[ nová verze ]
8. leden 2024, Pondělí
1. týden žaltáře
První mezidobí, 1. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 8. leden 2024 První mezidobí, 1. týden 1. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Po spánku s údy svěžími
s ochotou z lůžka vstáváme.
Buď, Otče, s námi bdícími,
když chvály tobě zpíváme.
Náš ret má nejdřív tobě znět,
a oheň mysli k tobě spět,
by počínal náš každý čin
se svatým požehnáním tvým.
Jitřence ustup, noci zlá,
vy stíny temnot, světlu dne,
ať vina, již noc přinesla,
se darem světla rozpadne.
Dál skromně prosíme tě, slyš:
výhonky zla z nás ořež již,
ať ctíme tebe s vděčností
po všechny věky věčnosti.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ty věčné světlo, božství jsi
jediné v celé Trojici,
my ubozí tě vzýváme
a ruce k tobě spínáme.
Věříme v Otce věčného
i v jeho Syna drahého,
i v Ducha, který láskou je
na věky v jedno spojuje.
Tys Pravda, Láska nejčistší,
všech cíl a štěstí nejvyšší,
dej doufat, pevnou víru mít,
tvou lásku najít a z ní žít.
Počátku, cíli stvoření,
všech živých věčný prameni,
sladká útěcho trpících,
naděje jistá věrných svých.
Ty všechno bytí ztvárňuješ,
nikoho nepotřebuješ,
tvé světlo všechno objímá:
buď doufajících odměna.
Vzývejme Krista, Otce s ním,
i s jejich Duchem společným:
V Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
II
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery.
V.
Osvěť mě, abych si vštípil tvůj zákon.
R.
A byl ho poslušen z celého srdce.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy Sirachovcovy
1, 1-25
Tajemství Boží moudrosti
Všechna moudrost přichází od Boha
a je s ním navěky.
Písek moře a kapky deště
a dny staletí – kdo může spočítat?
Výši nebes a šíři země,
hloubku moře – kdo může změřit?
Dříve než to všechno byla stvořena moudrost,
zkušená rozvaha je od věčnosti.
Zdroj moudrostí je Boží slovo na výsostech,
věčné příkazy jsou její cesty.
Kořen moudrostí – komu byl odhalen,
a záměry její – kdo poznává?
Znalost moudrostí – komu byla zjevena,
bohatou zkušenost – kdo pochopil?
Pouze jeden je moudrý, nesmírně strašný,
ten, který sedí na svém trůnu – Pán.
On ji stvořil,
viděl ji a spočítal
a vylil ji na všechna svá díla,
na vše, co žije, podle své štědrosti;
udělil ji těm, kteří ho milují.
Bázeň před Pánem je čest a sláva,
veselost a koruna radosti.
Bázeň před Pánem občerstvuje srdce
a přináší radost, veselí a dlouhý život.
Tomu, kdo se bojí Pána, nakonec bude dobře
a bude požehnán v den své smrti.
Počátek moudrosti je bát se Pána,
věrným byla vrozena už v mateřském lůně.
Mezi lidmi se usadila od pradávna,
věrně se přimkla k jejich potomstvu.
Naplnění moudrostí je bát se Pána,
opájí lidi svými plody.
Celý jejich dům plní skvosty
a spižírny svými plody.
Koruna moudrosti je bázeň před Pánem,
dává vzejít blahu a zdraví.
Dává vyprýštit vědě a moudré rozvaze,
rozhojňuje slávu těm, kdo ji mají.
Kořen moudrosti je bát se Pána
a její ratolest je dlouhý život.
RESPONSORIUM
Sir 1, 7a. 10. 1a. 9a
O.
Kořen moudrosti – komu byl odhalen, a záměry její – kdo poznává? Nejvyšší ji
vylil na vše, co žije, * udělil ji těm, kteří ho milují.
V.
Všechna moudrost přichází od Boha a je s ním navěky. * Udělil ji těm, kteří ho milují.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého papeže Klementa I. Korinťanům (Nn. 59, 2 – 60, 4; 61, 3: Funk 1, 135-141)
Boží Slovo na výsosti je pramenem moudrosti
Budeme vytrvale a naléhavě prosit Stvořitele všeho,
aby v celém světě bděl nad spásou těch, které počítá ke svým vyvoleným, skrze
svého milovaného služebníka Ježíše Krista. Skrze něho nás povolal z temnoty ke
světlu1, z nevědomosti k poznání slávy svého jména, abychom v jeho jméno doufali.
