[ nová verze ]
19. leden 2015, Pondělí
2. týden žaltáře
První mezidobí, 2. týden Pro OP: Sv. Markéty Uherské, panny, mnišky, nezávazná památka Pro OP: Sv. Markéty Uherské, panny, mnišky, pro mnišky SVÁTEK, svátek Pro OP: Bl. Ondřeje z Peschiery, kněze, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 19. leden 2015 První mezidobí, 2. týden 2. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Nastala doba posvátná,
kdy podle Písma přijít má
mezi nás Tvůrce nebes sám,
nebeský Ženich Církve k nám.
Rozumné panny jemu jdou
naproti s duší plamennou
a nesou lampy hořící,
radost jim září ze srdcí.
Ty nerozumné zmeškaly,
když do lamp oheň hledaly,
a marně buší v zoufalství
do bran věčného království.
A proto bdělí zůstaňme,
čisté srdce si uchraňme,
ať Pánu, až se navrátí,
můžeme vyjít naproti.
Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.
Během dne:
Živote svatých, cesto, světlo spásy,
základe míru, dárce ctnosti vlídný,
Kriste, my tobě pokornými hlasy
zpíváme hymny.
Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,
co mají, co chtí srdci, slovy, činy,
vždyť jejich láska neustává pláti
plameny tvými.
Rač naší době dát mír, víru vroucí,
nemocným zdraví, hříšným odpustiti,
a udělit všem dary nehynoucí
věčného žití.
Stejná buď sláva nejvyššímu Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
a také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Žalm 30 (31), 2-9
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I
2 V tobě mám, Pane, své útočiště, †
nedopusť, abych byl zahanben provždy! *
Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!
3 Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †
buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *
pevným hradem, který mě chrání! –
4 Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *
veď mě a provázej pro své jméno.
5 Zachraň mě ze sítí nastražených, *
vždyť jenom ty jsi mé útočiště. –
6 Svého ducha ti do rukou vkládám, *
spasíš mě, Pane, Bože věrný!
7 V zášti máš ty, kdo ctí nicotné modly, *
já však mám důvěru jedině v Pána.
8 Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †
nad tím, žes na moji bídu shlédl, *
že ses mne ujal v mé tísnivé nouzi,
9 že jsi mě nevydal nepřátelům, *
že jsi mě vyvedl na volný prostor.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Žalm 30 (31), 10-19
II
10 Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *
oči mám hořem zakaleny,
11 ve stálých útrapách plyne můj život, *
léta má míjejí v hořekování,
zármutkem chřadnou všechny mé síly, *
údy mi slabostí podklesávají.
12 Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †
pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *
jak mě kdo potká, přede mnou prchá.
13 Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *
stal jsem se pohozeným střepem.
14 Slyším šuškání davu a hrozby, †
spolu se proti mně umlouvají, *
ukládají mi o holý život. -
15 Já však se spoléhám na tebe, Pane, *
„ty jsi můj Bůh," ti s důvěrou říkám.
16 Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *
vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!
17 Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *
zachraň mě ve svém milosrdenství!
18 [Nenech mě zahanbit, když jsem tě vzýval! †<
Zahanbi, Pane, bezbožníky, *
umlč je, uvrhni do podsvětí!
19 Ať už se uzavřou prolhaná ústa, †
která si troufají na spravedlivé, *
hovoří o nich s posměšnou pýchou.]
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
Žalm 30 (31), 20-25
III
20 Jak velká je tvá dobrota, Pane, *
kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,
kterou jsi přichystal pro ty všechny, *
kdo se před lidmi utekou k tobě!
21 Držíš je pod ochranou své tváře, *
kryješ je před lidským hanobením,
pod svou střechou jim úkryt dáváš *
před zlobou jazyků utrhačných. –
22 Chvála buď Pánu za divy lásky, *
které mi prokázal za útisku.
23 Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *
už jsem zapuzen od tvých očí,
ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *
s jakým jsem k tobě o pomoc volal. –
24 Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *
Neboť své věrné Pán vždy chrání;
zato však těm, kdo jednají zpupně, *
plnou měrou za pýchu splatí.
25 Buďte silní a stateční srdcem *
všichni, kdo máte důvěru v Pána.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.
V.
Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.
R.
Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
4, 1-8. 32-40
Mojžíšova řeč k lidu
Mojžíš řekl lidu toto:
„Nyní, Izraeli, poslouchej nařízení a ustanovení, která vás učím zachovávat,
abyste žili a šli obsadit zemi, kterou vám chce dát Hospodin, Bůh vašich otců.
Nic nepřidáte k tomu, co vám přikazuji, a nic z toho neuberete, ale budete
zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, které já vám přikazuji. Na vlastní oči
jste viděli, co Hospodin učinil kvůli Bál-peorovi, že každého, kdo chodil za
Bál-peorem, Hospodin, tvůj Bůh, vyhladil z tvého středu. Ale vy, kteří jste se
přimkli k Hospodinu, svému Bohu, jste dodnes všichni živi.
Hleď, naučil jsem vás nařízením a ustanovením, jak mně to nařídil Hospodin, můj
Bůh, abyste podle nich jednali v zemi, do níž chcete vejít a obsadit ji.
Zachovávejte je a plňte, neboť tak budete v očích národů moudří a rozumní:
uslyší o všech těchto nařízeních a řeknou: ‚Skutečně, moudrý a rozumný je tento
velký národ!‘ Neboť kde je tak velký národ, jemuž by byli bohové tak blízko,
jako je Hospodin, náš Bůh, kdykoli ho vzýváme. A kde je tak velký národ, který
by měl spravedlivá nařízení a ustanovení, jako je celé toto zákonodárství, které
já vám dnes prohlašuji.
Ptej se dávných dob, které tě předcházely ode dne, kdy Bůh stvořil člověka na
zemi: ptej se od jednoho konce nebes k druhému, stalo se někdy něco tak
velkého nebo bylo něco podobného slyšet, aby nějaký národ slyšel hlas Boha,
mluvícího z ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu? Nebo zkusil nějaký bůh
přijít a vyvolit si národ uprostřed jiného národa zkouškami, znameními, divy,
bitvami, mocnou rukou, napřaženým ramenem, úžasnými děsnými činy, jak pro vás to
všechno učinil Hospodin, váš Bůh, před vašimi zraky v Egyptě? Bylo ti dopřáno
vidět, abys poznal, že Hospodin je pravý Bůh; není jiného než on sám.
Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě poučil; na zemi ti ukázal svůj veliký
oheň a slyšel jsi z ohně jeho slova. Poněvadž miloval tvé otce, po nich si
vyvolil jejich potomstvo a vyvedl tě sám svou velikou silou z Egypta, abys
vyhnal před sebou národy, které byly větší a mocnější než ty, aby tě přivedl do
jejich země a dal ti ji do majetku, jak je tomu dnes.
Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na
zemi, není jiného Boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes
přikazuji, abys byl šťastný ty a tvoji synové po tobě, abys dlouho žil na zemi,
kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává navždy!“
RESPONSORIUM
Dt 4, 1; 31, 19.20; Žl 81, 9
O.
Izraeli, poslouchej nařízení Páně a napiš si je do srdce jako do knihy. *
A dám ti zemi oplývající mlékem a medem.
V.
Lide můj, slyš mé napomenutí, kéž mě Izrael vyposlechne.
* A dám ti zemi oplývající mlékem a medem.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého biskupa a mučedníka Ignáce Antiochijského Efesanům
(Nn. 13-18, 1: Funk 1, 183-187)
Mít víru v Krista a lásku
Snažte se tedy častěji scházet k eucharistii a k
Boží oslavě. Když se totiž často shromažďujete, hroutí se moc satanova a jednota
vaší víry láme jeho hrozbu. Není nad pokoj, ve kterém ztichne všechen boj
nebešťanů i pozemšťanů.
Nic z toho vám není skryto, máte-li dokonalou víru v Ježíše Krista a lásku k
němu. Ty dvě jsou počátkem a koncem života: víra je počátek, láska cíl. Jejich
sjednocení je Bůh, a všechno ostatní, co je dobré, vyplývá z nich. Kdo má víru,
nehřeší, a kdo miluje, nemůže nenávidět. Strom se pozná podle ovoce;1 tak se i
ti, kteří se prohlašují za křesťany, poznají podle skutků. Neboť teď nejde o
vyznání, ale o to, aby člověk žil v síle víry až do konce.
Lepší je mlčet a něčím být, než mluvit a nebýt nic. Dobře učí ten, jehož skutky
jsou ve shodě s tím, co říká. Neboť je jeden učitel, který řekl, a stalo se;2 ale
i to, co učinil mlčky, je hodno Otce. V kom je slovo Ježíšovo, ten dokáže
pravdivě slyšet i jeho mlčení, aby byl dokonalý: aby už tím, co říká, jednal, a
tím, co neříká, aby byl poznáván. Pánu nic není skryto; zná i naše tajnosti. A
tak všechno čiňme, jako by on v nás přebýval, abychom byli jeho chrámem a on byl
v nás naším Bohem, jak tomu i je a jak se ukáže před naší tváří. Proto ho
opravdu milujme.
Nemylte se, bratři moji! Kdo rozvracejí rodiny, nedostanou podíl na Božím
království.3 Když ti, kteří tak z vůle těla činí, propadli smrti, tím spíš ti,
kdo špatným učením kazí víru v Boha, za niž byl Ježíš Kristus ukřižován! Takový,
protože se poskvrnil, půjde do neuhasitelného ohně a stejně i ten, kdo mu
naslouchá.
Proto si Pán nechal pomazat hlavu, aby Církvi vdechl neporušitelnost. Nedejte se
umazat páchnoucím učením vládce tohoto světa; aby si vás neodvedl ze života do
zajetí. Proč nejsme všichni moudří, když jsme dostali poznání od Boha, jímž je
Ježíš Kristus? Proč pošetile hyneme a přehlížíme dar, který opravdu poslal Pán?
Můj duch, ač nehodný, patří kříži, který je pro nevěřící pohoršením, ale pro nás
spásou a věčným životem.4
1 srov. Mt 12, 33
2 Žl 32 (33), 9
3 srov. 1 Kor 6, 9-10
4 srov. 1 Kor 1, 20-23
RESPONSORIUM
Kol 3, 17; 1 Kor 10, 31b
O.
Cokoli mluvíte nebo konáte, * všecko dělejte ve
jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
V.
Všecko dělejte k Boží oslavě. * Všecko dělejte ve
jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí věčný Bože, ty řídíš všechno na nebi i na zemi; vyslyš prosby svého lidu a dej našim dnům svůj řád a mír. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|