Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Po spánku s údy svěžími
s ochotou z lůžka vstáváme.
Buď, Otče, s námi bdícími,
když chvály tobě zpíváme.
Náš ret má nejdřív tobě znět,
a oheň mysli k tobě spět,
by počínal náš každý čin
se svatým požehnáním tvým.
Jitřence ustup, noci zlá,
vy stíny temnot, světlu dne,
ať vina, již noc přinesla,
se darem světla rozpadne.
Dál skromně prosíme tě, slyš:
výhonky zla z nás ořež již,
ať ctíme tebe s vděčností
po všechny věky věčnosti.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ty věčné světlo, božství jsi
jediné v celé Trojici,
my ubozí tě vzýváme
a ruce k tobě spínáme.
Věříme v Otce věčného
i v jeho Syna drahého,
i v Ducha, který láskou je
na věky v jedno spojuje.
Tys Pravda, Láska nejčistší,
všech cíl a štěstí nejvyšší,
dej doufat, pevnou víru mít,
tvou lásku najít a z ní žít.
Počátku, cíli stvoření,
všech živých věčný prameni,
sladká útěcho trpících,
naděje jistá věrných svých.
Ty všechno bytí ztvárňuješ,
nikoho nepotřebuješ,
tvé světlo všechno objímá:
buď doufajících odměna.
Vzývejme Krista, Otce s ním,
i s jejich Duchem společným:
V Trojici Bože jediný,
nás, prosící tě, posilni. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)
I
1 Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
2 Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
3 To přichází náš Bůh a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí. –
4 Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
5 „Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
6 A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
7 „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
8 Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
9 Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda. –
10 Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
11 Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
12 Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje. –
13 Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
14 Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
15 Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
16 Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
17 když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova? –
18 Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
19 ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –
20 o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
21 Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty. –
22 Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
23 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
V.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R.
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Makabejské
41Král Antioch vydal pro celou svou říši rozkaz, že všichni musí vytvořit jeden národ
42a každý že se musí vzdát vlastních obyčejů. Všechny národy se rozkazu krále podrobily.
43I mnohým z Izraele se zalíbila králova bohoslužba, obětovali modlám a znesvěcovali sobotu.
44Král poslal do Jeruzaléma a do judských měst posly s vyhláškami, že budou muset žít podle zákonů,
jež byly jejich zemi cizí. 45Nařídil zrušit zápalné oběti i obětní dary a úlitby ve svatyni,
znesvěcovat soboty a svátky.
46Poručil poskvrnit svatyni a posvátné věci, 47stavět
oltáře, chrámy a modly, obětovat vepře a nečistá zvířata, 48syny nechat neobřezané a jejich
duše poskvrňovat všemožnou nečistotou a ohavností, 49až by byla vymýcena každá vzpomínka na Boží zákon
a změněna všechna jeho ustanovení. 50Kdo by pak nejednal podle králova zákona, nechť zemře.
51Podobná nařízení vydal pro celé království. Nade vším lidem ustanovil dohližitele a judským městům
nařídil, aby jedno po druhém obětovalo.
52Mnozí z lidu se k nim připojili, všichni, kdo odpadli od Zákona a v zemi páchali zlo.
53Izraele donutili uchylovat se do skrýší, kdekoli se dalo najít útočiště.
54Patnáctého dne měsíce kislevu, stého čtyřicátého pátého roku, byla postavena na zápalném oltáři
ohavná modla a v okolních judských městech zbudovali oltáře. 55U dveří domů a na ulicích se pálilo
kadidlo. 56Knihy Zákona, které našli, roztrhali a pak je hodili do ohně.
57Když byla u někoho nalezena kniha Smlouvy nebo když se někdo řídil podle Zákona, královský rozsudek ho odsoudil na smrt.
58Dávali Izraeli pocítit svou moc, měsíc co měsíc vyslídili vždy někoho ve městech.
59Každého pětadvacátého dne v měsíci obětovali na obětišti postaveném nad oltářem.
60Podle rozkazu zabíjeli i ženy, které daly obřezat své syny,
61a kojence oběsili na jejich šíjích. Vraždili z jejich rodin i ty, kdo děti obřezávali.
62Ale mnozí z Izraele se vzmužili a umínili si pevně, že nebudou jíst nečisté pokrmy
63a raději zemřou, než aby se poskvrnili nečistými pokrmy a znesvětili svatou smlouvu – a skutečně
zemřeli. 64Proti Izraeli vzplál velmi veliký hněv.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z pastorační konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi v dnešním světě
Lidé by si měli dát pozor, aby se nespoléhali jen na úsilí několika jedinců, a přitom se vůbec
nestarali o to, jak sami smýšlejí. Vždyť státníci, kteří ručí za obecné blaho vlastního lidu a
zároveň mají přispívat k dobru na celém světě, jsou do značné míry závislí na názorech a smýšlení
širokých vrstev. Nic jim nepomůže usilovně pracovat na budování míru, pokud lidi rozděluje a staví
proti sobě nepřátelství, pohrdání, nedůvěra, rasová nenávist nebo ideologická neústupnost.
Proto je nejvýš naléhavě nutné znovu vychovávat k zdravému rozumu a naplňovat veřejné mínění novým duchem.
Ti, kdo se věnují výchově, zejména mládeže, nebo ti, kdo utvářejí veřejné mínění, musejí považovat
za krajně závažnou povinnost usilovně vštěpovat do vědomí všech lidí nový smysl pro mír. Je třeba,
abychom také my všichni proměnili své srdce a měli na zřeteli celý svět a ty úkoly, které můžeme
všichni společně plnit k povznesení našeho pokolení.
Neklamme se falešnou nadějí! Nepřestane-li nepřátelství a nenávist a neuzavřou-li se trvalé a
čestné smlouvy zajišťující do budoucna všeobecný mír, je možné, že lidstvo, které už se přes
podivuhodné úspěchy vědy octlo v kritickém nebezpečí, bude přivedeno k té neblahé hodině, v níž
nepozná jiný mír, než hrozný mír smrti. I když však Kristova Církev pronáší toto varování,
nepřestává ani uprostřed úzkostí této doby skálopevně doufat. Opět a opět, vhod i nevhod1 chce
našemu věku předkládat apoštolské poselství: Hle, teď je doba příhodná k proměně srdcí, hle, teď je den spásy.2
K budování míru je především zapotřebí, aby se vykořenily příčiny nesvárů mezi lidmi, které jsou
živnou půdou válek, především příčiny nespravedlnosti. Nemálo jich pochází z velké hospodářské
nerovnosti, a také z toho, že se odkládala nezbytná opatření. Jiné vznikají z ducha despotismu a z
neúcty k důstojnosti člověka, a zkoumáme-li hlubší příčiny, z lidské závisti, nedůvěry, pýchy a
jiných sobeckých vášní. Jelikož člověk nemůže snést tolik zlořádů, je svět v důsledku toho,
i když právě nezuří válka, neustále otravován rozbroji mezi lidmi a násilnostmi. A jelikož se stejné zlo
vyskytuje také ve vztazích mezi národy, je naprosto nezbytné usilovat o jeho překonání nebo
prevenci i o potlačení bezuzdných násilností pomocí lepší a těsnější spolupráce a koordinace
mezinárodních institucí i neúnavnou podporou vytváření nových orgánů pracujících pro mír.
1 srov. 2 Tim 4, 2
2 srov. 2 Kor 6, 2
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí a milosrdný Bože, ty nám dáváš všechnu potřebnou milost, abychom ti mohli
správně a věrně sloužit; zbav nás všeho, co nám brání v plnění tohoto našeho poslání,
ať bezpečně směřujeme k svému cíli a splní se na nás tvá zaslíbení. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie