a vždycky
byla plná Krista, toho, jejž nosila pod svým srdcem. Stalo se tak
zastíněním od Ducha Svatého,2 který do ní vstoupil, zcela ji pronikl,
zdokonalil a nade všechny andělské i lidské zástupy povýšil. Panenského a
neporušeného jejího těla se z vůle Boží nedotkla žádná křehkost plodící
zkázu hříchu. Neboť Maria byla milosti plná,3 byla dílem podivuhodným,4
jak se slušelo na božské Slunce, které v ní mělo přebývat, dílem
převyšujícím všechnu dokonalost andělskou i lidskou. Nadmíru jasně se to
zjevuje v početí Božího Slova.
Jaký to důvěrný svazek s celou Trojicí! Na zemi stojíc, nebes se dotýká,
ano, proniká až do nejvyššího nebe a vidíme ji usedat na trůn po Synově
pravici. Nepřichází z nejzazších končin země jako královna ze Sáby, aby
slyšela moudrost Šalomounovu;5 přichází patřit na samu věčnou Moudrost,
mít na ní účast, kochat se bez konce rozkoší nebeské blaženosti.
Ty slavná, vznešená, nade všechny vyvýšená Rodičko Boží neposkvrněná! Kdo
by tě mohl vyzdvihnout po tvém Synu do větších výšin na zemi i na nebi,
když ses směla stát Matkou nejvyššího Boha? Jak bychom tě my na zemi
mohli ještě více vyvýšit, když tě na nebi Pán vyvýšil nade všemi hvězdami
nebe a nade všemi zeměmi světa?
Celá Církev ti proto vzdává hold, zpívá ti písně a chvalozpěvy, vyznává
svou oddanost a šíří světem tvou slávu, i když to není nic proti tvé
slávě v nebeském Jeruzalémě.
Ano, paní naše, tys vždycky s novou silou6 vystupovala k Bohu, k tvé stále
větší cti a slávě tě Bůh přijal za svou, a když tvůj Syn zasedl po Otcově
pravici,7 zasedla jsi na trůn spolu s ním. Pamatuj proto na nás, kteří se
topíme v hlubokém bahně, a podej nám svou pravici, abychom mohli povstat
s tebou. Táhni nás za sebou,8 Královno milosrdenství, do výšin nebeské
vlasti, ke tvému trůnu, a veď nás za vůní tvých olejů9 až do radosti věčné.
Skrze Ježíše Krista, tvého Syna, který s Otcem a Svatým Duchem žije a
kraluje na věky věků.
1 srov. Flp 3, 20
2 srov. Lk 1, 35
3 Lk 1, 28
4 srov. Sir 43, 2
5 srov. 1 Král 10, 1-13; Mt 12, 42; Lk 11, 31
6 srov. Žl 83 (84), 8
7 srov. Mk 16, 19
8 srov. Pís 1, 4
9 srov. tamtéž
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, podle tvé vůle se Matka tvého Syna stala také naší Matkou a
Královnou; dej, ať podpořeni její přímluvou dosáhneme slávy, kterous nám
připravil ve svém věčném království v nebi. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie