Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

4. únor 2020
První mezidobí, 4. týden
4. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

² Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!
³ Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

⁴ Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.
⁵ Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.
⁶ Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

⁷ podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,
⁸ chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.
⁹ Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.
¹⁰ Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,
¹¹ pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!
¹² Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

¹³ Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.
¹⁴ Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.
¹⁵ Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

¹⁶ Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,
¹⁷ až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,
¹⁸ až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

¹⁹ Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!
²⁰ Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,
²¹ zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.
²² Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,
²³ až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

²⁴ Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,
²⁵ z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!
²⁶ Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:
²⁷ pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

²⁸ Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům

     Bratři, prosíme vás a napomínáme v Pánu Ježíši: jak jste se od nás naučili, že máte žít, abyste se líbili Bohu, a jak i žijete, tak ať v tom vynikáte ještě více. Víte přece, které příkazy jsme vám dali z moci Pána Ježíše. Neboť to je vůle Boží: vaše posvěcení! Zdržujte se smilství; naučte se každý držet svoje tělo ve svaté kázni a počestnosti, ne ve chtivé žádostivosti jako pohané, kteří neznají Boha. Nikdo ať v té věci nezkracuje a nepodvádí svého bratra, protože Pán to všechno přísně trestá, jak jsme vám to už dříve pověděli a důrazně připomněli. Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení! Proto, když tím příkazem někdo pohrdá, nepohrdá člověkem, ale Bohem, který vám dává svého Svatého Ducha.
     O bratrské lásce není vám třeba psát, sám Bůh vás totiž poučil, abyste se navzájem milovali, a vy se také tak chováte ke všem bratřím v celé Makedonii. Ale povzbuzujeme vás, bratři, abyste v tom byli stále horlivější. Pokládejte za věc své cti, že budete žít pokojně, plnit svoje povinnosti a živit se prací svých rukou, jak jsme vám to přikázali. Tak ti, kdo nejsou křesťané, si vás budou vážit, a budete na všech nezávislí.
     Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, věříme také, že s Ježíšem přivede Bůh k životu i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. Říkáme vám to přece, jak nás Pán o tom poučil: My živí, kteří se dožijeme příchodu Páně, nepředstihneme ty, kdo budou už mrtví. Až totiž bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Bůh sestoupí z nebe. Napřed vstanou zemřelí křesťané, potom my, kteří zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu "Proti bludným naukám" od svatého biskupa Ireneje

     Slovo Boží se stalo člověkem a Boží Syn se stal Synem člověka, aby se člověk, spojený s Božím Slovem a přijatý za syna, mohl stát synem Božím.
     Nemohli jsme jinak obdržet účast na neporušitelnosti a nesmrtelnosti, než že jsme byli s neporušitelností a nesmrtelností spojeni. Ale jak bychom se mohli s neporušitelností a nesmrtelností spojit, kdyby se neporušitelnost a nesmrtelnost nejprve nestala tím, čím jsme my, aby tak to, co je porušitelné, bylo pohlceno neporušitelností, a co je smrtelné, nesmrtelností,¹ a my dosáhli přijetí za syny?²
     Takže tento Boží Syn a náš Pán je zároveň Otcovo Slovo i Syn člověka, neboť se narodil jako člověk z Marie, která pocházela z lidského rodu a sama byla člověkem, a stal se tak Synem člověka.
     Proto nám také sám Pán dal znamení dole z hlubin i nahoře z výšin,³ ačkoli je člověk nežádal, protože ani netušil, že by panna mohla otěhotnět a přitom zůstat pannou a porodit syna, a to dítě že by mohlo být "Bůh s námi",⁴ který sestoupí dolů na zem, aby hledal ztracenou ovci,⁵ své stvoření, a opět vystoupil vzhůru, aby přinesl a předal Otci takto nalezeného člověka.⁶ A on to učinil a sám se stal prvotinou vzkříšení člověka; aby tak jako vstala z mrtvých hlava, vstalo i celé ostatní tělo, to znamená celé lidstvo, až skončí čas kletby, která je stihla pro neposlušnost. Toto tělo má být pevně spojené klouby navzájem se zpevňujícími,⁷ růst a sílit Božím přispěním, a každý z údů má mít v těle své vlastní a správné místo. Proto je u Otce mnoho příbytků,⁸ že je i mnoho údů v těle.
     A tak, když člověk selhal, byl Bůh velkodušný. Vždyť předem viděl vítězství, kterého se mu dostane prostřednictvím Slova. Když milost ukázala v slabosti svou sílu,⁹ podalo Boží Slovo důkaz o Boží dobrotě a velkolepé moci.
     ¹ srov. 1 Kor 15, 53-55
     ² srov. Gal 4, 5
     ³ srov. Iz 7, 11
     ⁴ Iz 7, 14
     ⁵ srov. Lk 15, 6
     ⁶ srov. Ef 4, 9; Lk 15, 32
     ⁷ Ef 4, 16
     ⁸ srov. Jan 14, 2
     ⁹ srov. 2 Kor 12, 9

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým srdcem a abychom měli opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie