Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Blahoslavení vy chudí, neboť vaše je Boží království. (Lk 6, 20)
I
1 Proč jsi, Pane, tak daleko od nás, *
proč se skrýváš za časů tísně?
2 Hříšný tu zpupně chudáka mučí, *
že padá do nástrah, které mu schystal.
3 Hříšník se ještě svou chtivostí chlubí, *
loupí a rouhá se, pohrdá Pánem.
4 Svévolník v duchu pyšně si říká: *
„Netrestá – není Bůh!“ Takto on smýšlí. –
5 Jemu se povede vždycky, co páchá, †
na tvůj soud zdaleka nepomýšlí *
a svým odpůrcům jenom se šklebí.
6 V duchu si říká: „Já neklesnu nikdy, *
od rodu k rodu mě neštěstí mine.“ –
7 Ústa má plná klamu a křivdy, *
na jazyku jen trýzeň a hoře.
8 Za humny sedá na číhané, †
úkradkem vraždí nevinného, *
očima slídí po chudáku.
9 V úkrytu číhá jak šelma v houští, †
číhá, jak lapit ubožáka; *
lapí ho, vtáhne do své sítě.
10 Shýbá se, krčí, po zemi plazí, *
slabí tak padají do jeho moci.
11 V duchu si říká: „Bůh o tom neví, *
odvrátil tvář, nic nemůže vidět.“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán bude spravedlivě soudit chudé.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
12 Vstaň, Pane! Bože, pozvedni ruku! *
Nezapomínej na ubožáky!
13 Cožpak smí bezbožník pohrdat Bohem, *
říkat si: „Však ty nepotrestáš“? –
14 Ty sám však vidíš strasti a muka, *
hledíš, jak rukou svou se jich ujmout.
Na tebe vždy se spoléhá slabý, *
ty jsi pomocník osiřelých.
15 Rámě přeraz hříšnému lotru, *
potrestej špatnost, ať nadobro zajde! –
16 Pán je králem na věky věků, *
vymizí pohané z jeho země.
17 Touhu ubohých vyslyšels, Pane, *
v srdci je sílíš a sluchu jim přeješ,
18 sirotkům, stíhaným zjednáváš právo. *
Člověk z hlíny už nesmí nás děsit!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Ty, Pane, vidíš mé strasti a muka.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
Kvůli nám ubohým poslal Otec svého Syna. (Sv. Augustin)
2 Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných, *
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
3 Jeden druhého tu slovem obelhává, *
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým. –
4 Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa, *
jazyky, co mluví opovážlivě,
5 ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní! *
V našich ústech síla, kdo je nad námi?“ –
6 Utištění slabí, naříkají chudí, †
proto praví Pán: „A nyní povstanu, *
opovrženému spásu přinesu!“
7 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, *
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým. –
8 Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ, *
před tím plemenem nás navždy zachráníš,
9 i když bezbožníci pyšně vykračují *
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Každé slovo Páně, to je slovo ryzí, čisté stříbro prošlé žárem.
V.
Hle, teď je ta doba příhodná.
O.
Hle, teď je ten den spásy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu Židům
1Svatí bratři, vám se dostalo účasti v nebeském povolání. Pozorujte tedy apoštola a velekněze našeho
vyznání Ježíše; 2on je věrný tomu, který ho ustanovil, tak jako i Mojžíš byl věrný v celém Božím domě.
3Ježíšovi však patří větší sláva než Mojžíšovi, jako stavitel domu má větší čest nežli dům sám.
4Každý dům totiž musí být od někoho stavěn, ale ten, kdo postavil všechno, je Bůh.
5Mojžíš byl skutečně věrný v celém jeho domě, ale byl jen služebník: měl vydat svědectví o tom, co
Bůh chtěl v budoucnosti vyjevit. 6Kristus však je věrný jako Syn nad jeho domem.
A ten jeho dům jsme my, když si ovšem až do konce pevně uchováme radostnou důvěru s hrdostí na to, v co doufáme.
7Jak říká Duch Svatý:
„Až uslyšíte dnes jeho hlas,
8nezatvrzujte svoje srdce,
jako kdysi na místě vzpoury,
jako v den pokušení na poušti;
9tam mě vaši otcové pokoušeli a chtěli důkazy,
10ačkoli čtyřicet roků viděli, co jsem konal.
Proto jsem se na to pokolení rozhněval
a řekl jsem: Jejich srdce pořád bloudí
a nechtějí rozumět mým záměrům.
11A tak jsem ve svém hněvu přísahal:
Nevejdou na místo, kde by si u mě mohli odpočinout.“
12Dejte pozor, bratři, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící, takže by odpadl od živého Boha.
13Spíše se navzájem povzbuzujte den co den, pokud ještě trvá ono „dnes“, aby se nikdo z vás nezatvrdil sveden hříchem.
14Vždyť máme společenství s Kristem, jen když si uchováme pevně až do konce svou počáteční důvěru.
15Když se tam říká:
„Až uslyšíte dnes jeho hlas,
nezatvrzujte svoje srdce, jako kdysi na místě vzpoury“,
16kdo se míní těmi, co se bouřili, ačkoli to slyšeli? Což to nebyli všichni ti, kdo vytáhli z Egypta pod Mojžíšovým vedením?
17A na kohopak se hněval po čtyřicet let? Ne na ty, kdo se dopustili hříchu a jejichž mrtvoly pak padly na poušti?
18A komupak prohlásil s přísahou, že nevejdou na místo, kde by si u něho mohli
odpočinout? Nebyli to ti, kdo ho nechtěli poslouchat? 19Tak vidíme, že nemohli vejít, protože jim chyběla víra.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého papeže Lva Velikého
Duch pravdy osvěcuje náš rozum, a proto bychom se měli s čistým a svobodným srdcem nechat proniknout slávou kříže, která září na nebi i na
zemi. Svým vnitřním zrakem bychom měli prohlédnout, co to znamená, když Pán o svém nadcházejícím umučení řekl: Přišla hodina, kdy Syn člověka
bude oslaven.1 A dále: Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel. Otče,
oslav svého Syna.2 A když se z nebe ozval Otcův hlas: Oslavil jsem a ještě oslavím,3 řekl Ježíš těm, kteří stáli okolo: Ten hlas se neozval kvůli
mně, ale kvůli vám. Nyní nastává soud nad světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen. A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě.4
Obdivuhodná je moc Kristova kříže, nevýslovná je sláva jeho utrpení! v kříži je místo Kristova soudu, odsouzení světa i moc Ukřižovaného.
Přitáhl jsi, Pane, všechno k sobě; to, co se v jediném židovském chrámě konalo v nejasných náznacích, měl všude slavit zbožný lid všech národů v nezastřené
plnosti svátosti.
Skvělejší zajisté než stav levitů je stav jáhnů, vznešenější než důstojnost starších je důstojnost kněží a posvátnější než pomazání
velekněží je pomazání biskupů. Protože tvůj kříž je zdrojem všeho požehnání, je příčinou všech milostí. Skrze něj se věřícím dostává v slabosti síla,
v potupě sláva, ve smrti život. Už přestalo množství krvavých obětí. Všechny rozdílné oběti nahrazuje jediná oběť tvého těla a krve, protože ty jsi pravý
Beránek Boží, který snímá hříchy světa5 a naplňuješ v sobě veškerá tajemství: takže jako je jen jedna oběť místo všech, je také ze všech národů
jen jedno království.
Vyznejme tedy, nejmilejší, to, co blažený učitel národů, apoštol Pavel, slavně vyhlásil, když řekl: Na tuto nauku je spolehnutí a zaslouží si,
aby se jí naprosto věřilo: Kristus přišel na tento svět, aby zachránil hříšníky.7
Neboť Boží milosrdenství vůči nám je tím podivuhodnější, že Kristus nezemřel za spravedlivé ani za svaté, ale za nespravedlivé a bezbožné.
Ale protože božskou přirozenost nemohl zasáhnout osten smrti, svým lidským zrozením přijal Kristus to, co mohl za nás obětovat.
Už dávno přece naší smrti hrozila moc Kristovy smrti; když bylo řečeno skrze proroka Ozeáše: Ó smrti, já budu tvou smrtí, já budu tvou zkázou,
podsvětí.8 Podřídil se totiž sice svou smrtí zákonům říše mrtvých, ale svým vzkříšením je zrušil. Zničil věčné trvání smrti, z věčné ji proměnil
v časnou. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu.9
1 Jan 12, 23
2 Jan 12, 27-28 (srov. 17, 1)
3 Jan 12, 28
4 Jan 12, 30-32
5 Jan 1, 29
6 1 Tim 1, 15
7 srov 1 Kor 15, 54-56
8 Oz 13, 14 (Vulg.)
9 1 Kor 15, 22
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Prosíme tě, Bože, dej nám vytrvalost v plnění tvé vůle, abychom svým životem vydávali o tobě
svědectví, a tak aby i v naší době stále více lidí nacházelo cestu k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie