[ nová verze ]
7. říjen 2024, Pondělí
3. týden žaltáře
Panny Marie Růžencové, památka Pro OP: Panny Marie Růžencové, slavnost Pro OP: Panny Marie Růžencové, svátek
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 7. říjen 2024 Panny Marie Růžencové, památka
Modlitba růžence se ve své dnešní podobě šířila
od 15. století především zásluhou dominikánů. Spočívá v opakování andělského pozdravení a v
rozjímání o událostech z Ježíšova života a o spoluúčasti, kterou na jeho narození, utrpení
a oslavení má jeho matka Panna Maria. Definitivní podobu růžence stanovil (1569) papež Pius V.
Slavení dnešní liturgické památky bylo zavedeno (1572) na paměť vítězství nad Turky v námořní
bitvě u Lepanta (7. X. 1571); od roku 1573 přeloženo na první říjnovou neděli; po vítězství
nad Turky u Petrovaradina (v dnešní Jugoslávii) rozšířeno pro celou Církev (1716); v dnešní
den se slaví od roku 1913.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Zemí, mořem i roji hvězd
vždy chválen, slaven a ctěn jest
vesmíru Vládce, který je
skryt v lůně Panny Marie.
Ač měsíc, slunce, jejich jas
a vše mu slouží v každý čas,
v milostiplném lůně svém
jej chová Panna pod srdcem.
Jak šťastná, Matko, nad tím jsi,
že Tvůrce tvůj, Pán nejvyšší,
držící v dlani celou zem,
dlel jako v chrámě v lůně tvém.
Blahá nebeským poselstvím:
Duch požehnal tě mateřstvím.
Všech lidí touha, Mesiáš,
tvým lůnem přišel mezi nás.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Žalm 49 (50)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
II
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
III
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
2, 1-15
Výzva k modlitbě
1První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi,
2za krále a všechny, kdo mají moc, abychom
mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti. 3Tak je to dobré
a milé Bohu, našemu Spasiteli. 4On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.
5Je totiž jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš,
6který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas;
7a já jsem byl ustanoven za hlasatele toho a za apoštola – to mluvím
pravdu a nelžu – za učitele víry a pravdy mezi pohany.
8Přeji si tedy toto: všude se mají muži modlit tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru.
9Podobně i ženy se mají chovat důstojně. Ať se zdobí, ale počestně a cudně: ne marnivými účesy,
zlatými šperky, perlami nebo drahými šaty, 10ale spíše dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které
se hlásí k bázni Boží.
11Poučování má každá žena přijímat v tichosti a plné podřízenosti.
12Nedovoluji, aby žena sama poučovala, ani aby vládla nad mužem; má se v tichosti
držet zpátky. 13První byl přece stvořen Adam, teprve potom Eva.
14A svést se nedal Adam, nýbrž svést se dala žena, a tak klesla.
15Ale zachrání se mateřstvím, jen když vytrvá ve víře, v lásce, snaze o svatý život a v cudnosti.
RESPONSORIUM
1 Tim 2, 5-6; Žid 2,17
O.
Je jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš. * On vydal sám sebe jako výkupné za všechny.
V.
Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným.
* On vydal sám sebe jako výkupné za všechny.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernarda, opata
(Sermo de Aquaeductu: Opera omnia, Edit. Cisterc. 5 [1968], 282-283)
Je dobré rozjímat o tajemstvích spásy
Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží.1 Pramen moudrosti, Slovo Otce na výsostech! Toto Slovo se tvým prostřednictvím, svatá
Panno, stane člověkem, a ten, který říká: Já jsem v Otci a Otec je ve mně,2 říká také: Od Boha jsem vyšel a od něho přicházím.3
Je řečeno: Na počátku bylo Slovo.4 Už vyvěrá pramen, ale zatím jenom sám v sobě. Potom se praví: A to Slovo bylo u Boha,5
přebývalo tedy v nepřístupném světle.6 Bůh sice říkal už od počátku: Co zamýšlím, je pro vaši spásu, a ne pro utrpení.7
Ale tvé myšlenky jsou v tobě skryté, a my nevíme, co zamýšlíš. Neboť kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem?8
Sestoupila tedy na svět myšlenka spásy a uskutečnila se v díle spásy: Slovo se stalo tělem9 a už přebývá mezi námi. Přebývá skutečně
vírou v našich srdcích,10 přebývá v naší paměti, přebývá v myšlení a sestupuje až do naší představivosti. Neboť co by si byl dříve mohl
představovat člověk o Bohu, leda že by si v svém srdci vytvořil modlu? Bůh byl nepochopitelný a nepřístupný, neviditelný a zcela nepředstavitelný. Ale
nyní chtěl, abychom ho chápali a viděli a mohli si ho představit.
Ale ptáš se, jak? Takto: jak leží v jeslích, odpočívá na klíně Panny Marie, káže na hoře, bdí v noci na modlitbách; nebo jak visí na kříži, je smrtelně bledý
a umírá, sestupuje mezi mrtvé jako jejich svrchovaný Pán; nebo jak třetí den vstává z mrtvých a ukazuje apoštolům místa po hřebech jako známky
vítězství, a nakonec vystupuje před jejich zraky do nebe.
Na které z těch tajemství by se nemělo s opravdovou láskou a zbožností myslet? Myslím-li na kterékoli z nich, myslím na Boha a je
v tom ve všem ten, který je můj Bůh. Je tedy moudré rozjímat o těchto tajemstvích, jak jsem řekl, a soudím, že jedná prozíravě, kdo si připomíná
jejich sladkost; podobá se té, kterou v jádrech svých plodů hojně vydal prut Árónův.11 Maria ji čerpala z nebeských zřídel a hojně ji přelévá na nás.
1 Lk 1, 35
2 Jan 14, 10
3 Jan 8, 42
4 Jan 1, 1
5 tamtéž
6 srov. 1 Tim 6, 16
7 srov. Jer 29, 11
8 Řím 11, 34
9 Jan 1, 14
10 srov. Ef 3, 17
11 srov. Nm 17, 23
RESPONSORIUM
_
O.
Panno Maria, tobě se nevyrovná žádná z jeruzalémských dcer: ty jsi matka Krále králů, paní andělů a královna nebe. *
Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
V.
Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! *
Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom ve spojení s Pannou Marií stále
hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení, a dej, ať nás všechny, kdo jsme z andělova zvěstování poznali, že se
tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede k slávě vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|