Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

11. červenec 2019
Sv. Benedikta, opata, patrona Evropy, svátek

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Z nebeských věnců, jimiž svatí skví se
a v nichž my ctíme mzdu za žití čisté,
leskem svých zásluh jak hvězd na tisíce
pláš, Benedikte.

Tebe už v mládí zdobí ctnosti zralé,
nemohla v ničem rozkoš svésti tebe,
pohrdáš slávou a svým duchem stále
zalétáš v nebe.

Opouštíš tajně domov a kraj rodný,
ve hvozdech pustých trávíš život skrytý,
abys tam napsal doklad vskutku hodný
svatého žití.

Tys hlásal, že všech přikázání Páně
i jeho rad vždy pilně dbáti máme,
vypros nám, ať se k nebi odhodlaně
za tebou dáme.

Buď věčná chvála Synu a s ním Otci,
svatému Ohni buď též stejná sláva,
vždyť z jejich přízně tobě úcta vroucí
všude se vzdává. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Prosil tě o život, dal jsi mu jej, Pane, tys jej vznešenou nádherou oděl.

Byl vzkříšen a přijal život na věčné časy. (Sv. Irenej)

² Pane, z tvé síly se raduje král, *
      nad tvou pomocí hlasitě jásá.
³ Vyplnils toužení jeho srdce, *
      z jeho úst prosby jsi neoslyšel.
⁴ Ba, tys ho předešel milostí zdaru, *
      korunu zlatou mu na hlavu vsadil.
⁵ Prosil tě o život: dal jsi mu darem *
      délku dní života na všechny věky. –

⁶ Veliká jest jeho sláva dík tobě, *
      tys jej vznešenou nádherou oděl.
⁷ Činíš ho věčným požehnáním, *
      z pohledu svého jej radostí plníš.
⁸ Neboť král v Pána důvěru skládá, *
      Nejvyšší nedá mu zakolísat. –

     ⁹   [Všechny tvé odpůrce najde tvá ruka, *
         pravice tvoje tvé nenávistníky.
     ¹⁰  Strávit je necháš jak v plamenné peci, *
         až jim dáš pohlédnout do své tváře.
         Pán ať je zahubí ve svém hněvu, *
         ať je všechny pohltí oheň!
     ¹¹  Ze země vyhladíš potomstvo jejich, *
         rod jejich z lidského společenství!
     ¹²  I kdyby kuli úkladné plány, *
         nic proti tobě nepořídí;
     ¹³  neboť je obrátíš na útěk všechny, *
         jenom co na ně zamíříš lukem.]

¹⁴ Povstaň, Pane, v celé své moci! *
      Zapějem chvalozpěv na tvoji sílu!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Prosil tě o život, dal jsi mu jej, Pane, tys jej vznešenou nádherou oděl.

Ant. 2 Cesta spravedlivých je jako světlo jitřenky, jejíž záře stoupá do bílého dne.

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

² Dobré je oslavovat Pána, *
      opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
³ zrána tvou milosrdnost hlásat, *
      za noci potom tvoji věrnost
⁴ s desítistrunnou harfou, s lyrou *
      a s chvalozpěvy při citeře. –

⁵ Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
      já plesám nad dílem tvých rukou. –

⁶ Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
      jak myšlenky tvé přehluboké!
⁷ Nerozumný to nepochopí, *
      bláhový pro to nemá smysl.
⁸ Ať jako plevel bují hříšní, *
      ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
   to všechno jim je k věčné zkáze: *
⁹      ty však jsi navždy svrchovaný! –

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Cesta spravedlivých je jako světlo jitřenky, jejíž záře stoupá do bílého dne.

Ant. 3 Jak palma vzkvete spravedlivý, vzroste jak libanonský cedr.

¹⁰ Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
       tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
       bezbožní budou rozprášeni.
¹¹ Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
       olejem čerstvým pomazals mě.
¹² Zvysoka shlížím na odpůrce, *
       naslouchám řečem pomlouvačů. –

¹³ Jak palma vzkvete spravedlivý, *
       vzroste jak libanonský cedr.
¹⁴ Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
       pokvetou na nádvořích Božích.
¹⁵ Ponesou ovoce i v stáří, *
       zůstanou šťavnatí a svěží
¹⁶ a budou svědčit: Pán je věrný, *
       je skála má, je právo samo.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jak palma vzkvete spravedlivý, vzroste jak libanonský cedr.

V. Pán vedl spravedlivého po přímých stezkách.
O. A ukázal mu Boží království.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům

     ^3.7V čem jsem dříve viděl pro sebe prospěch, to považuji nyní kvůli Kristu za škodu. ⁸Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista ⁹a byl s ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá zachováváním Zákona, ale tu, která se dává tomu, kdo věří v Krista, totiž tu, která přichází od Boha a spočívá na víře. ¹⁰Tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. ¹¹Potom, jak doufám, dosáhnu i vzkříšení z mrtvých.
     ¹²Tím neříkám, že už bych toho dosáhl nebo že už jsem dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i mne samého uchvátil Kristus Ježíš. ¹³Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o jedno mi jde: nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou. ¹⁴Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.
     ¹⁵Tak tedy máme smýšlet my všichni, kdo jsme dokonalí. A smýšlíte-li v té věci jinak, i to vám Bůh ukáže v pravém světle. ¹⁶Jenom je třeba, abychom v tom, k čemu jsme už dospěli, šli přímým směrem stejně dále.
     ¹⁷Bratři, jednejte všichni tak, jak jednám já, a dívejte se na ty, kdo žijí podle mého příkladu. ¹⁸Často jsem vás na to upozorňoval, a teď to říkám se slzami v očích, že se jich mnoho chová jako nepřátelé Kristova kříže. ¹⁹Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o věci pozemské.
     ²⁰My však máme svou vlast v nebi, odkud také s touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista. ²¹On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko.
     ^4.1Proto, moji bratři milovaní a vytoužení, moje radosti a koruno, tak stůjte v Pánu pevně, milovaní! ⁴Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se! ⁵Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. ⁶O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. ⁷Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši.
     ⁸Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály.
     ⁹Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Řehole“ svatého Benedikta

     Když chceš začít něco dobrého, pros nejdřív naléhavě Boha, aby to přivedl k dobrému konci, aby se ten, který nás již s láskou přijal mezi své syny, nemusel jednou rmoutit nad našimi špatnostmi. Neboť všech jeho darů, které do nás vložil, máme vždycky užívat k jeho službě tak, aby jednou jako rozhněvaný otec své syny nevydědil, ani aby nás jako obávaný pán, popuzený našimi zlými činy, neodsoudil k věčnému trestu jako ničemné služebníky, kteří ho nechtěli následovat, a tak vejít do slávy.
     Povstaňme tedy konečně, když nás Písmo vybízí: Už nastala hodina, kdy je třeba se probrat ze spánku.¹ Otevřme své oči božskému světlu, které nás promění, slyšme velmi pozorně, k čemu nás denně vyzývá hlas Boží: Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce. ² A opět: Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím.³
     A co říká? Pojďte, synové, ke mně blíž a slyšte, budu vás učit, co je bázeň Boží.⁴ Choďte, dokud máte světlo, aby vás nezastihla temnota.⁵
     A Pán hledá v množství lidu, na nějž to volá, svého služebníka, a znovu říká: Miluje kdo život? Přeje si dny štěstí?⁶ Uslyšíš-li to a odpovíš-li: „Já“, řekne ti Bůh: „Chceš-li mít pravý a věčný život, udržuj jazyk od špatnosti a svoje ústa od falešných řečí. Zanechej zlého, konej dobro, snaž se o pokoj a zachovej ho!⁷ A když to budete dělat, mé oči budou nad vámi bdít a můj sluch bude nakloněn k vašim prosbám, a dříve než mě budete vzývat, řeknu vám: Zde jsem.⁸ “
     Co nám může znít líbezněji, drazí bratří, než tento hlas našeho Pána, který nás zve? Hle, Pán nám ve své dobrotě ukazuje cestu k životu.
     Opásejme se tedy vírou⁹ a konáním dobrých skutků, a pod vedením evangelia choďme po jeho stezkách, abychom jednou mohli uvidět toho, který nás povolal do svého království.¹⁰ Chceme-li přebývat ve stanu jeho království, musíme se spěšně ubírat cestou dobrých skutků, jinak tam nedojdeme.
     Tak jako je horlivost ve zlém, plná hořkosti, a taková horlivost odvádí od Boha a vede do pekla, tak je také horlivost v dobrém, a ta odvádí od špatností a vede k Bohu a k věčnému životu. Tuto horlivost mají mniši projevovat s největší láskou, to znamená: v uctivosti předcházet jeden druhého;¹¹ s velikou trpělivostí vzájemně snášet své nedostatky tělesné i duševní: v poslušnosti se navzájem předstihovat; nikdo ať nehledá to, co považuje za svůj vlastní prospěch, ale spíše to, co prospívá druhému; ať si s čistým úmyslem prokazují bratrskou lásku; ať jsou z lásky plní bázně před Bohem; ať s upřímnou a pokornou oddaností milují svého opata; a ničemu ať nedávají přednost před Kristem. Ten kéž nás všechny dovede do věčného života.
     ¹ Řím 13, 11.
     ² Žl 95 (94), 7-8 (Vulg.)
     ³ Zj 2, 7.
     ⁴ Žl 34 (33), 12.
     ⁵ Jan 12, 35.
     ⁶ Žl 34 (33), 13.
     ⁷ tamtéž, 14-15.
     ⁸ Iz 58, 9.
     ⁹ srov. Ef 6, 14-15.
     ¹⁰ srov. 1 Sol 2, 12.
     ¹¹ srov. Řím 12, 10.

RESPONSORIUM

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys povolal svatého opata Benedikta, aby jako veliký učitel duchovního života ukazoval cestu těm, kdo se zasvětili tvé službě; prosíme tě, uč i nás, abychom ničemu nedávali přednost před láskou k tobě a velkodušně kráčeli po cestě tvých přikázání. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie