Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. listopad 2013
Sv. Josafata, biskupa a mučedníka, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.

Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.

V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)

Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.

Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.

Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

² Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!
³ Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

⁴ Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.
⁵ Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.
⁶ Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

⁷ podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,
⁸ chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.
⁹ Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.
¹⁰ Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,
¹¹ pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!
¹² Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

¹³ Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.
¹⁴ Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.
¹⁵ Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

¹⁶ Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,
¹⁷ až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,
¹⁸ až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

¹⁹ Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!
²⁰ Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,
²¹ zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.
²² Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,
²³ až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

²⁴ Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,
²⁵ z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!
²⁶ Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:
²⁷ pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

²⁸ Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

     ⁸Někteří Chaldejci udali Judovce, ujali se slova ⁹a řekli králi Nabuchodonosorovi: „Králi, buď živ navěky! ¹⁰Ty, králi, jsi vydal rozkaz, aby každý, kdo uslyší zvuk rohu, flétny, citery, harfy, psalteria, dud a hudebníky všeho druhu, padl a klaněl se zlaté soše. ¹¹Kdo by však nepadl a neklaněl se, bude vhozen do rozpálené ohnivé pece. ¹²Jsou tu však někteří muži Judovci, které jsi ustanovil nad správou babylónské provincie, Šadrach, Mešach a Abednego; tito muži na tebe nevzali ohled, králi, nectí tvé bohy a neklanějí se zlaté soše, kterou jsi dal postavit.“
     ¹⁹Tu se Nabuchodonosor vůči Šadrachovi, Mešachovi a Abednegovi naplnil hněvem, který změnil jeho tvář. Poručil rozpálit pec sedmkrát víc, než obvykle se rozpalovala. ²⁰Několika nejsilnějším mužům svého vojska rozkázal svázat Šadracha, Mešacha a Abednega, aby je vhodili do rozpálené ohnivé pece.
     ²¹A hned ti muži byli svázáni v úplném oblečení, ve svých pláštích, nohavicích i čepicích a vhozeni do rozpálené ohnivé pece. ²²Právě proto, že králův rozkaz byl naléhavý a pec byla velmi rozpálená, plamen ohně sežehl ty muže, kteří svrhli dolů Šadracha, Mešacha a Abednega. ²³Avšak tito tři muži, Šadrach, Mešach a Abednego padli svázaní do rozpálené ohnivé pece. ²⁴Procházeli se uprostřed plamene, chválili Boha a velebili Pána.
     ⁹¹Král Nabuchodonosor užasl, rychle vstal a řekl svým dvořanům: „Copak jste nevhodili tři svázané muže doprostřed ohně?“ Odpověděli a řekli králi: „Ano, králi!“ ⁹²Král pravil: „Hle, já vidím čtyři muže rozvázané, jak se procházejí uprostřed ohně, není na nich úhony a vzhled čtvrtého je podobný Božímu synu.“
     ⁹³Nabuchodonosor přistoupil k otvoru rozpálené ohnivé pece a zvolal: „Šadrachu, Mešachu a Abednego, služebníci Boha, Nejvyššího, vyjděte a pojďte sem!“ Šadrach, Mešach a Abednego vyšli ze středu ohně. ⁹⁴Satrapové, vladaři, místodržící a královští dvořané se shromáždili a viděli, že oheň neměl žádnou moc nad těly těchto mužů, že ani vlasy na jejich hlavě nebyly spáleny, ani jejich pláště neutrpěly škodu, že ti muži ani nenačichli pachem ohně.
     ⁹⁵Tu zvolal Nabuchodonosor: „Požehnaný Bůh Šadrachův, Mešachův a Abednegův, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří v něj důvěřovali! Přestoupili královský rozkaz a vydali svá těla, aby nemuseli uctívat a klanět se žádnému bohu, jedině Bohu svému. ⁹⁶Vydávám rozkaz: Kdo by rouhavě mluvil proti Bohu Šadrachovu, Mešachovu a Abednegovu, ať patří jakémukoli národu, kmeni nebo jazyku, nechť je na kusy rozsekán a jeho dům srovnán se zemí, neboť není jiný bůh, který by mohl tak vysvobodit.“
     ⁹⁷Potom král povýšil Šadracha, Mešacha a Abednega v babylónské provincii.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z encykliky papeže Pia XI.

     Až nastane plnost času, bude Církev podle obdivuhodného úradku Božího tvořit velikou rodinu, zahrnující veškeré lidstvo. A proto, jak známo, patří z Božího ustanovení mezi charakteristické známky, podle nichž lze církev poznat, to, že je po celém světě jednotná.
     Kristus, náš Pán, svěřil apoštolům poslání, které přijal od Otce, a řekl: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získávejte za učedníky všechny národy.¹ A podle jeho vůle mají apoštolové tvořit dohromady apoštolský sbor, zcela jednotný, úzce spjatý dvojím poutem: vnitřně toutéž vírou a láskou, která je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého,² a navenek vůdčím postavením jednoho nade všemi. Proto svěřil prvenství mezi apoštoly Petrovi jako trvalému zdroji a viditelnému základu jednoty. A aby tato jednota a shoda byla trvalá, posvětil ji Bůh ve své nejvyšší prozřetelnosti jakoby pečetí svatosti a mučednictví.
     Této veliké cti se dostalo Josafatovi, polockému arcibiskupovi východního slovanského obřadu. Pokládáme ho právem za slavnou ozdobu a sloup východních Slovanů. Vždyť sotva kdo jiný víc proslavil jejich jméno a lépe přispěl k jejich spáse, než tento jejich pastýř a apoštol, zvláště tím, že prolil svou krev za jednotu svaté Církve. Byl veden jakýmsi nebeským vnuknutím k úsilí o všeobecné obnovení křesťanské jednoty; poznal, že k tomu může velmi přispět, bude-li se zasazovat o udržení východního slovanského obřadu a baziliánského způsobu mnišského života v jednotě všeobecné Církve.
     Protože měl především starost o spojení svých krajanů se stolcem Petrovým, sbíral na všech stranách důvody, které mohly vést k tomuto spojení a upevnit ho. Zkoumal zejména liturgické knihy, jichž užívali Výchoďané – i odloučení – podle ustanovení svatých Otců. Po této pečlivé přípravě začal pracovat na obnovení jednoty, energicky a zároveň laskavě a přitom tak plodně, že mu protivníci říkali "uchvatitel duší".
     ¹ Mt 28, 18
     ² Řím 5, 5

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, naplň nás duchem své lásky, abychom následovali svatého biskupa Josafata a byli ochotni dávat život za své bratry. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie