[ nová verze ]
11. červen 2025, Středa
2. týden žaltáře
Sv. Barnabáše, apoštola
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 11. červen 2025 Sv. Barnabáše, apoštola
Pocházel z ostrova Kypru, byl to levita a jmenoval se Josef, jméno Barnabáš mu dali apoštolové (Sk 4, 36). Prodal
svůj majetek a peníze dal apoštolům pro chudé (Sk 4, 37). Ujal se Pavla, když po obrácení přišel do Jeruzaléma, a uvedl ho k apoštolům
(Sk 9, 27). "Byl to výborný muž, plný Ducha Svatého a víry" (Sk 11, 24). Později přivedl Pavla do Antiochie (Sk 11, 25-26) a doprovázel
ho na jeho první apoštolské cestě (Sk 13, 2 a násl.). Bývá jmenován dokonce před Pavlem (Sk 11, 30; 12, 25; 13, 2.7; 14, 14; 15, 12.25).
Na apoštolském sněmu v Jeruzalémě hájil názor, že pohanům, kteří se chtějí stát křesťany, se nemá ukládat židovský zákon (srov. Sk 15, 1 -12).
Když se s Pavlem rozešel, vzal s sebou svého příbuzného Marka na Kypr (Sk 15, 36-39). Pavel se o něm zmiňuje ještě, když na své druhé apoštolské
cestě píše z Efesu do Korintu (1 Kor 9, 6).
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Tys apoštoly oddané
provázel, muži šlechetný,
pomáhal jsi jim všestranně;
teď náš zpěv s prosbou vyslechni.
Skrze ně, posly Kristovy,
vzešel čas plný milosti,
věk pravdy, míru, svobody
a opravdové radosti.
K úkolům těmto i tys byl
od Pána přibrán k účasti.
Proto ti patří stejný díl
slávy i moci, věčné cti.
Tys vséval světlo do srdcí.
Vypros, ať v Kristu – ve Slunci
zrá obilí už vzklíčené
pro sýpky nebe určené.
S knížaty nebe teď smíš dlít
věčnému Soudci v blízkosti,
pomoz nám všechny dluhy smýt,
ať hřeje nás jas věčnosti.
Buď sláva Kristu Ježíši,
i Otci s Duchem vznešeným,
že nám všem štěstí nejvyšší
skýtají věčným světlem svým. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I
2 Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
abych se neprohřešil jazykem;
a pokud bude bezbožník stát blízko, *
budu svá ústa držet na uzdě. –
3 Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
ale má bolest jen se zjitřila,
4 srdce se v těle prudce rozpálilo. †
Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
a já jsem musil nahlas promluvit:
5 „Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
a jakou míru dní mám před sebou, *
ať poznám tak svou pomíjejícnost.“ –
6 Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
v tvých očích je můj život jako nic, *
a každý člověk jenom jako dech,
7 jen jako stín se tady člověk mihne, †
jen jako dech je všechno bohatství, *
jež hromadí a neví pro koho.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
II
8 Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
Jen k tobě upínám svou naději.
9 Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
bláznům mě nenechávej na posměch!
10 A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
protože všechno je tvé řízení. –
11 Odejmi ode mne své navštívení! *
Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
12 Člověka za hřích postihuješ trestem †
a ničíš jeho nádheru jak mol: *
je každý člověk jenom jako dech. –
13 Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
poutník, jak všichni moji otcové.
14 Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
dříve než odejdu a zaniknu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)
3 Co ty tak silácky se chlubíš *
špatností vůči zbožným?
4 Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
jazyk máš jako břitvu.
5 Zlo ti je milejší než dobro, *
lež ti je víc než pravda.
6 Máš rád jen zraňující slova, *
jazyku pomlouvačný! –
7 Bůh za to zahubí tě navždy, †
ze stanu vyvleče tě, *
ze země živých vytne.
8 Dobří to spatří plni bázně, *
on sám jim bude pro smích:
9 „Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
hledat své útočiště,
jen v majetek svůj doufal, *
na ničemnosti stavěl.“ –
10 Já však se jak strom olivový *
zelenám v domě Božím,
spoléhám vždy a stále *
na Boží slitování.
11 Navždy ti budu vzdávat díky *
za toto tvoje dílo,
tvé jméno před věrnými chválit *
za tvoji dobrotivost.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
V.
Doufám, Pane, z duše doufám.
R.
Na tvé slovo vyčkávám.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Jozue
3,1-17; 4,14-19; 5,10-12
Lid přešel Jordán a slavil velikonoce
3.1Za časného jitra vytáhl Jozue se všemi syny Izraele ze Šittímu, až přišli k Jordánu; tam přenocovali,
dříve než jej přešli. 2Když uplynuly tři dny, prošli předáci táborem
3a přikázali lidu: „Jakmile spatříte archu úmluvy Hospodina, svého Boha, a lévijské kněze,
kteří ji nesou, vytáhnete ze svého místa a půjdete za ní. 4Mezi vámi a ní bude odstup zhruba dvou tisíc
loket, abyste ji zdálky viděli a znali cestu, kudy se máte ubírat, neboť nikdy předtím jste touto cestou neprocházeli. Dbejte toho, abyste se k arše nepřiblížili!“
5Jozue pak vyzval lid: „Posvěťte se, neboť Hospodin zítra mezi vámi učiní podivuhodné věci.“
6Potom se Jozue obrátil ke kněžím. Řekl: „Zvedněte archu úmluvy a ubírejte se před lidem.“ I zvedli archu
úmluvy a šli před lidem.
7Hospodin řekl Jozuovi: „Dnes tě začnu oslavovat před celým Izraelem, aby poznali, že jsem s tebou, jako jsem byl
s Mojžíšem. 8Poruč kněžím, kteří nesou archu úmluvy: ‚Až přijdete na kraj vod Jordánu, zastavíte se!‘ “
9Jozue řekl synům Izraele: „Přistupte sem a slyšte slova Hospodina, svého Boha!“
10Pak Jozue pokračoval: „Podle toho poznáte, že je uprostřed vás živý Bůh, který jistě před vámi vyžene
Kananejce, Chetity, Chivity, Perizity, Girgašity, Amority i Jebuzity. 11Hle, archa úmluvy Pána celé země přejde
Jordán před vámi. 12Nyní si vyberte z kmenů Izraele dvanáct mužů, po jednom muži z každého kmene.
13Až nohy kněží, kteří ponesou archu Hospodina, Pána celé země,
spočinou ve vodách Jordánu, vody Jordánu se rozdělí: voda, která přitéká shora, se zastaví jako nerozborná hráz.“
14Když vytáhl lid ze svých stanů, aby přešel Jordán, kněží nesli archu úmluvy před lidem. Jordán v čas žní
právě vystoupil ze svých břehů. 15Když ti, kdo nesli archu, přišli k Jordánu a jejich nohy se dotkly okraje vod,
16voda přitékající shora se zastavila. Vystoupla
jako nerozborná hráz ve velké dálce u města Adamu, které leží při Saretanu. Voda odtékající do moře Araby, do Solného moře, zcela
zmizela a lid přešel před Jericho. 17Kněží, kteří nesli archu Hospodinovy úmluvy, se nepohnutě zastavili na suchém
dně uprostřed Jordánu. Všechen lid přecházel po suchu, dokud lid Jordán úplně nepřešel.
4.14Onoho dne vyvýšil Hospodin Jozua před očima celého Izraele, takže měli před ním bázeň, jako měli bázeň před Mojžíšem za jeho celého
života. 15Hospodin řekl Jozuovi: 16„Přikaž kněžím nesoucím archu úmluvy,
ať vystoupí z Jordánu.“ 17Jozue tedy kněžím přikázal: „Vystupte z Jordánu.“
18Sotva však kněží nesoucí archu Hospodinovy úmluvy zprostřed Jordánu vystoupili, hned jak se nohy kněží odtrhly ode dna a
stanuly na suchu, vrátily se vody Jordánu na své místo a rozlévaly se jako předtím v celé své šíři.
19Desátého dne prvního měsíce vystoupil lid z Jordánu. Utábořili se v Gilgalu při východním okraji Jericha.
5.10Synové Izraele se utábořili v Gilgalu a slavili velikonoce čtrnáctého dne toho měsíce večer na jerišských planinách.
11Na druhý den po velikonocích jedli z úrody té země: nekvašené chleby a pražená zrna. Téhož dne
12přestala padat mana. Byl to druhý den, kdy jedli
z úrody té země. Synové Izraele už neměli manu, toho roku jedli z výnosu země Kanaán.
RESPONSORIUM
Joz 4,22-25; Žl 114 (113),5
O.
Izrael přešel Jordán, neboť Hospodin vysušil jeho vody, jako to dříve učinil s Rudým mořem. *
Všechny národy země poznaly, jak mocná je ruka Hospodinova.
V.
Co je ti, moře, že tak prcháš? Proč se, Jordáne, obracíš zpět? *
Všechny národy země poznaly, jak mocná je ruka Hospodinova.
DRUHÉ ČTENÍ
Z výkladu svatého biskupa Chromácia na Matoušovo evangelium
(Tract. 5, 1.3-4: CCL 9, 405-407)
Vy jste světlo světa
Vy jste světlo světa. Nemůže se skrýt město položené na hoře. A když se svítilna rozsvítí, nestaví se pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí
všem v domě.1 Pán nazval své učedníky solí země, protože srdce lidského pokolení, ďáblem omámené, okořenili nebeskou moudrostí. A nyní je nazývá
také světlem světa, neboť byli osvíceni od něho samého, jenž je pravým a věčným světlem, a proto se také sami stali světlem v temnotách.
Protože on sám je sluncem spravedlnosti,2 nazývá nikoli neprávem také své učedníky světlem světa; neboť skrze ně jako skrze zářící paprsky vylil
na celý svět světlo, v němž se nám dává poznat. Oni zahnali z lidských srdcí temnoty bludu tím, že ukázali světlo pravdy.
Skrze ně jsme byli i my osvíceni, stali jsme se ze tmy světlem, jak říká apoštol: Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako
děti světla.3 A opět říká: Noc ani tma nemá nad vámi právo. Vy všichni jste přece synové světla a dne.4
Právem to dosvědčuje i svatý Jan ve svém listě, když praví: Bůh je světlo,5 a kdo zůstává v Bohu, je ve světle, jako i on je ve světle.
A protože máme radost, že jsme byli vysvobozeni z temnot bludu, máme stále chodit ve světle jako synové světla. Proto praví apoštol: Vy však
budete zářit jako hvězdy ve vesmíru. Držte se pevně slova života.6 Jestliže to nebudeme dělat, budeme tak potřebné a užitečné světlo svou
nevěrností jako nějakým závojem zastírat a zastiňovat ke své vlastní škodě i ke škodě druhých. Vždyť známe z Písma, jak byl patřičně potrestán
onen služebník, který svěřenou hřivnu raději ukryl, než aby z ní těžil nebeský zisk, a neuložil ji do směnárny.7
Musí v nás tedy stále svítit ona zářivá svítilna, která byla rozžata pro naši spásu. Máme totiž svítilnu nebeského přikázání a duchovní milosti,
o níž prohlašuje David: Mým krokům svítilnou je tvé slovo, ono mi cestu osvětluje.8 A Šalomoun o ní říká: Vždyť příkaz je svítilna, naučení je světlo.9
Nesmíme tuto svítilnu zákona a víry ukrývat, ale naopak musíme ji pro blaho mnohých vždycky stavět v Církvi na svícen, abychom my sami užívali
světla pravdy a aby osvěcovalo všechny věřící.
1 Mt 5, 14-15
2 srov. Mal 3, 20
3 Ef 5, 8
4 srov. 1 Sol 5, 5
5 1 Jan 1, 5
6 Flp 2, 15-16
7 srov. Mt 25, 26-27
8 Žl 118 (119), 105
9 Př 6, 23
RESPONSORIUM
Sk 11, 23-24
O.
Když Barnabáš přišel do Antiochie a viděl, jak Boží milost působí, zaradoval se. *
Byl to výborný muž, plný Ducha Svatého a víry, aleluja.
V.
Povzbuzoval všechny, aby celým srdcem zůstali Pánu věrní. *
Byl to výborný muž, plný Ducha Svatého a víry, aleluja.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys povolal svatého Barnabáše – plného víry a Ducha Svatého – k apoštolské práci mezi
pohany; probouzej i v nás vědomí, že nás voláš, abychom hlásali Kristovo evangelium slovem i životem.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|