[ nová verze ]
20. leden 2023, Pátek
2. týden žaltáře
První mezidobí, 2. týden Sv. Fabiána, papeže a mučedníka, nezávazná památka Sv. Šebestiána, mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 20. leden 2023 Sv. Fabiána, papeže a mučedníka, nezávazná památka
Papežem se stal v roce 236. Byla to doba poměrného klidu a misionářského nadšení. Rozdělil Řím na sedm obvodů a jejich správu svěřil sedmi jáhnům.
Na začátku Deciova pronásledování zemřel mučednickou smrtí 20. I. 250.
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Žalm 37 (38)
Prosba hříšníka, který se octl v krajním nebezpečí
Jeho známí všichni zůstali stát opodál. (Lk 23, 49)
I (2-5)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
netrestej mě ve svém rozhorlení!
3 Zaryly se do mne tvoje šípy, *
těžce na mne dolehla tvá ruka. –
4 Pro tvůj hněv mám tělo jednu ránu, *
pro můj hřích kost ve mně není celá.
5 Nad hlavu se nakupily viny, *
tíhou přetěžkou mě obtížily.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, netrestej mě ve svém rozhorlení.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
II (6-13)
6 Jitří se a páchnou moje rány, *
a to všechno pro mou pošetilost.
7 Přitlačen a sehnut jsem až k zemi, *
celý den se v sklíčenosti vláčím. –
8 Bedra má jsou celá zanícená, *
místečko v mém těle není zdravé.
9 Zesláblý jsem, zkroušený až běda, *
křičím z hloubi sevřeného srdce. –
10 Pane, ty znáš každou moji touhu, *
žádný povzdech můj ti není tajný.
11 Srdce buší, opouští mě síla, *
už i světlo v očích se mi kalí. –
12 Všichni moji přátelé a druzi †
mému neštěstí se vyhýbají, *
ba i příbuzní se drží stranou.
13 Léčky strojí, kdo mě chtějí zabít, †
hrozí mi, kdo hledají mou zkázu, *
denně nové lsti si vymýšlejí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, ty znáš každou moji touhu.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
III (14-23)
14 Já však jsem k nim hluchý, neslyším je, *
němý jsem a ústa neotvírám.
15 Tak jsem jako člověk beze sluchu, *
bez schopnosti ubránit se slovem. –
16 Doufám, Pane, v tebe jediného, *
ty mě vyslyšíš, můj Pane Bože!
17 Říkám si: „Jen ať jim nejsem pro smích, *
těm, kdo mají radost, klopýtnu-li!“ –
18 Já pak mám až příliš blízko k pádu, *
stále mám svou bolest před očima.
19 Proto zhloubi přiznávám svou vinu, *
pro svůj hřích jsem obavami sklíčen. –
20 Silní však jsou moji nepřátelé, *
mnozí, kdo mě nenávidí pro nic,
21 za dobrotu zlem mi odplácejí, *
pasou po mně za to, že chci dobro. –
22 Proto ty mě, Pane, neopouštěj, †
nevzdaluj se ode mne, můj Bože! *
Na pomoc mi pospěš, Pane, spáso má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pane, přiznávám svou vinu, neopouštěj mě, má spáso.
V.
Po tvé pomoci dychtí mé oči.
R.
Po tvém příslibu spravedlivém.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
10, 12 – 11, 9. 26-28
Je třeba vyvolit si jedině Boha
Mojžíš řekl lidu:
„Nuže, Izraeli, co žádá od tebe Hospodin, tvůj Bůh? Jenom aby ses bál Hospodina,
svého Boha, chodil po všech jeho cestách, abys ho miloval a sloužil Hospodinu,
svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, abys zachovával Hospodinovy
příkazy a jeho zákazy, které ti já dnes přikazuji k tvému dobru. Hle, Hospodinu,
tvému Bohu, patří nebe a nebesa nebes, země i vše, co je na ní. Přece však
Hospodin přilnul jen k tvým předkům z lásky k nim a po nich vyvolil jejich
potomstvo, totiž vás, ze všech národů, jak je tomu dnes.
Obřežte si předkožku svého srdce a už nezatvrzujte svou šíji. Vždyť Hospodin,
váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, silný a hrozný, který nikomu
nestraní a nebere úplatky, zjednává právo sirotku a vdově, miluje přistěhovalce
a dává mu chléb a šat. Milujte přistěhovalce, neboť jste byli přistěhovalci v
egyptské zemi. Hospodina, svého Boha, se boj, jemu služ, jeho se přidržuj a v
jeho jménu přísahej! On je tvá chlouba, on je tvůj Bůh, jenž pro tebe vykonal
tyto veliké a hrozné skutky, které viděly tvé oči. Tvoji předkové sestoupili do
Egypta v počtu sedmdesáti osob, a nyní Hospodin, tvůj Bůh, tě rozmnožil jako
hvězdy na nebi.
Miluj Hospodina, svého Boha, dbej na to, co ti uložil, na jeho zákony,
ustanovení a příkazy po všechny dny. Znáte dnes přece to, co vaši synové nepoznali a neviděli,
totiž napomínání Hospodina, vašeho Boha, jeho velikost, jeho pevnou ruku a vztaženou paži, jeho
znamení a činy, které vykonal uprostřed Egypta na faraónovi, králi egyptském, a
celé jeho zemi, všechno, co učinil egyptskému vojsku, jeho koním a vozům, jak je
zaplavil vodou Rákosového moře, když vás pronásledovali, ano, Hospodin je
vyhubil – tak tomu je dodnes; a co s vámi učinil na poušti, než jste přišli až
na toto místo, a jak naložil s Datanem a Abiramem, syny Rubenovce Eliaba, jak
země rozevřela svůj chřtán a pohltila je i s jejich rodinami a stany i s celým
jejich majetkem, který měli, uprostřed celého Izraele.
Na vlastní oči jste přece spatřili celé to veliké Hospodinovo dílo, které
vykonal. Dbejte proto na každý příkaz, který vám dnes udílím, abyste mohli
vkročit do země, do níž táhnete, a obsadit ji, a abyste byli dlouho živi na
půdě, o které Hospodin přísahal, že ji dá vašim otcům a jejich potomstvu, v zemi
oplývající mlékem a medem.
Hle, já vám dnes nabízím požehnání a kletbu. Požehnání, když budete poslouchat
příkazy Hospodina, vašeho Boha, které já vám dnes přikazuji. Kletbu, když
příkazy Hospodina, vašeho Boha, poslouchat nebudete a ustoupíte z cesty, kterou
vám já dnes přikazuji, a budete následovat cizí bohy, které jste neznali.“
RESPONSORIUM
1 Jan 4, 19; 5, 3; 2, 5a
O.
Milujeme Boha, protože on napřed miloval nás. Láska k Bohu záleží právě v tom,
že zachováváme jeho přikázání. * Jeho přikázání
nejsou těžká.
V.
Kdo jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti.
* Jeho přikázání nejsou těžká.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisů, které si poslali svatý Cyprián a římská církevní
obec po mučednické smrti sv. Fabiána
(Ep. 9, 1 et 8, 2-3: CSEL 3, 488-489. 487-488)
Fabián nám dává příklad víry a statečnosti
Když byl svatý Cyprián zpraven o smrti papeže Fabiána, poslal římským kněžím a jáhnům tento dopis:
„Nejmilejší bratři, o smrti mého vynikajícího druha v úřadě jsme měli předtím jen nezaručenou zprávu a zůstávali jsme v nejistotě. Ale pak jsem
od vás po podjáhnovi Kremenciovi obdržel dopis, jímž jsem byl velmi podrobně zpraven o jeho slavném odchodu, a zaradoval jsem se, že jeho
bezúhonné řízení Církve bylo tak čestně dovršeno.
Také z vás mám velikou radost, že jeho památce vydáváte tak slavné a skvělé svědectví. Skrze vás se dovídáme, jak vám záleží na slavné památce
vašeho představeného, a dává to příklad víry a statečnosti i nám.
Vždyť jako je selhání představeného nebezpečné tím, že může způsobit pád těch, kdo šli za ním, tak zase naopak je užitečné a spasitelné, když
biskup dává svou pevnou vírou bratřím dobrý příklad.“
Zdá se však, že římská církev, dříve než dostala tento dopis, poslala církvi kartaginské zprávu o své věrnosti při pronásledování:
„Církev stojí pevně ve víře, přestože někteří, ať už osoby ve významném postavení nebo ti, kdo se báli lidí, ze strachu selhali. Ale i když se od
nás oddělili, neopouštíme je, naopak vybízeli jsme je a stále vybízíme, aby konali pokání a snažili se dosáhnout odpuštění u toho, který může
odpustit. Jinak, kdybychom je opustili, mohli by klesnout ještě víc.
Vidíte tedy, bratři, že i vy musíte tak jednat, aby se ti, kdo klesli, pro vaše napomenutí napravili, a kdyby byli znovu zadrženi, aby vyznali
víru, a tak mohli napravit své dřívější pobloudění. A připomínáme vám ještě jiné povinnosti: Těm, kdo upadli do pokušení a začali projevovat
slabost, je nutno poskytnout pomoc, mají-li za svůj čin konat pokání a toužit znovu po přijetí do společenství. Vdovy, utiskovaní, kteří se
nemohou o sebe postarat, vězni v žalářích či vyhnanci z domova potřebují, aby se jim posloužilo. Ani katechumeni, kteří podlehli slabosti,
nesmějí zažít zklamání, že jim nikdo nepomůže.
Pozdravují vás bratři, kteří jsou v okovech, i kněží a celá církev. Ta s velkou starostlivostí bdí na modlitbách za všechny, kdo vzývají jméno
Páně. A také my prosíme, abyste zase vy pamatovali na nás.“
RESPONSORIUM
Flp 1, 23; 3, 8; 1, 21; 2, 17
O.
Mám touhu zemřít a být s Kristem: pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista. *
Pro mě život je Kristus a smrt ziskem.
V.
A kdybych musel prolít v oběť i svou krev při posvátné službě vaší víře, raduji se z toho a raduji se s vámi se všemi. *
Pro mě život je Kristus a smrt ziskem.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty dáváš účast na své slávě těm, kdo svůj život zasvětili tvé službě; posiluj nás
na přímluvu svatého mučedníka Fabiána, abychom statečně setrvávali ve společenství víry a věrně
ti sloužili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|