17. leden 2013
Sv. Antonína, opata, památka

Narodil se kolem roku 250 ve vesnici Kome ve středním Egyptě. Když mu bylo 20 let, rozdal chudým dědictví po rodičích a uchýlil se na poušť. Zprvu bydlel ve skalní jeskyni se starým asketou, který ho zasvětil do poustevnického života. Shromáždil rozptýlené poustevníky a dal jim pravidla pro život v poustevnických osadách. Během více než 80 let opouštěl poušť, jen když bylo třeba, aby pomáhal pronásledovaným křesťanům (kolem 310), a když na výzvu svého biskupa, sv. Atanáše, v Alexandrii veřejně vystoupil proti ariánským bludům. Zemřel v roce 356 a v Jeruzalémě slavili jeho památku už v 5. století.

MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.

Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.

Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.

K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.

A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 18, 31-51
Poděkování za záchranu

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

³¹ Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
³² Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
³³ Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.
³⁴ Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.
³⁵ Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

³⁶ Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.
³⁷ Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.
³⁸ Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.
³⁹ Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.
⁴⁰ Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

⁴¹ zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.
⁴³ Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.
⁴⁴ Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *
⁴⁵     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
⁴⁶ Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

⁴⁷ Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!
⁴⁸ Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!
⁴⁹ Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

⁵⁰ Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
⁵¹ Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

V. Otevř mé oči, Pane, ať sleduji bděle.
R. Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

42, 15 – 43, 13

Chvalozpěv na Boha Stvořitele

Chci připomínat díla Páně
a vypravovat, co jsem viděl.
Na rozkaz Páně povstala jeho díla
a tvorstvo poslouchá jeho vůli.
Zářící slunce shlíží na všechno
a sláva Páně naplňuje všechna jeho díla.
Svatí Páně nejsou schopni
vyprávět všechny jeho divy,
to, co Pán, Všemohoucí, pevně stanovil,
aby svět trval v jeho slávě.
Zkoumá hlubiny moře i lidské srdce,
a odkrývá jejich tajemství.
Nejvyšší zná všechno, co lze poznat,
a dívá se na znamení věků.
Oznamuje minulé i budoucí
a odhaluje stopy ke skrytým věcem.
Žádná myšlenka mu neujde,
není před ním skryté ani jedno slovo.
Uspořádal divy své moudrostí,
neboť on je od věčnosti do věčnosti.
Nelze mu přidat nebo ubrat
a nepotřebuje žádného rádce.
Jak milá jsou všechna jeho díla,
i když se z nich vidí jen jiskra.
To všechno žije a zůstává navěky,
všechno jej poslouchá za každých okolností.
Všechno je rozdílné, jedno od druhého,
nic neudělal s nedostatkem.
Jedna věc zdůrazňuje dokonalost druhé.
Kdo se nasytí, když se dívá na Boží krásu?
Nádhera na výsosti je čistá obloha,
skvostný je pohled na klenbu nebes.
Rozhlašuje ho slunce, když se ukazuje při východu,
podivuhodný výtvor, dílo Nejvyššího!
V poledne vysouší zemi,
kdo může obstát v jeho žáru?
Při pracích, při nichž je potřeba žár,
se dmýchá do pece,
slunce však vypaluje hory trojnásobně.
Vydechuje ohnivý žár,
vyzařuje paprsky, že až oslepují oči.
Velký je Pán, jeho Stvořitel,
podle jeho slov pospíchá svou drahou.
I měsíc svítí vždy ve svou dobu,
určuje čas a je znamením navždy.
Podle měsíce se určují svátky,
dává světlo, kterého ubývá po úplňku.
Po každém novu se obnovuje, jak říká jeho jméno,
přibývá ho podivuhodně, když se mění,
je korouhví pro nebeské sbory,
září na nebeské klenbě.
Nádhera hvězd je okrasou nebe,
zářivě zdobí výšiny Páně.
Na slova Svatého plní svůj úkol
a neunavují se na svých hlídkách.

Podívej se na duhu a chval jejího Tvůrce,
je překrásná ve svém lesku.
Skvostným obloukem běží kolem nebe,
napjaly ji ruce Nejvyššího.

RESPONSORIUM

Zj 4, 11; Est 4, 17d-17e

O. Hoden jsi, Pane, náš Bože, aby ti všichni vzdávali slávu a čest, * neboť jsi stvořil všechno a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.
V. Ty jsi stvořil nebe i zemi; ty jsi Pán celého světa. * Neboť jsi stvořil všechno a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze „Života svatého Antonína“ od svatého biskupa Atanáše

(Cap. 2-4: PG 26, 842-846)

O povolání svatého Antonína

     Po smrti obou rodičů zůstal Antonín sám se svou jedinou sestrou, která byla ještě velmi malá. Ačkoli mu bylo sotva osmnáct nebo dvacet let, musel se starat o celé hospodářství i o sestru.
     Když uběhlo od smrti rodičů necelých šest měsíců, šel Antonín jako obvykle do chrámu Páně a cestou v duchu přemýšlel, proč apoštolové všechno opustili a šli za Spasitelem¹ a proč věřící, o nichž se mluví ve Skutcích apoštolů,² prodali majetek a všechno, co za něj utržili, skládali apoštolům k nohám na almužny pro chudé; a uvažoval, co velikého je za to čeká v nebi. Když došel uprostřed těchto úvah až do kostela, právě se tam četlo evangelium. A v něm Antonín slyšel, jak Pán říká onomu boháči: Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej všechno, co máš, a rozdej to chudým. Pak přijď a následuj mě a budeš mít poklad v nebi.³
     Antonína hned napadlo, že to byl sám Bůh, kdo mu připomněl příběh o svatých, a že to, co se četlo, patřilo vlastně jemu. A sotvaže vyšel z chrámu Páně, všechny pozemky po rodičích – patřilo mu na tři sta honů úrodných a velmi krásných polí- dal vesničanům, aby majetek nebyl jemu ani sestře na obtíž. Pak prodal také všechny movitosti a značný obnos, který z toho vytěžil, rozdal chudým. Jen něco málo nechal na sestřino zaopatření.
     A když přišel znovu do chrámu, slyšel v evangeliu následující slova Páně: Nedělejte si starostí o zítřek.⁴ Ani v kostele už pak neměl stání, a tak hned odešel a rozdal nejnuznějším i ten zbytek. Sestru potom svěřil do výchovy známému společenství panen, které mu věřící doporučili, a sám se místo péče o hospodářství nadále zcela věnoval asketickému životu: dopřál si jenom to nejskrovnější a trpělivě snášel obtíže přísného života.
     Věnoval se rovněž tělesné práci, neboť si vzal k srdci slova: Kdo nechce pracovat, ať nejí.⁵ Za část výdělku si kupoval chléb, část rozdával chudým.
     Často se modlil, protože věděl, že je třeba, abychom se bez ustání v ústraní modlili.⁶ A při čtení byl tak pozorný, že mu nic neuniklo a všechno si zapamatoval; tak mu posléze paměť nahradila všechny knihy.
     A když všichni vesničané i jiní poctiví lidé, s nimiž přicházel Antonín do styku, zjistili, jaký je to člověk, nazývali ho Božím přítelem a měli ho rádi jako vlastního syna nebo bratra.
     ¹ srov. Mt 4, 20
     ² srov. Sk 4, 35
     ³ srov. Mt 19, 21
     ⁴ Mt 6, 34
     ⁵ 2 Sol 3, 10
     ⁶ 1 Sol 5, 17

RESPONSORIUM

Mt 19, 21

O. Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. * Pak přijď a následuj mě!
V. Kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem. * Pak přijď a následuj mě!

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys vedl svatého Antonína na poušť, aby ti tam sloužil postem a modlitbou; na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať dovedeme ovládnout sami sebe, abychom vytrvali v tvé službě a nade všechno tě milovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. leden 2013Sv. Antonína, opata, památka

17. leden 2013
Sv. Antonína, opata, památka