[ nová verze ]
15. září 2024, Neděle
4. týden žaltáře
24. NEDĚLE BĚHEM ROKU
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 15. září 2024
24. NEDĚLE BĚHEM ROKU
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.
A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.
V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.
Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.
Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.
My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.
Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.
Během dne:
Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
ze všech prvý!
Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
zemské nivy.
Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
v lásce chráníš.
Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
řítil se již.
Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
k nebi nese.
Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
v jasném plese.
V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
tvůj lid pěje.
Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
rozechvěje. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.
Pokud se následující žalm použil na invitatorium, použije se žalm 94(95).
Žalm 23 (24)
Pán vstupuje do své svatyně
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)
1 Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
2 Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy. –
3 Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
4 Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
5 Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
6 To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova. –
7 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
8 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji. –
9 Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
10 „Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Kdo smí vstoupit na horu Páně, stanout na jeho svatém místě.
Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.
Žalm 65 (66)
Děkovný chvalozpěv
O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hésychios)
I
1 Jásejte Bohu všechny země, *
2 zpívejte k slávě jeho jména!
3 Řekněte Bohu: „Jaký jsi mocný, †
skutky tvé moci tak podivuhodné, *
že se i nepřítel poklonit musí!
4 Celý svět ať se ti koří a zpívá, *
ať zpívá k poctě tvého jména!“ –
5 Pojďte a vizte Boží skutky! *
Úžasné je, co lidem činí.
6 Proměnil moře v suchou zemi, †
potom i řeku přešli pěšky. *
On je nám zdrojem radování!
7 On vládne navěky svou mocí, †
národy sleduje svým zrakem, *
zpupní se neodváží vzepřít. –
8 Národy, chvalte našeho Boha *
a všude šiřte jeho chválu!
9 On naší duši daroval život, *
našim nohám klopýtnout nedal. –
10 Zajisté jsi nás, Bože, i zkoušel, *
v plameni tříbil jako stříbro.
11 Dopustils, že jsme v soužení vešli, *
na bedra vložils nám těžké břímě.
12 Nechals lidi nám přes hlavu cválat, †
prošli jsme ohněm, prošli vodou: *
vyvedls nás však do volnosti!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Národy, chvalte našeho Boha, on naší duši daroval život, aleluja.
Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.
II
13 S obětním darem jdu do tvého domu, *
abych ti splnil dané sliby,
14 tak jak mi v nouzi vyšly ze rtů, *
jak ti je přednesla má ústa.
15 Tučnou zvěř nesu ti k zápalné žertvě, †
z beranů obětní dým ať stoupá, *
býčky a kozly ti obětuji. –
16 Pojďte a poslyšte, bohabojní, *
povím, co Bůh mi dobrého činí.
17 Ještě jsem k němu křičel v tísni, *
a již můj jazyk mu chvalozpěv chystal.
18 Kdybych byl v srdci smýšlel špatně, *
Bůh by mě jistě nevyslyšel.
19 Avšak Bůh moje modlitby slyšel, *
mému volání popřál sluchu. –
20 Pánu buď za to dík a chvála, †
že moji modlitbu neodmítl, *
a svou lásku mi neodepřel.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Poslyšte bohabojní, co Bůh mi dobrého činí, aleluja.
V.
Boží slovo je plné života a síly.
R.
Ostřejší než každý dvojsečný meč.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Ezechiela
1, 3-14.22-28
Vidění Hospodinovy slávy ve vyhnanství
3Hospodin oslovil kněze Ezechiela, syna Buziova, v Chaldejsku u řeky Kebar a zde na něm spočinula
Hospodinova ruka.
4Měl jsem vidění: Hle, od severu přicházel bouřlivý vichr, veliký mrak; v něm kol dokola zář a
plápolající oheň a z něho zářilo cosi jako blyštící se kov; 5uprostřed toho bylo vidět čtvero
jakýchsi živých bytostí. Jejich vzhled: měly lidskou podobu. 6Každá měla čtveré vzezření a čtyři
křídla. 7Jejich nohy byly rovné – jejich kopyta byla jako kopyta telete – blyštila se jako čistá
měď. 8Lidské ruce měly pod křídly ke čtyřem stranám; všechny čtyři bytosti měly vlastní vzezření i
křídla. 9Křídla jedné se dotýkala křídel druhé. Když kráčely, neobracely se, ale každá kráčela čelem
vpřed.
10Jejich vzezření mělo tuto podobu: vzezření člověka. Všechny čtyři měly vzezření lva na své pravé
straně, všechny čtyři měly vzezření býka na své levé straně a všechny čtyři měly vzezření orla.
11Jejich křídla byla rozpjata do výše, dvě křídla každé z nich se dotýkala křídel druhé a dvě
přikrývala jejich těla. 12Každá z nich chodila čelem vpřed; kráčely tam, kam je duch pudil, a když
chodily, neobracely se.
13Mezi těmi bytostmi bylo vidět jakoby žhoucí uhlí, které plálo mezi bytostmi jako pochodně. Oheň byl
plný záře a z ohně vycházely blesky. 14Bytosti se mihotaly sem i tam jako blesk.
22Nad hlavami bytostí bylo cosi podobného klenbě, vypadalo to jako křišťál, svrchu roztažený nad
jejich hlavami. 23Pod klenbou byla křídla jedné rozpjata přímo ke druhé, dvěma křídly přikrývala
každá své tělo.
24Když se pohybovaly, slyšel jsem šelest křídel jako hukot vodních spoust, jako hřmění Všemohoucího,
jako lomoz množství, jako lomoz tábořícího vojska; když se zastavily, pohyb jejich křídel se
zpomalil. 25Zvuk se šířil svrchu nad klenbou, kterou měly nad hlavou; když se zastavily,
pohyb jejich křídel se zpomalil.
26Nad klenbou, která byla nad jejich hlavou, bylo cosi jako safírový kámen; bylo to podobné trůnu a
na tom, co bylo podobné trůnu, byla nahoře postava, která měla podobu člověka. 27Viděl jsem cosi jako
blyštící se kov a jako oheň z něho sálající kol dokola, od jeho beder nahoru. Od beder dolů jsem
viděl cosi jako oheň zářící kolem dokola: 28bylo to podobné duze, která se objeví v mracích v den
deště. Tak zářilo kol dokola zjevení Hospodinovy slávy. Když jsem ji viděl, padl jsem na svou tvář
a slyšel jsem hlas, který mluvil.
RESPONSORIUM
Ez 1, 26; 3, 12; Zj 5, 13
O.
Na tom, co bylo podobné trůnu, byla nahoře postava, která měla podobu člověka a uslyšel jsem hlas mocného hukotu:
* Velebena buď Hospodinova sláva na místě, kde trůní.
V.
Tomu, který sedí na trůně, i Beránkovi přísluší chvála, čest, sláva
i moc na věčné věky! *Velebena buď Hospodinova sláva na místě, kde trůní.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina o pastýřích
(Sermo 46, 1-2: CCL 41, 529-530)
Jsme křesťané a navíc představení
Veškerá naše naděje je v Kristu a on je také celá naše pravá a spasitelná sláva. To, moji milovaní,
jistě neslyšíte poprvé, vždyť patříte ke stádu toho, který střeží a pase Izrael.1 Protože jsou však
pastýři, kteří si tak sice rádi nechávají říkat, ale povinnosti pastýřů nechtějí plnit, zamyslíme
se nad tím, co je takovým řečeno ústy proroka. Vy tomu naslouchejte s pozorností, my bychom to měli
vyslechnout s bázní.
Hospodin mě oslovil: Synu člověka, prorokuj proti pastýřům Izraele, prorokuj a řekni jim:2
Tato slova jsme slyšeli při čtení z knihy proroka Ezechiela a nyní bych si, moji milovaní, chtěl s
vámi o nich trochu pohovořit. Sám Pán nechť mi pomůže, abych říkal pravdu, to jest, abych nemluvil
sám ze sebe. Budu-li totiž mluvit sám ze sebe, budu pastýřem, který pase sám sebe, a ne ovce.
Pochází-li však to, co říkám, od něho, pak vás pase on sám, ať už skrze kohokoli. Tak praví Pán,
Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pásli sami sebe! Či neměli pastýři pást ovce?3 To
znamená, že pastýři nemají pást sami sebe, nýbrž ovce. To je první, co se těmto pastýřům klade za
vinu: že pasou sami sebe, ne ovce. Kdo jsou ti, kteří pasou sami sebe? Ti, o kterých apoštol říká:
Všichni myslí jen na svoje zájmy, ne na zájmy Ježíše Krista."4
Do tohoto úřadu, na kterém spočívá těžká odpovědnost, nás Pán ustanovil na základě
své vlastní pravomoci, ne pro naše zásluhy. A musíme jasně rozlišovat dvě věci: jednak že jsme
křesťané, jednak že jsme představení. Křesťany jsme totiž pro sebe, představenými pro vás. V tom,
že jsme křesťané, bychom měli vidět vlastní prospěch, v tom, že jsme představení, výlučně prospěch
váš.
Je také mnoho lidí, kteří jsou křesťané, ale nejsou představení, a ti asi docházejí k Bohu snáze,
protože čím menší břemeno nesou, tím lehčeji se jim jde. My však krom toho, že jsme křesťané, a
jako takoví budeme Bohu skládat účty ze svého života, jsme také představení, a jako takoví budeme
Bohu skládat účty ze svého správcovství.5
1 srov. Žl 79 (80), 2
2 Ez 34, 1-2
3 tamtéž
4 Flp 2, 21
5 srov. Lk 16, 2
RESPONSORIUM
Ž 22 (23), 1-2a.3
O.
Pán je můj pastýř, nemám v ničem nouzi. * Na tiché, svěží pastviny mě vodí.
V.
Provází mě po správných cestách věren svému jménu. *
Na tiché, svěží pastviny mě vodí.
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys všechno stvořil a všechno řídíš; ujmi se nás, ať poznáme tvou moc a dobrotu, a dej nám sílu, abychom ti mohli sloužit
nerozděleným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|