Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)
1 Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
2 K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
3 „Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –
4 Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
5 Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
6 „Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“ –
7 Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
8 Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
9 Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –
10 Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
11 V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
12 ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5, 6)
1 K Pánu se utíkám! Jak smíte říkat: *
„Raději do hor uleť jako pták. –
2 Hle, hříšníci už napínají luky, †
už přikládají na tětivu šíp, *
střílejí ve tmě proti poctivým.
3 Jestliže základy jsou otřeseny, *
co spravedlivý tady dokáže?“ –
4 Pán však, ten sídlí ve svém svatém chrámě, *
jeho trůn je na nebesích,
jeho oči hledí dolů, *
jeho zrak nás lidi zkoumá.
5 Pán zkouší bezbožné i spravedlivé: †
Kdo lne k násilí a křivdě, *
toho z duše nenávidí.
6 Ať na hříšné dští uhlíky a síru, *
žhavý vítr jim dá v úděl! –
7 Protože Pán je vskutku spravedlivý, †
rád má spravedlivé skutky, *
zbožní spatří jeho tvář.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby... a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. (Srov. Žid 5, 7)
1 Slyš, Pane, Spravedlivý, slyš můj hlas, *
vyslyš mou prosbu ze rtů, které nelhou!
2 Jen od tebe ať vyjde rozsudek, *
tvé oči samy vidí, co je právo. –
3 Kdybys mé srdce zkoušel za noci, †
zkoumal mě do dna, ohněm tříbil mě, *
nepravost žádnou na mně nenalezneš.
4 Má ústa nehřeší, jak bývá zvyk, *
já jenom podle slov z tvých rtů se řídím.
5 Já kráčím po cestě tvých zákonů, *
má noha na tvé stezce nekolísá. –
6 Já k tobě volám, Bože, vyslyš mě! *
Sluch ke mně nakloň, vyslechni mé slovo!
7 Učiň mi, Pane, div své milosti, †
zachraň ty, kdo se k tobě utíkají, *
před těmi, kdo se vzpouzejí tvé ruce!
8 Jak zřítelnici v oku svém mě střez *
a v bezpečí mě ukryj pod svá křídla
9 před bezbožníky, co mě skličují, *
před nepřáteli, co mě krutě tísní.
10 Jest jejich srdce tukem zarostlé *
a ústa mají plna zpupných řečí.
11 Číhají na mne, obstupují mě, *
očima měří, jak mě svalit na zem;
12 jako když lev se chystá na kořist, *
nebo lví mládě, které číhá v skrytu. –
13 Povstaň už, Pane, sraz ho, hříšníka, *
svým mečem chraň můj život před rouhačem!
14 Svou rukou, Pane, chraň mě před lidmi! *
Ať jejich život vezme bídný konec!
Tím, cos jim přisoudil, jim naplň břich, †
ať mají dost i jejich synové *
a ještě zbytky nechají svým dětem!
15 Já spravedlivý, spatřím však tvou tvář; *
až procitnu, tvůj zjev mě bude sytit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
V.
Zjevení tvých slov osvěcuje.
R.
Vede i prosté k porozumění.
PRVNÍ ČTENÍ
Ze Skutků apoštolů
6.1Když počet učedníků rostl, začali helénisté projevovat proti Hebrejům
nespokojenost, že prý jejich vdovy jsou při každodenním podělování
zanedbávány. 2Dvanáct apoštolů proto svolalo veškeré množství učedníků
a řekli: „Nebylo by správné, abychom my zanedbávali Boží slovo a sloužili
při stole. 3Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají
dobrou pověst a jsou plní Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento
úkol. 4My však se chceme nadále věnovat modlitbě a službě slova.“
5Ten návrh se zalíbil celému shromáždění. Vyvolili tedy Štěpána, muže
plného víry a Ducha Svatého, dále Filipa, Prochora, Nikanora, Timona,
Parména a Mikuláše, proselytu z Antiochie. 6Postavili je před apoštoly, a
oni na ně za modlitby vložili ruce.
8.1V Jeruzalémě se tehdy strhlo veliké pronásledování církevní obce. Všichni
kromě apoštolů se rozprchli po judském a samařském kraji.
4Ti tedy, co se tak rozprchli, procházeli zemí a hlásali slovo
evangelia. 5Tak přišel Filip do hlavního samařského města a hlásal tam
Krista. 6Všichni lidé dávali pozor na to, co Filip mluví, protože slyšeli
a viděli, že dělá zázraky. 7Z mnoha posedlých totiž vycházeli nečistí
duchové s velkým křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnulých a chromých.
8Celé město se z toho převelice radovalo.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
Dnes nás zve římská církev k oslavě vítězství svatého Vavřince. Je to
den, kdy přemohl běsnění světa, kdy odmítl, čím si ho chtěl svět získat,
a tak dvojnásobně zvítězil nad ďábelskými úklady. V římské církvi, jak
jste slyšeli, konal jáhenskou službu. Tam byl služebníkem krve Kristovy a
tam také pro Kristovo jméno prolil svou vlastní krev. Svatý apoštol Jan
zřejmě vysvětluje tajemství večeře Páně, když říká: Jako Kristus za nás
položil svůj život, tak také my jsme povinni položit život za své
bratry.1 Svatý Vavřinec to dobře pochopil, bratři; pochopil to a proměnil
ve skutek; a co přijal u stolu Páně, to chtěl také dát. Miloval Krista ve
svém životě a stal se mu podobným ve své smrti.
I my, bratři, Krista následujme, jestliže ho opravdu milujeme. Neboť
nemůžeme vydat lepší ovoce toho, že Krista milujeme, než když dáváme
příklad tím, že ho následujeme. Vždyť i Kristus trpěl za nás a zanechal
nám tak příklad, abychom šli v jeho šlépějích.2 Podle tohoto výroku se
zdá, jako by apoštol Petr byl přesvědčen, že Kristus trpěl jenom za ty,
kteří jdou v jeho šlépějích, a že Kristovo utrpení přináší užitek jenom
těm, kteří jdou v jeho šlépějích. Svatí mučedníci šli za ním až k prolití
krve, až k podobnosti v utrpení. Mučedníci šli v jeho šlépějích, ale
nejen oni. Nebyl stržen most, když po něm přešli, nevyschl pramen, když
se z něho napili.
Bratři, v zahradě Páně nejsou jen růže mučedníků, ale i lilie panen,
břečťany těch, kdo žijí v manželství, a fialky vdov. A proto, moji milí,
ať nikdo v žádném postavení nezoufá, jako by nebyl povolán. Kristus trpěl
za všechny. Pravdivě je o něm psáno: On chce, aby se všichni lidé
zachránili a došli k poznání pravdy.3
Chápejme tedy, jak má křesťan následovat Krista i mimo prolití krve a
mimo nebezpečí utrpení. Apoštol říká o Kristu Pánu: Ačkoli má božskou
přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu.4 Jaká je v tom
vznešenost! Ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a
stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk.5 Jaká poníženost!
Kristus se ponížil. Toho se drž, křesťane. Kristus se stal poslušným.5
Proč ty se vyvyšuješ? A když Kristus prošel touto cestou poníženosti až
do konce a úplně zničil smrt, vstoupil do nebe. Následujme ho. Slyšme, co
říká apoštol: Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co
pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici.6
1 srov. 1 Jan 3, 16
2 1 Petr 2, 21 (Vulg)
3 1 Tim, 2, 4
4 Flp 2, 6
5 Flp 2, 8
6 Kol 3, 1
RESPONSORIUM
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, tys naplnil svatého Vavřince žárem své lásky a dávals mu sílu, aby
věrně konal jáhenskou službu a překonal všechny útrapy při mučení; nauč i
nás následovat příklad jeho lásky: milovat, co miloval on, a zachovat
věrnost tomu, co on svým životem vyznával. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie