[ nová verze ]
23. listopad 2018, Pátek
1. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 33. týden Sv. Klementa I., papeže a mučedníka, nezávazná památka Sv. Kolumbána, opata, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 23. listopad 2018 Druhé mezidobí, 33. týden 1. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Jediný Bože v Trojici,
jenž řídíš svět a mocný jsi,
naslouchej, když tě písněmi
chválíme v noci při bdění.
Vstali jsme totiž z lůžek svých
do ticha hodin půlnočních
a prosíme tě: Zhoj ty sám
nesčetné množství našich ran.
Čímkoli jsme snad v temnotách
zlým duchům padli do nástrah,
to omyj z nás, ty z výsosti,
jasem své mocné milosti.
Naplň nám, vroucně prosíme,
svým světlem srdce upřímné,
ať neklesneme v běhu dní
do hříchu skutky žádnými.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Během dne:
Zůstaň nám v srdci, Ježíši,
spasených lásko nejčistší,
rozezvuč k prosbě upřímné
teď naše hlasy, prosíme.
Vznášíme k tobě prosby své,
Ježíši dobrý, s důvěrou:
Odpusť nám, Pane, prosíme,
poklesky s vinou veškerou.
Znamením kříže svatého
a nejsvětějším tělem svým
chraň nás, své syny, od zlého,
prosíme s nitrem pokorným.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)
I
1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
napadni ty, kdo mě napadli!
2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
povstaň a pospěš mi na pomoc, *
řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –
3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
4 ať padne hanba a ostuda na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať musí couvnout se zahanbením, *
ti, kdo mou zkázu osnují!
5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
až anděl Páně je požene,
6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
až anděl Páně je bude štvát!
7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
pro nic a za nic mi strojili past.
8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
ať do svých léček sami se chytí, *
sami ať padnou do svých jam!]
9 Zato má duše zajásá v Pánu *
z radosti nad jeho pomocí.
10 Tělem i duší pak budu volat: *
„Pane, kdo tobě se vyrovná!
Ty chráníš slabého před silnějším, *
chudáka před oloupením!“ –
11 Oni však předvedli falešné svědky *
k výslechu o tom, co nemohu znát.
12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
usilují mi o život.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
II
13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
za ně sám sebe mořil jsem posty -*
kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!
14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
shrben a posypán popelem. –
15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
shlukli se proti mně do jednoho,
tlačí se na mne i ti, které neznám, *
potupným křikem mě bez dechu štvou,
16 hanebně se mi posmívají, *
skřípají zuby proti mně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
III
17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
můj život vyrvi ze spárů lvích!
18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
chvály před četným shromážděním. –
19 Aby se nade mnou neradovali *
všichni ti úskoční nepřátelé,
aby se pohledem nedomlouvali, *
kdo na mne bez příčin mají zášť.
20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
proti tichým jen smýšlejí lest.
21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
„Teď to vidíme, dobře ti tak!“]
22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
nevzdal se, Pane, ode mne!
23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
zastaň se, Pane a Bože můj! –
24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
Bože, ať ze mne si netropí smích.
25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“
26 Ať se naopak propadnou studem *
ti, které těší mé neštěstí,
ať mají z hanby a ostudy šaty, *
kdo se tak pyšní nade mnou!]
27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
ať mohou říkat: „Pán je velký! *
Je svému věrnému zachráncem!“ –
28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
bez konce bude tě velebit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.
V.
Můj synu, zachovej má slova.
R.
Dodržuj mé příkazy a budeš žít.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
12, 9-12a;13,1-9
Osvobození Jeruzaléma
Tak praví Hospodin: 12.9„V ten den všechny pohany, kteří táhnou proti Jeruzalému, vyhledám, abych je
zničil. 10Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou
hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad
ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. 11V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se
naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni. 12Země bude naříkat, každý rod zvlášť.
13.1V ten den se otevře pramen pro Davidův dům a pro jeruzalémské obyvatele na obmytí hříchu a
nečistoty. 2V ten den – praví Hospodin zástupů – vyhladím ze země jména model, už se na ně nebude
vzpomínat, odstraním ze země i lžiproroky a ducha nečistoty. 3Kdyby ještě někdo prorokoval, otec a
matka, kteří ho zrodili, mu řeknou: ‚Už nesmíš být naživu, neboť jsi v Hospodinově jménu mluvil lež!‘
A otec a matka, kteří ho zrodili, ho probodnou za to, že prorokoval.
4V ten den se bude každý prorok stydět za vidění, které měl, když vystupoval jako prorok; už nebude
oblékat chlupatý kožich, aby klamal, 5ale řekne: ‚Nejsem prorokem, ale pracuji na půdě, neboť půda
je od mladosti mým majetkem.‘ 6Kdyby mu někdo řekl: ‚A co ty jizvy na tvých prsou?‘ odpoví: ‚byly mi
zasazeny v domě těch, kteří mě milovali.‘
7Povstaň, meči, proti mému pastýři,
proti mému důvěrnému příteli
– praví Hospodin zástupů -
bij pastýře, ať se rozprchne stádo.
Pak napřáhnu svou ruku proti maličkým ovcím.“
8Tak se stane na celé zemi
– praví Hospodin:
zahynou, zajdou na ní dvě třetiny,
jen třetina na ní zůstane.
9Tuto třetinu provedu ohněm;
roztavím je, jako se taví stříbro,
vyzkouším je, jako se zkouší zlato.
Bude volat moje jméno, a já ho vyslyším.
Řeknu: ‚Je to můj lid‘
a on zvolá: ‚Hospodin je můj Bůh!‘“
RESPONSORIUM
Mt 26, 31; Zach 13, 7
O.
Vy všichni se dnes v noci nade mnou pohoršíte, neboť je psáno: *
Budu bít pastýře a ovce ze stáda se rozprchnou.
V.
Povstaň, meči, proti mému pastýři, proti mému důvěrnému příteli – praví Hospodin.
*
Budu bít pastýře a ovce ze stáda se rozprchnou.
DRUHÉ ČTENÍ
Z pojednání „O Ježíšově království“ od svatého kněze Jana Eudese
(Pars 3, 4: Opera omnia 1, 310-312)
Kristovo tajemství v nás a v Církvi
Musíme na sobě napodobovat a naplňovat Kristův život a jeho tajemství. Musíme tedy Krista často
prosit, aby je on sám v nás i v celé své Církvi uskutečnil a naplnil.
Neboť Kristova tajemství ještě nejsou zcela uskutečněna a naplněna. Taková jsou sice v samotné
Ježíšově osobě, nikoli však v nás, kteří jsme jeho údy, ani v Církvi, která je jeho tajemným tělem.
Boží Syn přitom chce s námi a s celou Církví svá tajemství sdílet a dokonce je rozvíjet
a v nich pokračovat: jednak prostřednictvím milostí, jež nám ze své vůle dává, jednak prostřednictvím
účinků, jež v nás chce těmito tajemstvími vyvolat. Takovým způsobem je v nás chce naplnit.
Proto říká svatý Pavel, že Kristus dochází svého završení ve své Církvi1 a že my všichni přispíváme
k jejímu budování a k dosažení věku její plnosti,2 to znamená tajemného věku, kterého se Kristus
dožívá ve svém tajemném těle a který se naplní až v den soudu. A na jiném místě týž apoštol praví,
že na svém těle doplňuje to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap.3
Tímto způsobem Boží Syn ustanovil, že v nás uskuteční a naplní celý svůj život a všechna svá
tajemství. Chce v nás uskutečnit tajemství svého vtělení, narození i skrytého života, když se v nás
utváří a znovu se rodí v naší duši svatými svátostmi křtu a božské eucharistie a působí, že vedeme
duchovní a vnitřní život, jenž je s ním skrytý v Bohu.4
Chce v nás také uskutečnit tajemství svého utrpení, své smrti a svého vzkříšení, neboť působí, že s
ním a v něm trpíme, umíráme a vstáváme z mrtvých. A jednou nás chce přivést do stavu plnosti života
ve slávě a nesmrtelnosti, až nám dá žít spolu s ním a v něm slavný a věčný život v nebi. Tak chce v
nás i ve své Církvi uskutečnit a naplnit svůj ostatní život a svá ostatní tajemství, poněvadž je s
námi chce sdílet a dát nám na nich účast a chce, aby v nás pokračovaly a se rozvíjely.
A tak se Kristova tajemství nenaplní, dokud nepřijde konec času, který on sám určil pro splnění
svých tajemství v nás i v Církvi, to znamená konec světa.
1 Srov. Ef 1, 22.23
2 Srov. Ef.4, 13
3 Srov. Kol 1, 24
4 Srov. Kol 3, 3
RESPONSORIUM
Kol 1, 24. 29
O.
Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, *
protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho
prospěch jeho tělo, to je Církev.
V.
Usilovně pracuji a zápasím, jak mi on k tomu dává sílu a jak se ona ve mně mocně projevuje.
*
Protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho
prospěch jeho tělo, to je Církev
MODLITBA
Modleme se:
Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí,
neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|