Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

26. duben 2028
Doba velikonoční, 2. týden
2. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla. Aleluja.

Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)

² Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
      abych se neprohřešil jazykem;
   a pokud bude bezbožník stát blízko, *
      budu svá ústa držet na uzdě. –

³ Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
      ale má bolest jen se zjitřila,
⁴ srdce se v těle prudce rozpálilo. †
      Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
    a já jsem musil nahlas promluvit:
⁵ „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
      a jakou míru dní mám před sebou, *
      ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –

⁶ Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
    v tvých očích je můj život jako nic, *
      a každý člověk jenom jako dech,
⁷ jen jako stín se tady člověk mihne, †
      jen jako dech je všechno bohatství, *
      jež hromadí a neví pro koho.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla. Aleluja.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám. Aleluja.

⁸ Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
      Jen k tobě upínám svou naději.
⁹ Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
      bláznům mě nenechávej na posměch!
¹⁰ A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
       protože všechno je tvé řízení. –

¹¹ Odejmi ode mne své navštívení! *
       Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
¹² Člověka za hřích postihuješ trestem †
       a ničíš jeho nádheru jak mol: *
       je každý člověk jenom jako dech. –

¹³ Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
       nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
       poutník, jak všichni moji otcové.
¹⁴ Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
       dříve než odejdu a zaniknu.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám. Aleluja.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování. Aleluja.

Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

³ Co ty tak silácky se chlubíš *
      špatností vůči zbožným?
⁴ Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
      jazyk máš jako břitvu.
⁵ Zlo ti je milejší než dobro, *
      lež ti je víc než pravda.
⁶ Máš rád jen zraňující slova, *
      jazyku pomlouvačný! –

⁷ Bůh za to zahubí tě navždy, †
      ze stanu vyvleče tě, *
      ze země živých vytne.
⁸ Dobří to spatří plni bázně, *
      on sám jim bude pro smích:
⁹ „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
       hledat své útočiště,
    jen v majetek svůj doufal, *
       na ničemnosti stavěl.“ –

¹⁰ Já však se jak strom olivový *
       zelenám v domě Božím,
    spoléhám vždy a stále *
       na Boží slitování.
¹¹ Navždy ti budu vzdávat díky *
       za toto tvoje dílo,
    tvé jméno před věrnými chválit *
       za tvoji dobrotivost.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování. Aleluja.

V. Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.
O. Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     ¹²Andělovi církevní obce v Pergamu napiš:
     Toto praví ten, který má dvojsečný ostrý meč: ¹³Vím, kde bydlíš: tam, kde je trůn satanův. Ale pevně se držíš mého jména a nezapřels víru ve mne ani tehdy, kdy Antipas, můj věrný svědek, byl usmrcen u vás, kde bydlí satan. ¹⁴Mám však přece něco málo proti tobě: máš tam lidi, kteří se drží učení Baláma, jenž poradil Balákovi jak svést Izraelity k tomu, aby jedli z masa obětovaného modlám a dopouštěli se smilství. ¹⁵Tak máš i lidi, co se podobně drží názorů mikulášovců. ¹⁶Obrať se tedy, jinak přijdu brzo na tebe a budu s nimi bojovat mečem svých úst.
     ¹⁷Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím: Kdo zvítězí, tomu dám ze skryté many; a dám mu také bílý kamínek, na tom kamínku bude vyryto nové jméno, které nezná nikdo jiný než ten, kdo ho dostane.
     ¹⁸Andělovi církevní obce v Tyatirách napiš:
     Toto praví Boží Syn, který má oči podobné ohnivému plamenu a nohy jako z mosazi: ¹⁹Znám tvoje skutky a lásku, víru, službu a trpělivost v souženích; tvoje skutky stále rostou a množí se. ²⁰Ale mám proti tobě, že trpíš Jezabelu, ženu, která se vydává za prorokyni a svými názory svádí mé služebníky, aby smilnili a jedli z masa obětovaného modlám. ²¹Poskytl jsem jí čas, aby se dala na pokání, ale nechce se obrátit a nechat smilnění. ²²Hle, potrestám ji těžkou nemocí a ty, kteří s ní cizoloží, velikým soužením, nebudou-li dělat pokání za to, co s ní páchali, ²³a její děti zahubím. Tak poznají všechny církevní obce, že já zkoumám ledví i srdce, a že odplatím každému z vás podle vašich skutků. ²⁴Ale vám ostatním v Tyatirách, kdo odmítáte ono učení a kdo jste nepronikli do satanových hlubin, jak oni říkají, vám pravím toto: Žádné jiné břemeno už na vás nevložím. ²⁵Jen se pevně držte toho, co máte, dokud nepřijdu. ²⁶Tomu, kdo zvítězí a zůstane věrný mým skutkům až do konce, dám moc nad pohany:
²⁷bude jim vládnout železným prutem,
budou rozbiti jako nádoby z hlíny,
²⁸podobně jako jsem já dostal tuto moc od svého Otce, a dám mu jitřní hvězdu.
     ²⁹Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého papeže Lva Velikého

     Nejmilejší, není pochyb o tom, že Syn Boží přijal lidskou přirozenost a spojil se s ní tak, že jeden a tentýž Kristus je nejen v onom člověku, který je prvorozený ze všeho stvoření,¹ ale i ve všech svých svatých. A jako nelze oddělovat hlavu od údů, tak ani údy od hlavy.
     I když to, že Bůh je všechno ve všem,² neplatí o životě časném, ale věčném, přece přebývá již nyní ve svém chrámu, to jest v Církvi, a nemůže od ní být odloučen, jak sám slíbil, když řekl: Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa.³
     Takže všechno, co Boží Syn učinil a učil, aby smířil svět s Bohem, neznáme jenom ze zkoumání minulosti, ale také to zakoušíme v mocném působení toho, co se děje nyní. Je to Kristus, narozený působením Svatého Ducha z panenské Matky, kdo týmž Duchem oplodňuje svou neposkvrněnou Církev,⁴ aby se ve křtu rodilo nesčetné množství Božích dětí, o nichž je řečeno: Kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha.⁵ Je to on, skrze něhož se celému světu dostává požehnání daného Abrahámovu potomstvu, neboť všichni byli přijati za syny; a patriarcha se stává otcem národů⁶ a synové zaslíbení se rodí z víry, ne z těla.⁷
     Je to on, kdo si ze všech národů, které jsou pod nebem, žádný národ nevyjímaje, vytváří jedno stádo svatých ovcí a každodenně naplňuje to, co slíbil, když řekl: Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.⁸
     Říká sice v první řadě svatému Petrovi: Pas moje ovce,⁹ přece však jako jediný Pán sám řídí všechnu pastýřskou práci. Ty, kdo přicházejí ke skále,¹⁰ živí tak utěšenou a šťavnatou pastvou, že nesčetné ovce čerpají sílu z hojnosti jeho lásky a neváhají zemřít za jméno pastýře, stejně jako dobrý pastýř položil život za své ovce.
     Je to Kristus, od něhož pochází nejen slavná statečnost mučedníků, ale i víra všech, kteří se znovu narodili ve svátosti znovuzrození. A toto je správné slavení velikonočního Beránka s nekvašenými chleby upřímnosti a pravdy; když nové stvoření odloží kvas staré špatnosti¹¹ a živí se tělem a krví samotného Pána.
     Neboť účast na těle a krvi Kristově nepůsobí nic jiného, než že přecházíme v to, co přijímáme, a že toho, s nímž jsme zemřeli a byli pohřbeni a s nímž jsme byli vzkříšeni,¹² nosíme vždycky a všude ve své duši i na svém těle.
     ¹ srov. Kol 1, 15
     ² srov. 1 Kor 15,28
     ³ Mt 28, 20
     ⁴ srov Eh 5, 27
     ⁵ Jan 1, 13
     ⁶ srov. Gn 17, 4
     ⁷ srov Řím 9, 8
     ⁸ Jan 10, 16
     ⁹ Jan 21 ,17
     ¹⁰ srov. 1Kor 10, 4
     ¹¹ srov. 1 Kor 5, 8.7
     ¹² srov Řím 6, 4; Ef 2, 6

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty nám dáváš každoročně prožívat velikonoční tajemství našeho znovuzrození, a tak posiluješ naši naději, že budeme vzkříšeni z mrtvých; prosíme tě, veď nás, abychom se s láskou otvírali tomu, co s vírou slavíme. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie