[ nová verze ]
2. srpen 2025, Sobota
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 17. týden Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze, nezávazná památka Bl. Jany, matky sv. Otce Dominika, nezávazná památka Sobotní památka Panny Marie
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 2. srpen 2025 Sv. Eusebia z Vercelli, biskupa, nezávazná památka
Narodil se na začátku 4. století na Sardinii. V Římě přijal kněžství
a kolem roku 345 byl poslán do Vercelli v severní Itálii jako tamější první
biskup. Zvláštní pozornost věnoval kněžím a těm, kdo se připravovali na
kněžství. Neohroženě hájil víru v Kristovo božství proti ariánům, a byl
proto poslán do vyhnanství (355). V Palestině, Kapadokii a horním Egyptě
se dostal do styku s nejživějšími křesťanskými centry té doby. Po návratu
do své diecéze (363) usiloval o obnovu křesťanského života svých věřících.
Zachovalo se několik jeho dopisů, které posílal císaři, kněžím a věřícím.
Zemřel 1.VIII.371, byl pohřben ve své katedrále a brzy po smrti byl
uctíván jako svatý.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Pastýřů hlavo, Kriste, jejich Vládce,
slavit dnes chceme svátek jednoho z nich,
proto mu pěje naše vděčné stádce
píseň chval zbožných.
Duch plný darem pomazání svého
obhájce pravdy učinil si z něho,
pevného v boji, aby mohl tvůj lid
na pastvy vodit.
On svému stádu vzorem byl i vůdcem,
byl světlem slepých, všude mírnil bídu,
všem stal se vším, byl prozíravým otcem
Božího lidu.
Kriste, jenž dáváš věnce zasloužené
svým věrným v nebi, dej ať ve svém díle
jdem s tímto vůdcem a tak dosáhneme
i téhož cíle.
Buď věčná sláva nejvyššímu Otci,
stejná buď tobě, Vládce, Spasiteli,
Svatému Duchu chválou stejně vroucí
ať zní svět celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Žalm 130 (131)
Důvěřuj v Boha jako dítě
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11, 29)
1 Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou. –
2 Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má. –
3 Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Žalm 131 (132)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1, 32)
I
1 Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
2 na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil: –
3 „Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
4 ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
5 než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!“ –
6 V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
7 Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho! –
8 Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
9 Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
10 Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
II
11 Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
12 A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“ –
13 Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
14 „Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém. –
15 Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
16 Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní. –
17 Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
18 Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
V.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
R.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
12, 14 – 13, 13
Apoštolova návštěva má přinést duchovní prospěch
Bratři! 12.14Jsem připraven, že k vám přijdu. Už to bude potřetí. Ani tentokrát vám nebudu na obtíž.
Nechci váš majetek, chci vás! Nemají přece shromažďovat majetek děti rodičům, ale rodiče dětem.
15A já s největší ochotou vynaložím všechno, ano i sám sebe vyčerpám pro vaše duše. Tak velice vás
mám rád. Zasloužím si tedy, abyste vy měli mě rádi méně?
16Ale budiž! Já sám jsem vám na obtíž nepřipadl. Ale jsem prý chytrák a lapil jsem vás lstí:
17vykořisťoval jsem vás pomocí někoho z těch, které jsem k vám poslal?
18Vybídl jsem Tita a s ním jsem
poslal ještě jednoho bratra. Vykořisťoval vás snad Titus? Copak jsme se oba nechovali úplně stejně?
Copak jsme nejednali podle stejných zásad?
19Dlouho si už asi myslíte, že se před vámi chceme obhajovat. Mluvíme před Bohem spojeni s Kristem.
Všecko to má sloužit, milovaní, k vašemu duchovnímu prospěchu. 20Jednu obavu mám! Až k vám přijdu,
abych vás nenalezl v tom stavu, v jakém bych nechtěl, a vy abyste neshledali, že já jsem vůči vám
takový, jakého si mě nepřejete. To by se stalo, kdyby se ukázal svár, žárlivost, hněvy, nevraživosti,
pomluvy, donašečství, nadutosti, bouření. 21Bojím se, aby mě můj Bůh, až přijdu, zase u vás nepokořil
a já abych nemusel naříkat nad mnohými, kteří se už dříve provinili, ale nedali se na pokání a nelitovali,
že hřešili nečistotou, smilstvím a prostopášností.
13.1To k vám jdu už potřetí. ‚Ústy dvou nebo tří svědků bude dokázána každá záležitost!‘
2Řekl jsem už a říkám zase – když jsem totiž byl u vás podruhé a když jsem teď nepřítomen – už předem těm, kdo se
v minulosti prohřešili, i všem ostatním: až zase přijdu, nikoho nebudu šetřit. 3Vždyť si žádáte důkaz,
že mými ústy mluví Kristus; a ten na vás není slabý, ale má vůči vám síly dost. 4Byl sice ukřižován
jako slabý člověk, ale z Boží moci je živ. I my jsme s ním slabí, ale přesto budeme mít dostatek
síly, kterou nám na vás dal Bůh.
5Zkoušejte sami sebe, zdali jste ve víře, sami sebe zkoumejte! Copak nepoznáváte sami na sobě,
že Ježíš Kristus je ve vás? – leda že jste se snad neosvědčili. 6Ale mám naději, že poznáte, že my
neosvědčení nejsme. 7Modlíme se však k Bohu, abyste nedělali nic špatného. Toužíme, ne aby se ukázalo,
jak jsme osvědčení, ale abyste vy konali dobro, i když se pak ukáže, že my jsme neosvědčení.
8Vždyť nic nedokážeme proti pravdě, ale jen pro pravdu. 9A tak
máme radost z toho, když my jsme slabí,
jen když vy jste silní. Za to se i modlíme, aby u vás bylo zase všecko uvedeno do pořádku. 10Proto píšu
tohle z dálky, abych při svém příchodu nemusel přísně použít své moci, kterou mi Pán dal na budování,
ne na ničení.
11Nakonec, bratři: žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupni napomínání, buďte svorní,
žijte v pokoji, a Bůh dárce lásky a pokoje bude s vámi.
12Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící.
13Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha s vámi se všemi!
RESPONSORIUM
2 Kor 13, 11; Flp 4, 7
O.
Žijte radostně, zdokonalujte se, žijte v pokoji. *
Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi.
V.
Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. *
Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu svatého Eusebia
(Epist. 2,1,3 – 2, 3; 10, 1-11, 1: CCL 9, 104-105. 109)
Běh jsem skončil, víru jsem uchoval
Drazí bratři, nyní vím, že jste bez úhony, jak jsem si to přál. Připadá
mi, jako bych se dostal až k vám, náhle unesen z daleké země, jako se to
stalo s Habakukem, když ho anděl donesl k Danielovi.1 Když jsem dostával
od vás dopisy a poznával z nich vaše svaté smýšlení a vaši lásku, mísila
se ve mně radost se slzami, a duchu dychtivému číst byly slzy na
překážku. Ale obojí bylo nezbytné, aby se jednotlivé smysly v touze
doplňovaly a předstihovaly v povinnostech lásky. Zabýval jsem se tím celé
dny, připadalo mi, že s vámi rozprávím, a zapomínal jsem přitom na minulé
strasti. Vždyť jsem byl ze všech stran obklopen tak radostnými zprávami o
vaší pevné víře, o vaší lásce i o plodech, které vydáváte, že se mi
uprostřed takového štěstí najednou zdálo, jako bych nebyl ve vyhnanství,
ale mezi vámi.
Proto, drazí bratři, mám radost z vaší víry, ze spásy, k níž víra vede, i
z plodů, které vydáváte nejen u vás, ale i do dálky. A jako sadař
naroubuje dobrý strom, aby přinášel dobré ovoce, a proto nebyl vyťat a
hozen do ohně, tak si i my toužebně přejeme prokázat vám nejenom službu
podle těla, ale vydat i svůj život pro vaši spásu.
Pokud jde o tento dopis, mohli jsme ho stěží aspoň nějak sestavit. Bez
ustání jsme přitom prosili Boha, aby na pár hodin držel na uzdě strážce a
nedopustil, aby vám jáhen dodal spíše zprávu o našich útrapách než nějaký
pozdravný dopis. Proto vás snažně žádám, abyste s veškerou bdělostí
střežili víru, zachovali svornost, věnovali se modlitbě a neustále
pamatovali na nás, aby Pán uznal za dobré osvobodit svou Církev, která
snáší útrapy v celém světě, a abychom se my utiskovaní mohli radovat na
svobodě s vámi.
Také vás žádám a pro milosrdenství Boží prosím, aby každý z vás pochopil,
že pozdrav v tomto dopise patří jemu. Tísněn okolnostmi, nemohl jsem
napsat každému zvlášť, jak jsem míval ve zvyku. A tak tímto dopisem,
bratři i svaté sestry, synové a dcery, vás všechny bez rozdílu pohlaví a
věku vyzývám a žádám, abyste se spokojili s tímto pozdravem, a přeji si,
abyste vyřídili náš pozdrav také těm, kdo nepatří k nám, ale mají nás
rádi.
1 srov. Dan 14, 32-39
RESPONSORIUM
Lk 12, 35-36; Mt 24, 42
O.
Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří, *
abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby.
V.
Bděte tedy, protože nevíte, v kterou hodinu váš Pán přijde. *
Abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys posiloval svatého biskupa Eusebia, aby neohroženě hlásal
a hájil víru v božství tvého Syna; prosíme tě, dávej i nám sílu, abychom
si zachovali tuto víru neporušenou a žili s tvým Synem v trvalém spojení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|