[ ukázat menu ]

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

20. květen 2013
Panny Marie, Matky Církve, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Panenská Matko, dcerou jsi
Synáčka svého drahého,
pokorná, ač vždy vzácnější
nad tvory světa celého.

Bůh též ve svém rozhodnutí
od věků dobu stanovil,
kdy naší přirozenosti
za ozdobu tě vyvolil.

I tu jsi zušlechtila tak,
že její Tvůrce vznešený
se skrze tebe vtělil pak
k úžasu všeho stvoření.

V tvém svatém lůně panenském
se Oheň Boží lásky vzňal
a v jeho teple mateřském
zem rajské květy plodí dál.

Ať Otce s Utěšitelem
i tvého Syna lidstvo ctí,
že ozdobil tě oděvem
svých nejvzácnějších milostí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Mt 5, 17)

¹ Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
      od slunce východu až na západ.
² Ze Siónu, té hory překrásné, *
      se v oslnivé záři zjevuje.
³ To přichází náš Bůh a nemlčí, †
      všespalující oheň před ním jde, *
      okolo něho bouře burácí. –

⁴ Svolává shora nebesa i zem, *
      odhodlán konat nad svým lidem soud:
⁵ „Shromážděte mi moje vyvolené, *
      co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
⁶ A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
      že on je Bůh a právem rozsoudí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

⁷ „Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
      Izraeli, proti tobě svědčím. *
   Viním tě a soudím tváří v tvář, *
      neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
⁸ Nekárám tě pro tvé oběti, *
      mám tvé žertvy stále před očima.
⁹ Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
       ani nechci kozly z tvého stáda. –

¹⁰ Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
       tisíce mám zvířat na svých horách.
¹¹ Znám i všechno ptactvo nebeské, *
       mé je vše, co na polích se hemží.
¹² Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
       můj je svět i vše, co obsahuje. –

¹³ Cožpak já chci býčí maso jíst, *
       cožpak se chci napít kozlí krve?
¹⁴ Oběť chvály Bohu přinášej, *
       plň své sliby vůči Nejvyššímu!
¹⁵ Ke mně volej za dnů soužení, *
       vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

¹⁶ Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
       „Nač mi odříkáváš přikázání *
       a mou smlouvu darmo bereš do úst,
¹⁷ když se vzpíráš mému vedení, *
       odhazuješ za hlavu má slova? –

¹⁸ Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
       s cizoložníky jsi jedna ruka;
¹⁹ ústa ke špatnostem otvíráš *
       a tvůj jazyk osnuje lež na lež; –

²⁰ o svém bratru mluvíš hanebně, *
       na syna své matky kydáš hanu.
²¹ Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
       myslil bys, že já jsem jako ty. –

²² Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
       nežli vás vydám zkáze bez úniku!
²³ Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
       kdo správně žije, dojde Boží spásy!“

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.

V. Slyš, můj lide, nyní promluvím!
R. Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Kazatel

     ¹Řekl jsem si ve svém srdci: „Nuže, zkusím tě s radostí; užívej rozkoše!“ A hle - i to je marnost.
²O smíchu jsem řekl: „Jak je nesmyslný!“
A o radosti: „Jaký z ní prospěch?“

     ³Snažil jsem se osvěžit své tělo vínem – zatímco jsem myslí směřoval k moudrosti – přidržel jsem se pošetilosti, dokud bych nepochopil, co je dobré pro lidi dělat tady dole po všechny dny života.
     ¹²Uvažoval jsem o moudrosti, hlouposti a pošetilosti. Co udělá králův nástupce? To, co už dělal předtím. ¹³Poznal jsem, že moudrost předčí hloupost, jako světlo předčí tmu.
¹⁴„Moudrý vidí před sebou,
ale hlupák kráčí v temnotě.“
Také jsem poznal, že všechny potkává stejný osud.
     ¹⁵A řekl jsem si pro sebe: „I mne potká stejný osud jako hlupáka. Proč tedy být moudrý? Jaký užitek z toho?“ A řekl jsem si pro sebe: „I tohle je marnost.“ ¹⁶Vždyť se zrovna tak nevzpomíná dlouho na moudrého jako na hlupáka. Když uplyne nějaký čas, na všechno se zapomene. Moudrý právě tak umře jako hloupý.
     ¹⁷Proto se mi zošklivil život, neboť nic se mi nelíbí, co se děje pod sluncem, všechno je marnost a chytání větru. ¹⁸Proto se mi zošklivila všechna má práce, kterou jsem tady vykonal a kterou musím zanechat tomu, kdo přijde po mně. ¹⁹Kdo ví, zda bude moudrý, nebo hloupý? A přece bude rozhodovat o celé mé práci, která mě stála námahu a píli tady pod sluncem. I to je marnost. ²⁰Proto jsem ztratil všechnu naději ze své práce, kterou jsem vynaložil pod sluncem. ²¹Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo.
     ²²Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se plahočí pod sluncem? ²³Ano, po všechny dny má jen starosti; trápení je jeho zaměstnáním, ani v noci si jeho srdce neodpočine. I tohle je marnost.
     ²⁴Nic není lepší pro člověka, než aby jedl a pil a měl se dobře za všechnu svou práci. A uvědomil jsem si, že i to je z Boží ruky. ²⁵Neboť kdo by mohl jíst a pít bez Boha? ²⁶Vždyť člověku, který je mu milý, dává moudrost, poznání a radost, ale hříšníkovi ukládá sbírat a shromažďovat, aby to nakonec zanechal tomu, kdo je milý Bohu. I to je marnost a chytání větru.
 

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluvy blahoslaveného papeže Pavla VI. u příležitosti ukončení třetího zasedání Druhého vatikánského koncilu

     Když uvažujeme nad úzkým sepětím mezi Marií a Církví a prohlašujeme o přesvaté Panně Marii, že je Matkou Církve, je to pro její slávu a naši útěchu. Církev znamená celý lid Boží, věřící i jejich pastýři. Nazýváme ji Matkou plnou lásky a chceme, aby Bohorodička byla ode dneška pomocí tohoto titulu ještě více ctěna a vzývána celým křesťanským lidem.
     Ctihodní bratři, jedná se o titul, který není v křesťanské zbožnosti novinkou. Vždyť křesťané a celá Církev ji s oblibou oslovuje Matko! Tento titul skutečně patří k podstatě mariánské úcty, která nachází svůj základ v důstojnosti Matky vtěleného Slova.
     Tak jako božské mateřství je základem zvláštního vztahu mezi Marií a Kristem a její role v plánu spásy uskutečněné Kristem Ježíšem, stejně tak je toto mateřství základním kamenem vztahů mezi Marií a Církví, neboť ona je Matkou toho, který se od prvního okamžiku svého vtělení v panenském lůně sjednotil coby hlava se svým mystickým tělem, Církví. Z toho plyne, že Marie jako matka Kristova je také Matkou všech pastýřů a věřících, tedy Církve.
     Proto s duší plnou důvěry a v synovské lásce pozvedáme svoje oči k ní navzdory svojí nehodnosti a slabosti. Ta, která nám spolu s Ježíšem dala zdroj milosti, neopomene přispěchat Církvi na pomoc ve chvíli, kdy se Snoubenka Kristova, vybavená hojností darů Ducha Svatého, vydává s novým odhodláním přinášet spásu.
     Naše důvěra je o to víc podpořena a posílena, jakmile si uvědomíme velmi těsné vazby, které spojují naší nebeskou Matku s lidským pokolením. Přes veškeré bohatství obdivuhodných výsad, jimiž byla od Boha vybavena s cílem stát se důstojnou Matkou vtěleného Slova, zůstává nám přesto velmi blízká. Dcera Adamova jako my a tedy naše sestra pokud jde o pouto přirozenosti, byla uchráněna dědičného hříchu díky budoucím zásluhám Spasitele. K přednostem, které obdržela, připojila svou osobní ctnost odevzdané a příkladné víry, za což si zasloužila pochvalu z evangelia: „Blahoslavená, která jsi uvěřila.“
     Během svého života tedy uskutečnila dokonalý vzor Kristovy učednice, je zrcadlem všech ctností a dokázala vtělit evangelní blahoslavenství vyhlášená Kristem. Přes nesmírnou rozmanitost způsobů života a činností v ní celá Církev dosahuje nejvlastnějším způsobem dokonalého následování Krista.

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, milosrdný Otče, tvůj jednorozený Syn ustanovil na kříži svou Matku, Pannu Marii, také naší Matkou; dej, ať s její láskyplnou pomocí tvá Církev stále roste svatostí svých členů a shromažďuje v sobě všechny národy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie