Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Ty, Bože, vlídný nadmíru,
původce díla vesmíru,
ač trojí v božství vznešeném,
jsi dárce bytí jeden jen.
Slyš vlídně tento chvalozpěv,
v němž ozývá se tklivý vzdech:
Kéž smíme jednou bez výhrad
čistým srdcem tě nazírat.
Ať oheň lásky očistné
do našich beder pronikne,
ať zbraně neodkládáme
a na tvůj příchod čekáme.
Za to, že ticho noční tmy
rušíme zpěvy zvučnými,
uděl nám hojné dary své
v nebeské vlasti zářivé.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ty věčné slávy původ jsi,
Ducha sedmeré milosti
uděl nám v tebe věřícím
a skloň se vlídně k prosícím.
Nemoci těla zažeň v dál,
od mysli pohoršení vzdal,
vše podlé i s kořeny spal
a utiš srdcí těžký žal.
Rozjasni mysl světlem svým,
podporuj každý čestný čin,
slyš modlitby tě prosících,
dej věčný život v nebesích.
Teď po úsecích sedmi dní,
plyne čas žití veškeren,
a v osmý den, ten poslední,
nastane pro nás soudný den.
Náš Spasiteli, v onen čas,
ve hněvu neodsuzuj nás,
nás po levici nezařaď
dej po pravici tobě stát.
A až se k prosbám věrných svých
ty, Pane, skloníš milostiv,
kéž věčně z nitra vděčného
chválíme Trojjediného. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
V.
Pane, až k oblakům tvá věrnost dosahuje.
R.
Tvé rozsudky jak mořské hlubiny.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Makabejské
1Když se Demetrios dozvěděl, že Nikanor padl se svým vojskem v boji, poslal znovu do Judska Bakchida
a Aíkima a s nimi pravé křídlo vojska. 2Táhli směrem do Galgaly a utábořili se u Mesalotu v Arbelsku. Města se zmocnili a pobili tam mnoho lidí.
3Prvního měsíce roku stého padesátého druhého se přesunuli k Jeruzalému.
4Brzy se však zvedli a odtáhli k Beretu s dvaceti tisíci mužů a dvěma tisíci jezdců.
5Juda tehdy tábořil v Elase s třemi
tisíci vybraných mužů. 6Když viděli tak početné vojsko, dostali velký strach a mnozí utekli z
tábora, takže z nich zůstalo jen osm set mužů. 7Juda viděl, že se jeho vojsko rozuteklo právě před
hrozící bitvou. Srdce se mu sevřelo, protože už neměl možnost svolat šiky.
8V této tísni vyzval zbylé vojáky: „Vzhůru do boje proti našim nepřátelům, snad se nám přece povede
je porazit!“ 9Zrazovali ho od toho a namítali mu: „V žádném případě je nepřemůžeme; ale jestliže se
teď zachráníme, vrátíme se později se svými bratry a budeme bojovat. Nyní je nás málo!“ 10Juda však
prohlásil: "To nikdy neuděláme, abychom před nimi utíkali, a jestliže nadešla naše hodina, pak
zemřeme statečně za své bratry! Nezůstaňme nic dlužni své slávě!“
11Nepřátelské vojsko vytáhlo z tábora a sešikovalo se k boji. Jízda se rozdělila na dvě části; v čele
vojska šli prakovníci a lučištníci, v prvních řadách ti nejstatečnější. 12Bakchides byl na pravém
křídle. Z obou stran se blížil šik za zvuku polnic; i z vojska Judova zaznívaly polnice 13a země
duněla pochodem vojsk. Strhla se bitva, která trvala od rána až do večera.
14Juda viděl, že Bakchides a jádro jeho vojska jsou na pravém křídle. Shromáždil kolem sebe ty
nejodvážnější, 15rozdrtil pravé křídlo nepřátel a pronásledoval je až k azotské hoře.
16Když na levém
křídle uviděli, že jejich pravé křídlo je rozdrceno, hnali se na Judu a jeho vojsko zezadu.
17Rozpoutal se zuřivý boj, na obou stranách mnoho raněných padlo.
18Padl i Juda a ostatní se rozutekli.
19Jonatan a Šimon vzali svého bratra a pohřbili ho v hrobě jeho otců v Modinu.
20Oplakávali ho a celý Izrael naříkal s velikým kvílením. Mnoho dní pro něho truchlili
21a říkali: „Jak padl hrdina, vysvoboditel Izraele!“
22Ostatní Judovy činy, jeho bitvy, důkazy statečnosti a jeho velikostí nejsou zaznamenány, bylo jich totiž příliš mnoho.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu "O dobru smrti" od svatého biskupa Ambrože
Apoštol říká: RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí a milosrdný Bože, ty nám dáváš všechnu potřebnou milost, abychom ti mohli
správně a věrně sloužit; zbav nás všeho, co nám brání v plnění tohoto našeho poslání,
ať bezpečně směřujeme k svému cíli a splní se na nás tvá zaslíbení. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu. Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
Ať tedy v nás pracuje smrt, aby v nás pracoval i život; dobrý život po smrti, to je dobrý život po
vítězství, dobrý život po skončeném zápase,3 takže zákon těla už nemůže stát proti zákonu ducha a
my už nemusíme zápasit se smrtelným tělem, ale ve smrtelném těle zavládlo vítězství. A sám nevím,
zdali nemá tato smrt větší sílu než život. Vede mě však autorita apoštola, který říká: A tak v nás
pracuje smrt, ale ve vás život.4 Kolika národům přinesla život smrt jednoho!
Proto apoštol učí, že ti, kdo žijí tento život, si mají přát jednak tuto smrt, aby Kristova smrt vyzařovala z našeho
těla, jednak onu blaženou smrt, kterou se ničí náš vnější člověk, aby byl obnoven člověk vnitřní,5 a
kterou má být stržen náš pozemský stan,6 aby nám byl otevřen příbytek nebeský.
Jako by už člověk zemřel, jestliže se odvrací od společenství tohoto těla a zbavuje se oněch pout,
o nichž ti říká Pán ústy Izaiášovými: Rozvaž nespravedlivá pouta, uvolni uzly jha, utiskované propusť na svobodu, zlom každé jařmo.7
Pán se tedy podvolil podstoupit smrt, aby pominula vina; aby však přirozenost znovu neskončila ve
smrti, bylo nám dáno vzkříšení z mrtvých. Takže smrtí zmizela vina a vzkříšením byla přirozenosti dána věčnost.
A tak všechno musí projít touto smrtí. Je třeba, abys přecházel ustavičně: přechází se od porušení
k neporušitelnosti, od smrtelnosti k nesmrtelnosti, od zmatků ke klidu: Ať tě proto nezaráží slovo
"smrt", ale ať tě těší všechno dobré, co přináší dobrý přechod. Vždyť co jiného je smrt než pohřeb
neřestí a vzkříšení ctností? Proto už Bileám říká: Kéž umřu smrtí spravedlivých,8 to znamená, kéž
jsem s nimi pohřben, abych odložil své hříchy a dostalo se mi milosti spravedlivých, kteří na těle i duši nosí znamení Kristovy smrti.
1 Gal 6, 14
2 srov. 2 Kor 4, 10
3 srov. Řím 7, 23
4 2 Kor 4, 12
5 srov. 2 Kor 4, 16
6 srov. 2 Kor 5, 1
7 Iz 58, 6 (Vulg)
8 Nm 23, 10
O.
Když jsme s Kristem umřeli, budeme s ním také žít. *
Když vytrváme, budeme s ním i kralovat.
V.
Trpělivý vydrží do příhodného času, pak mu vyroste radost. *
Když vytrváme, budeme s ním i kralovat.
O. Bohu díky.
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie