[ nová verze ]
23. říjen 2024, Středa
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 29. týden Sv. Jana Kapistránského, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 23. říjen 2024 Druhé mezidobí, 29. týden 1. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Nejlepší Tvůrce stvoření,
náš Vládce, na nás pohlédni:
Nás, ponořené v těžké sny
z nezdravých dřímot vytrhni.
Ty, svatý Kriste, prosícím
shoď z beder těžké břímě vin.
Vždyť vstáváme s tvým vyznáním,
tmu rozrážíme zpěvem svým.
Zvedáme ruce se srdci
k tobě, jak konat za noci
nám už tvůj prorok přikázal
a Pavlův příklad ukázal.
Ty znáš zlé, jež jsme činili,
své nitro jsme ti odkryli,
své prosby v slzách vylili:
odpusť nám, čím jsme zhřešili.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ať Pane všeho vědění
ti patří naše nadšení.
Ty znáš všech srdcí tajemství
a sílíš nás svou milostí.
Pastýři ovce chránící,
ztracené nalézající,
na pastviny své svěží vždy
nás k dobrým ovcím shromáždi.
Kéž soudcův hněv nás nesvrhne
v ponuré stádo pekelné,
kéž jsme tvým soudem určeni
tvých pastvin stát se ovcemi.
Buď tobě, Spasiteli náš,
čest, vítězství, moc, slávy jas,
nad celým světem vládu máš
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I
2 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *
3 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,
ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *
ty jsi můj štít a záchrana moje!
4 Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *
osvobodil mě od nepřátel! –
5 Smrtící vlny mě zalily, *
příboje zkázy mě plnily děsem.
6 Osidla temnot mě ovila, *
smyčky smrti se nade mnou zdrhly.
7 K Pánu jsem volal v úzkostech, *
k Bohu jsem křičel o záchranu.
Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *
k jeho uším došel můj nářek.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
II
8 A tu se zachvěla, pohnula zem, †
v základech hor se zakolísala, *
jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.
9 Z jeho nozder valil se dým, †
z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *
řeřavé uhlíky sršely z něj.
10 Nachýlil nebe a sestoupil níž, *
s černými mračny pod nohama. –
11 Na cherubovi přilétal, *
na perutích vichru se snášel.
12 Celý se halil v temnotách, *
do clony z tmavých vod a mraků.
13 Ze záře, která před ním šla, *
padaly kroupy a řeřavé uhlí. –
14 Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *
hlasem svým Nejvyšší zaburácel.
15 Vysílal šípy do všech stran, *
blesky metal a kolkolem sršel.
16 I bylo vidět až na mořské dno, *
obnažily se základy země,
když jsi, Pane, zahrozil, *
zadul vichřicí svého hněvu. –
17 Pro mne však z výšin svou pravicí sáh´, *
vyzdvihl mě z té záplavy vodní,
18 vyrval mě z rukou mých nepřátel, *
z přesily mocných nenávistníků.
19 Vrhli se na mne v můj neblahý den, *
Pán mi však přispěchal na ochranu.
20 Na volný prostor vyvedl mne, *
zachránil, v kom našel zalíbení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
III
21 Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *
splatil mi za to, že ruce mám čisté;
22 za to, že po cestách Páně jsem šel, *
od svého Boha neodpadl.
23 Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *
zákony jeho jsem neodmítal.
24 Zůstal jsem před ním bez viny, *
chránil se bedlivě před proviněním.
25 Odplatil Pán mou nevinnost, *
neboť viděl, že ruce mám čisté. –
26 K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *
a s dobrým jednáš dobrotivě.
27 Čistému odplácíš čistotou, *
k chytrákům však jsi opatrný.
28 Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *
pohledy zpupné však pokořuješ.
29 Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *
Bůh můj mé temnoty ozařuje.
30 S tebou ztékám valy a zdi, *
se svým Bohem přeskočím hradby.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty.
V.
Všichni se divili milým slovům.
R.
Která vycházela z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Ester
4,17m-17kk
Modlitba královny Ester
17mCelý Izrael ze všech sil volal k Hospodinu, protože jim nastávala jistá smrt.
17nKrálovna Ester se utekla k Pánu, neboť se bála smrtelného nebezpečí, které hrozilo.
17oOdložila slavnostní roucho a oblékla šat sklíčenosti a žalu, místo
vzácných voňavek si nasypala na hlavu popel a své tělo velmi zkrušila postem. 17pSe svými
služebnicemi ležela od rána do večera na zemi, a
tak se modlila:
17q„Bože Abrahámův, Bože Izákův a Bože Jakubův,
jsi požehnaný!
Pomoz mně opuštěné,
nemám mimo tebe jiného pomocníka, Pane,
17rneboť mi hrozí nebezpečí.
17sZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi zachránil Noema ve vodách potopy.
17tZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi Abrahámovi a jeho třem stům osmnácti mužům
dal zvítězit nad devíti králi.
17uZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vysvobodil Jonáše z útrob veliké ryby.
17vZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vysvobodil Ananiáše, Azariáše a Misaela
z ohnivé pece.
17xZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi zachránil Daniela ze lví jámy.
17yZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že ses slitoval nad králem Ezechiášem,
když měl zemřít a prosil o život,
a přidal jsi mu patnáct let života.
17zZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že jsi vyslyšel toužebnou modlitbu Anny,
když prosila o narození syna.
17aaZ knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,
že až do konce vysvobozuješ
všechny, kdo se ti líbí.
17bbPomoz nyní mně opuštěné,
nemám nikoho jen tebe,
Pane, můj Bože!
17ccTy víš,
že si tvá služebnice oškliví lože neobřezaných.
17ddBože, ty víš,
že jsem nejedla z prokletého stolu
ani nepila víno z jejich obětí.
17eeTy víš,
že ode dne, kdy jsem byla přenesena sem,
neradovala jsem se, Pane,
z ničeho než z tebe.
17ffBože, ty víš,
že od chvíle, kdy je na mé hlavě tento úbor,
štítím se ho jako hadru při měsíčním krvácení
a nenosím ho v den, kdy nemusím.
17ggPomoz nyní mně osiřelé
a vlož do mých úst vhodnou řeč před tváří lva krále
a učiň, abych se mu zalíbila!
Proměň jeho srdce, aby nenávidělo našeho nepřítele,
ať zahyne i s těmi, kteří stejně smýšlejí!
17hhNás však vysvoboď z rukou našich nepřátel,
proměň náš zármutek v radost
a naše bolesti v záchranu!
Ty pak, kdo se pozvedají nad tvůj vyvolený lid, Bože,
potrestej pro výstrahu!
17kkUkaž se, Pane, projev se, Pane!“
RESPONSORIUM
Est 4, 12.13.9(Vulg.); Job 24, 23 (Vulg.)
O. Posilni mě, králi svatých, svrchovaný vládce,
* a dej správnou a příjemnou řeč do mých úst.
V. Dej nám, Pane, místo pro pokání a nezavírej ústa těch, kteří ti zpívají chválu, Pane. *
A dej správnou a příjemnou řeč do mých úst.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého biskupa Augustina Probě
(Ep. 130, 12, 22 – 13, 24: CSEL 44, 65-68)
Nenajdeš nic, co by nebylo obsaženo v modlitbě Páně
Někdo kupříkladu říká: Proslav se ve všech národech, jako ses proslavil mezi námi.1 Nebo: Tvoji
proroci ať se ukáží jako hodnověrní.2 Co jiného
tím říká než: Posvěť se jméno tvé?
Někdo říká: Mocný Bože, proměň nás, ukaž svou tvář a budeme spaseni.3 Co jiného tím říká než: Přijď
království tvé?
Někdo říká: Podle svých výroků veď moje kroky, ať nemá nepravost nade mnou vládu."4 Co jiného tím říká
než: Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi?
Někdo říká: Ani bídu, ani bohatství mi nedávej.5 Co jiného tím říká než: Chléb náš vezdejší dej nám
dnes?
Někdo říká: Na Davida se, Pane, rozpomeň, na všechnu jeho námahu a péči.6 Nebo: Pane a Bože můj, jestliže já jsem vinen, že na mých rukou lpí snad
nepravost a špatnost, že svému příteli jsem učinil co zlého, či těm, co tiskli mě, jsem také splácel křivdou.7 Co jiného tím říká než: Odpusť nám naše
viny, jako i my odpouštíme našim viníkům?
Někdo říká: Od mých nepřátel mě vysvoboď, můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.8 Co jiného tím říká než: Zbav nás od zlého?
I když probereš všechna slova svatých proseb, myslím, že nenajdeš nic, co by nebylo obsaženo a
zahrnuto v modlitbě Páně. Je tedy možné se modlit novými a novými slovy, a přesto říkáme stále
totéž, nelze si vymyslet něco jiného.
Těmito slovy se máme bez jakýchkoli pochyb modlit za sebe, za své blízké, ale i za cizí, ba i za
nepřátele, i když na jednoho myslí naše srdce v modlitbě tak, na druhého jinak, podle toho, jak
blízký či vzdálený vztah k němu máme, podle stupně vřelosti našeho citu.
Myslím tedy, že víš, nejen jak se máš modlit, ale také oč máš prosit. Nepoučuji tě však o tom já,
nýbrž ten, který to ve své dobrotě naučil nás všechny.
Máme hledat blažený život, o něj máme Boha prosit. Co znamená být blažený? Mnoho lidí už o tom
dlouze hovořilo. Ale proč bychom hledali mnoho odpovědí u mnoha lidí? Boží Písmo to říká stručně a
pravdivě: Šťastný národ, jemuž Pán je Bůh.9 Abychom náleželi k tomuto lidu a mohli dospět k
tomu, že budeme patřit na Boha a žít s ním bez konce, máme přikázání, jehož cílem je láska z
čistého srdce, z dobrého svědomí a z opravdové víry.10
V téže trojici stojí místo dobrého svědomí také naděje. Potom jsou to tedy víra, naděje a láska,
které vedou k Bohu toho, kdo se modlí, to znamená toho, kdo věří, doufá a touží, a také uvažuje, oč
vlastně v modlitbě Páně prosí.
1 srov. Sir 36, 3
2 Sir 36, 15
3 Žl 79 (80), 4 (Vet. lat.)
4 Žl 118 (119), 133 (Vet. lat.)
5 Př 30, 8
6 Žl 131 (132), 1 (Vulg.)
7 Žl 7, 4.5 (Vet. lat.
8 Žl 58 (59), 2 Vet. lat.)
9 Žl 143 (144), 15
10 1 Tim 1, 5
1 srov. 1 Kor 13, 13
RESPONSORIUM
Žl 101 (102), 2. Srov. 18; 129 (130), 2
O.
Pane, vyslyš moje prosby, kéž tě dosáhne můj hlas. *
Ty se skláníš k prosbě bezmocných a nezhrdneš jejich modlitbou.
V.
Ať tvé ucho vlídně slyší na mé snažné volání. *
Ty se skláníš k prosbě bezmocných a nezhrdneš jejich modlitbou.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí Bože, od tebe máme všechno dobré a v tvých rukou je celý náš život;
dej, ať chceme vždycky to, co chceš ty, a ať ti sloužíme s upřímným srdcem.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|