[ nová verze ]
9. září 2018, Neděle
3. týden žaltáře
23. NEDĚLE BĚHEM ROKU
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. září 2018
23. NEDĚLE BĚHEM ROKU
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
V tomto dni, prvním ze všech dní,
v němž povstal náš svět stvořený,
Tvůrce, když smrt zlou přemohl,
pout zbavil nás, vstal ze hrobu.
Odhoďme všechnu malátnost,
čerstvěji z lůžka vstávejme,
už v noci Boží laskavost,
jak radí prorok, vzývejme.
Ať slyší náš hlas prosící,
nás podepře svou pravicí
a z hříchů až nás očistí,
ať v sídlech svých nás umístí.
Ať štědře nás tam odmění,
že v této svaté chvíli dne
jej velebíme písněmi,
ač odpočívat měli jsme.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Už skví se s dobou světější
den osmý po dnech týdenních.
Posvětil jsi jej, Ježíši,
ty první ze všech vzkříšených.
Nejdříve už teď mocí svou
ze snění naše mysli vzbuď,
potom ať těla povstanou,
jež nepostihla druhá smrt.
Už vbrzku k tobě do oblak
se vznesem, Kriste, blaženi,
že s tebou žít vždy budem pak,
ty živote náš, vzkříšení.
Až ve tvář budem hledět ti,
tvou věčnou slávou prodchnuti,
poznáme tebe tak, jak jsi,
ty pravé světlo, radosti.
Až sedmi dary bohaté
nás odměnit dáš od Otce,
kéž naplní nás blaho tvé
pod vládou svaté Trojice. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.
Žalm 144 (145)
Chvála Božího majestátu
Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)
I
1 Velebit tě budu, Bože můj a Králi, *
tvoje jméno slavit navždy, na věky.
2 Každodenně budu tebe oslavovat, *
tvoje jméno chválit navždy, na věky. –
3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
nad spravedlností tvou ať jásají!
8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
jeho láska platí všemu stvoření. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Každodenně budu tebe oslavovat, Pane, aleluja.
Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.
II
10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
nade všemi rody panování tvé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Vláda tvá je vládou pro věky, aleluja.
Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.
III
13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
dobrotivě sytíš všechno živoucí. –
17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
všechny bezbožné však stihne záhubou. –
21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
vždy a do věčnosti, na věky všech věků!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých, aleluja.
V.
Můj synu, dbej na má slova.
R.
K mým výrokům nakloň svůj sluch.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Jeremiáše
37, 21; 38, 14-28
Jeremiáš ve vězení nabádá Sidkijáha k
míru
37.21Král Sidkijáh přikázal, aby byl Jeremiáš zavřen ve vězeňském dvoře a aby mu dávali každý
den chléb z ulice pekařů, dokud vůbec byl v městě chléb. A tak zůstal Jeremiáš ve
vězeňském dvoře.
38.14Král Sidkijáh poslal pro proroka Jeremiáše, vzal si ho ke třetímu vchodu Hospodinova
domu. Král řekl Jeremiášovi: „Chtěl bych se tě na něco zeptat; nic přede mnou netaj!“
15Jeremiáš řekl Sidkijáhovi: „Když ti něco oznámím, dáš mě popravit, když ti dám radu,
neposlechneš mě!“ 16Král Sidkijáh tedy potají přísahal Jeremiášovi: „Živ je Hospodin, který
nám dal tento život! Nezabiji tě a nevydám tě do rukou těchto lidí, kteří ti ukládají o
život!“
17Jeremiáš tedy řekl Sidkijáhovi: „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Jestliže se
vydáš velitelům babylónského krále, budeš žít a toto město nebude spáleno; budeš zachován
ty i tvůj dům. 18Jestliže se však nevydáš velitelům babylónského krále, bude vydáno toto
město do rukou Chaldejců a spálí ho; ty pak neunikneš z jejich rukou.“ 19Král Sidkijáh řekl
Jeremiášovi: „Mám strach z Judovců, kteří utekli k Chaldejcům, abych snad nebyl vydán do
jejich rukou a zvůle.“
20Jeremiáš odpověděl: „Nebudeš jim vydán. Uposlechni, prosím, Hospodinova hlasu v tom, co
ti říkám, a bude ti dobře a zůstaneš živ. 21Nebudeš-li se však chtít vzdát – hle, co mi
Hospodin zjevil: 22Všechny ženy, které zbudou v domě judského krále, řeknou, až budou
vyvedeny k velitelům babylónského krále:
‚Svedli tě a přemohli
tvoji nejdůvěrnější přátelé!
Sami utekli,
když se tvé nohy zabořily do bahna!‘
23Všechny tvé ženy i syny vyvedou k Chaldejcům. Neunikneš z jejich rukou, neboť budeš
chycen, octneš se v rukou babylónského krále. Město bude spáleno.“
24Tu Sidkijáh řekl Jeremiášovi: „Ať se nikdo nedozví o této rozmluvě, sice zemřeš!
25Kdyby se doslechli úředníci, že jsem s tebou mluvil, a kdyby k tobě přišli a ptali se: ‚Pověz nám,
cos mluvil s králem a co ti říkal král – netaj to před námi, nebo tě zabijeme‘, 26řekneš
jim: ‚Prosil jsem úpěnlivě krále, aby mě neposílal zase nazpět do Jehonatanova domu, že
bych tam umřel.‘“
28Když skutečně přišli všichni úředníci k Jeremiášovi a ptali se ho, řekl jim to, co mu král
přikázal. Dali mu tedy pokoj, neboť nikdo jiný onen rozhovor nevyslechl. 28Jeremiáš pak zůstal ve vězeňském dvoře
až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt.
RESPONSORIUM 2 Kor 6, 4 5; srov. Jdt 8, 27
O.
Ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích,
* v nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích.
V. Všichni, kteří se zalíbili Bohu, prošli věrně mnohými souženími.
*V nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého papeže Lva Velikého (Sermo 95, 6-8: PL 54, 464-465)
Křesťanská moudrost
Dále Pán říká: Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou
nasyceni.1 Není to hlad po ničem tělesném ani žízeň po ničem pozemském; ale tato lačnost
touží po nasycení darem spravedlnosti a po uvedení do všech skrytých tajemství, přeje si
být naplněna samým Pánem.
Šťastný duch, který si žádá za pokrm spravedlnost a prahne po takovém nápoji! Nedychtil
by ovšem po něm, kdyby již něco z jeho lahodnosti neokusil. Když ale slyší, jak mu prorok
říká: Zkuste a poznáte, jak Pán je dobrý,2 dostává se mu už něčeho z této nadpozemské
sladkostí a rozhořívá se láskou nejčistší rozkoše; přestal si cenit všech časných věcí a
celý vzplanul touhou sytit se a opájet spravedlností. Pochopil zároveň, jak správné je
ono první přikázání, které praví: Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou
svou duší a celou svou silou.3 Vždyť milovat Boha není nic jiného než milovat spravedlnost.
A stejně jako se k této lásce k Bohu přidružuje zároveň láska k bližnímu, tak se i zde s
touhou po spravedlnosti snoubí ctnost milosrdenství. Říká se tu proto: Blahoslavení
milosrdní, neboť nad nimi se Bůh také smiluje.4
Uvědom si, křesťane, důstojnost své moudrosti a snaž se poznat, jakými cestami a k jakému cíli jsi povolán. Milosrdenství tě
chce mít milosrdným a spravedlnost spravedlivým, aby se tak Stvořitel zjevoval ve svém
stvoření a aby v zrcadle lidského srdce zazářil Boží obraz, vykreslený v náčrtu
následování. Víra těch, kdo o to usilují, se nezklame: dostaneš, co si přeješ, a bez konce budeš mít, co miluješ.
Skrze milosrdenství je ti všechno čisté;5 a tak se již dostáváš k blahoslavenství, které
Pán zaslibuje vzápětí: Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.6 Je to
veliké štěstí, moji milí, čeká-li na někoho takový cíl. A co to znamená mít čisté srdce,
ne-li usilovat o ctnosti, o kterých byla dříve řeč? Čí mysl však může pochopit a čí jazyk
vyložit, jaká je to blaženost vidět Boha? A přece to nastane, až bude proměněn způsob
našeho bytí, až uvidíme ne již v zrcadle či v náznacích, ale tváří v tvář7 samo božství,
tak jak je,8 což nikdo z lidí dříve vidět nemohl. Co oko nevidělo, ucho neslyšelo, nač
člověk nikdy ani nepomyslil,9 to dostane skrze nevýslovnou radost věčného patření.
1 Mt 5, 6
2 Žl 33 (34), 9
3 Dt 6, 5 (srov. Mt 22, 37; Mk 12, 30; Lk 10 ,27)
4 srov. Mt 5, 7
5 srov. Lk 11, 41
6 Mt 5, 8
7 srov. 1 Kor 13, 12
8 srov. 1 Jan 3, 2
9 srov. 1 Kor 2, 9
RESPONSORIUM
Ž 30 (31), 20; 1 Kor 2, 9
O.
Jak velká je tvá dobrota, Pane, kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
* přichystal jsi ji pro ty, kdo se před lidmi utekou k tobě.
V.
Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk ani nikdy nepomyslil,
* přichystal jsi ji pro ty, kdo se před lidmi utekou k tobě.
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás
s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody
a věčného dědictví. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|