[ nová verze ]
12. září 2017, Úterý
3. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 23. týden
Jména Panny Marie, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 12. září 2017
Druhé mezidobí, 23. týden
3. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Ty s Otcem v záři trůnící,
jsi den, jas z jasu proudící.
Klid noci zpěvem rušíme:
buď s námi – tebe prosíme.
Vypuď nám z mysli mračno tmy,
odežeň od nás démony,
probuď nás z těžké dřímoty,
než zlenivělé pohltí.
To uděl, Kriste, věrným svým,
v tebe vždy důvěřujícím,
ať prospěje nám prosícím
zpěv náš, jenž zní ti do výšin.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Přesvatý Bože v Trojici,
jenž řídíš vše, co stvořil jsi,
ty jsi den práci vyhradil,
noc odpočinku zasvětil.
Chválíme tebe během dne,
už z rána, večer, v noční tmě.
S otcovskou péčí chraň ty nás
mocí své slávy v každý čas.
My sluhové tví věrní jsme
a vroucně se ti klaníme:
Prosících prosby, jejich zpěv
spoj s hymny nebešťanů všech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz
Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)
I
2 Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
prchají před ním, kdo ho nenávidí.
3 Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
a jako vosk se taví nad plamenem, *
tak hynou hříšníci před Boží tváří.
4 A spravedliví před Bohem se těší *
a jásají a veselí se blahem. –
5 Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
razte mu dráhu, pouští přichází. *
Jásejte Pánu, radujte se v něm!
6 Je otcem sirotků a vdovy chrání *
náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
7 Bůh, který dává domov opuštěným, †
zajaté na svobodu vyvádí, *
vzpurníky nechá však žít v pustině. –
8 Bože, když vyšels v čele svého lidu *
a když jsi před ním kráčel po poušti,
9 země se třásla, nebe roztékalo *
před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
10 V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.
11 Tam utábořilo se tvoje plémě, *
z lásky dals, Pane, domov poníženým.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
II
12 Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
„Rozprášil četná vojska Svrchovaný!"
13 Králové s vojsky běží, utíkají! *
Strážkyně domu rozděluje kořist.
14 Zatímco vy si mezi stády spíte, *
postříbřila se křídla holubice,
15 perutě její zaskvěly se zlatem, *
klenoty jako sněhem na Salmonu. –
16 Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
bašanské hory, to jsou hory mračné.
17 Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
18 Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
19 Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
i ty, co brání se dlít v domě Páně. –
20 Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
on sám nás nese, je nám pomocníkem.
21 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
Pán, který ze smrti zná východisko.
22 Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
temeno těm, kdo setrvávají v hříších. –
23 "I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
"přivedu ti je třeba z hlubin moře,
24 ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
III
25 My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
26 Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
uprostřed panny do bubínků tlukou.
27 Velebí Pána v chórech, Pána chválí, *
ve slavném shromáždění Izraele.
28 Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
pak judská knížata a jejich pokřik, *
knížata Zabulona, Neftaliho. –
29 Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
30 ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
ať králové ti přinášejí dary!
31 Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
a všechny, kdo jsou pány nad národy!
Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
rozmetej všechny válečnické kmeny!
32 Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští! –
33 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
jen hrajte na počest a k chvále Pána,
34 jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem: –
35 "Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
a jeho velká moc až nad oblaky."
36 Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
Bůh Izraele dává moc a sílu *
národu svému. Veleben buď Pán!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Zpívejte Bohu všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
V.
Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
R.
Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Habakuka
1,1-2.4
Modlitba v době zpustošení
1Hrozebný výrok,
který přijal ve vidění prorok Habakuk:
2Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine,
– ty však neslyšíš;
křičím k tobě: "Násilí!"
– ty však nepomáháš.
3Proč mi dáváš hledět na bezpráví?
Můžeš se dívat na soužení?
Zpustošení a násilí je přede mnou,
povstávají hádky, rozmáhá se svár.
4Proto nemá platnost zákon
a právo se nikdy neprosadí.
Poněvadž bezbožný přemáhá spravedlivého,
proto vládne zvrácené právo.
5„Hleďte na pohany a dívejte se,
divte se a užasněte:
za vašich dob činím skutek,
nikdo tomu neuvěří, až se o něm bude vypravovat.
6Hle, já vzbudím Chaldejce,
krutý a útočný národ,
který probíhá širou zemí,
aby zabral sídla, která mu nepatří.
7Je hrozný a strašný,
vyhlásí právo a svou svrchovanost.
8Jeho koně jsou rychlejší než levharti,
divočejší než vlci na stepi;
rychle přijíždějí jezdci,
jeho jezdci přijedou z veliké dálky,
přilétnou jak orel,
který se vrhá na žrádlo.
9Všichni se ženou za násilím,
tváře všech jsou jako žhoucí vítr,
zajatce hromadí jak písek.
10Králům se vysmívá,
knížata mu jsou pro kratochvíli,
žert si dělá z každé pevnosti,
kolem nasype val a zmocní se jí.
11Přižene se a přežene jak vichr,
ze své síly si udělá boha.“
12Hospodine, což nejsi od pradávna,
můj Bůh, můj svatý,
který neumíráš?
Hospodine, poslal jsi Chaldejce, aby konal právo,
ty, Skálo, určil jsi ho, aby trestal.
13Máš čisté oči, že se nemůžeš dívat na zlo,
na soužení nemůžeš patřit;
proč se tedy díváš na nevěrné,
proč mlčíš k tomu, když bezbožník ničí toho,
kdo je spravedlivější než on?
14Jednáš s lidmi jako s rybami moře,
jako s havětí, která nemá vládce.
15Nepřítel je všechny tahá udicí,
chytá je svou sítí,
svým čeřenem je sbírá,
proto se raduje a jásá.
16Proto přináší oběti své síti,
svému čeřenu pálí kadidlo,
neboť jimi se stal jeho úděl tučným,
vydatným jeho pokrm.
17Má proto stále vyprazdňovat svou síť,
zabíjet národy bez slitování?
2.1Na svou stráž se postavím,
vystoupím na stanoviště,
číhat budu, abych viděl, co Pán ve mně mluví,
co mi odpovídá na mou stížnost.
2Hospodin mi odpověděl:
"Napiš vidění,
vyryj ho zřetelně na desky,
aby ho mohl každý snadno přečíst.
3Na určený čas totiž ještě čeká vidění,
spěje však k naplnění a nezklame.
I když ještě prodlévá, počkej na ně,
neboť jistě se splní, nedá se zdržet.
4Hle, zahynul ten, kdo nebyl upřímný v duši,
spravedlivý však bude žít pro svou věrnost."
RESPONSORIUM
Žid 10, 37-38.39
O.
Už jen chvilku, malou chvilku, a přijde ten, který má přijít, a neomešká se. * Spravedlivý bude žít z víry.
V.
Nepatříme k těm, kteří se ze strachu vzdalují a tak jdou k záhubě, ale k těm, kdo věří,
a tím si zachrání život. *
Spravedlivý bude žít z víry.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého opata Bernarda
(Sermo 5 de diversis, 1-4: Opera omnia, Edit.
Cisterc. 6, 1 [1970] 98-103)
Na svou stráž se postavím, abych viděl, co mi řekne Pán
V evangeliu čteme, jak Pán v kázání nabádal učedníky, aby jedli jeho tělo a skrze toto
tajemství měli účast na jeho utrpení. Tehdy někteří řekli: To je tvrdá řeč!1 A od toho
času už s ním nechodili. Když se pak zeptal učedníků, zda i oni chtějí odejít, řekli: Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života.2
A musím vám říci, bratři, že je to tak až dodnes: Některým je jasné, že slova, která Ježíš mluví,
jsou duch a život,3 a proto jdou za ním. Jiným připadají Ježíšova slova jako tvrdá a hledají si ubohou útěchu jinde. Moudrost totiž volá
na náměstích,4 to jest na široké a prostranné cestě, která vede k smrti,5 a volá ty, kteří po ní jdou, zpátky.
Hospodin konečně praví: Čtyřicet let jsem byl tomu pokolení nablízku; řekl jsem: je to lid, který bloudí v srdci, nepoznali mé cesty. 6
A v jiném žalmu stojí: Jednou promluvil Bůh.7 Ano, jednou, protože stále. Je to jedna řeč bez přestání, ustavičná a trvalá.
Mluví hříšníkům do duše a usvědčuje je z poblouzení srdce, protože chce v tom srdci sám přebývat
a tam promlouvat. Činí to, čemu učil ústy proroků: Mluvte k srdci Jeruzaléma.8
Vidíte, bratři, jak spasitelně nás napomíná prorok; abychom nezatvrzovali své srdce, když dnes
uslyšíme jeho hlas.9 Ostatně téměř tatáž slova čteme i v evangeliu a u proroka. Pán v evangeliu říká: Mé ovce slyší můj hlas.10 A svatý David
praví v žalmu: Jsme jeho lid – to jest bezpochyby lid Páně – a stádce jeho pastvy.11 Uslyšíte-li dnes jeho hlas, nezatvrzujte
svá srdce. 12
A slyš konečně proroka Habakuka, jak neskrývá Boží pokárání, ale pečlivě a starostlivě na ně myslí. Praví totiž: Na svou stráž se
postavím, vystoupím na stanoviště, abych viděl, co mi bude řečeno, a co bych měl
odpovědět svému karateli.13 Nuže zapřísahám vás, bratři, i my buďme na stráži, protože je čas boje.
Řiďme svůj život podle srdce, kde přebývá Kristus, podle úsudku a rady rozumu. Ovšem zdravě, to znamená tak, abychom nespoléhali výlučně na
ně, abychom se tak neopírali o vratkou stráž.
1 Jan 6, 60
2 tamtéž, 68
3 srov. tamtéž, 63
4 srov. Př 1, 20
5 srov. Mt 7, 13
6 Žl 94 (95), 10 (Vulg.)
7 srov. Žl 61 (62), 12
8 Iz 40, 2
9 srov. Žl 94 (95), 8
10 Jan 10, 27
11 Žl 99 (100), 3 srov. Žl 94 (95), 7
12 tamtéž, 8 (Vulg.)
13 Hab 2, 1 (Vulg.)
RESPONSORIUM
Ž 17 (18), 23; 18 (19), 9; 1 Jan 2, 5
O.
Všech příkazů Páně jsem vskutku dbal a zákony jeho neodmítal.
* Výroky Páně jsou přímočaré, jsou srdci potěšením, a přikázání Páně jasná, v nich oči prohlédají.
V.
Kdo jeho slovo zachovává, v tom je Boží láska opravdu přivedena k dokonalosti. *
Výroky Páně jsou přímočaré, jsou srdci potěšením, a přikázání Páně jasná, v nich oči prohlédají.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys nám poslal Vykupitele a přijímáš nás za své syny; pohlédni na nás
s otcovskou láskou a dej, aby všichni, kdo věří v Krista, dosáhli pravé svobody
a věčného dědictví. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|