V něm je prvopočátek všeho stvoření. Tys otevřel oči našich srdcí2, abychom
poznali, že ty jsi ten jediný Nejvyšší mezi nejvyššími, Svatý mezi svatými3. Ty
ponižuješ pýchu domýšlivých4 a maříš úklady pohanů5, pozvedáš ponížené a
domýšlivé ponižuješ.6 Obohacuješ a ochuzuješ,7 vydáváš na smrt i obdařuješ
životem.8 Jsi jediný dobrodinec duchů a Bůh všech tvorů;9 nahlížíš do propastí,10
bdíš nad lidskými skutky, pomáháš těm, kdo jsou v nebezpečí, a zachraňuješ
zoufalé.11 Ty jsi Stvořitel a Pán všech duchů. Rozmnožuješ národy na zemi a ze
všech jsi vyvolil ty, kteří tě milují skrze Ježíše Krista, tvého milovaného
služebníka. Skrze něho jsi nás poučil, posvětil a vyvýšil.
Prosíme tě, Hospodine, buď naším pomocníkem a štítem.12 Přispěj těm z nás,
kteří jsou v soužení, nad poníženými se slituj, sklíčené pozdvihni, ukaž se
prosícím, nemocné uzdrav. Ty v tvém lidu, kteří bloudí, uveď na správnou cestu.
Nasyť lačné, vysvoboď naše vězně, posilni bezmocné, utěš bázlivé. Ať poznají
všechny národy, že ty jediný jsi Bůh,13 Ježíš Kristus že je tvůj služebník a my
tvůj lid, ovce pastvy tvé.14
Na poznatelných účincích jsi ukázal neměnný řád světa. Ty, Pane, jsi stvořil
okrsek země, jsi věrný po všechna pokolení, spravedlivý v soudech, obdivuhodný v síle a velebnosti.
Moudře tvoříš a rozumně udržuješ, co jsi stvořil. Jsi dobrý
ve všem, co je vidět, a laskavý k těm, kdo v tebe důvěřují. Milostivý a plný
slitování, odpusť nám naše hříchy a nepravosti, poklesky a nedbalosti!
Nepočítej hříchy svých služebníků a služebnic, nýbrž nás očisť očistou své
pravdy a veď naše kroky,15 abychom žili v čistotě srdce16 a činili, co se líbí17
tobě i našim vládcům.
Ano, Hospodine, ukaž nám svou tvář k dobrému18 pokoji. Ať nás tvá mocná ruka
střeží a tvé rameno19 ať nás ochrání před každým hříchem i před těmi, kteří nás
nespravedlivě nenávidí.
Dej svornost a pokoj nám i všem obyvatelům země, jako jsi dal našim otcům, když
k tobě volali ve víře a v pravdě.20 Ty jediný nám můžeš prokázat tato i ještě
větší dobrodiní. Tebe velebíme skrze velekněze a ochránce našich duší Ježíše
Krista, skrze něhož buď tobě sláva a moc nyní i po všechna pokolení až na věky.
Amen.
1 srov. 1 Petr 2, 9
2 srov. Ef 1, 18
3 srov. Iz 57, 15 (LXX)
4 srov. Iz 57, 13
5 srov. ž 32 (33), 10
6 srov. Lk 1, 51-52
7 srov. 1 Sam 2, 7; Lk 1, 53
8 srov. Dt 32, 39
9 srov. Nm 16, 22; 27, 16
10 srov. Dan 3, 55
11 srov. Jdt 9, 11
12 srov. Žl 113B (115), 9
13 srov. 1 Král 8, 60
14 Žl 78 (79), 13; srov. Žl 94 (95), 7;; 99 (100), 3
15 srov. Žl 118 (119), 133
16 srov. 1 Král 9, 4
17 srov. Dt 12, 25
18 srov. Žl 66 (67), 2; 79 (80), 4
19 srov. žl 135 (136), 12
20 srov. Žl 115 (116), 13; 1Tim 2, 7
RESPONSORIUM
Žl 77, 14b-16
O.
Kde je Bůh tak velký jako náš Bůh? * Ty jsi Bůh, jenž zázraky dělá.
V.
Svou moc dal jsi národům poznat a svou paží spasil svůj národ.
* Ty jsi Bůh, jenž zázraky dělá.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, náš nebeský Otče, vyslyš naše prosby a provázej nás svou ochranou.
Dej nám poznat, co máme dělat, a posiluj nás, abychom to skutečně konali.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|