[ nová verze ]
22. červen 2011, Středa
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 12. týden Sv. Jana Fishera, biskupa, a Tomáše Mora, mučedníků, nezávazná památka Sv. Paulina Nolánského, biskupa, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály [Těla a krve Páně]
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 22. červen 2011 Druhé mezidobí, 12. týden 4. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
laskavě přijmi.
Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
nebeskou písní.
K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
k věčné tvé chvále.
Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
v nichž světlo plane.
Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
Během dne:
Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
z pout smrti věčné.
Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
vždy každou oběť.
Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
seslaný z nebe.
Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
nad světy všemi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R.
Rozjímat budu nad tvými divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Samuelovy
19, 8–10; 20, 1-17
Přátelství mezi Davidem a Jonatanem
19.8Ale vypukla opět válka. David vytáhl do boje proti Filišťanům a připravil jim zdrcující porážku,
že se před ním dali na útěk. 9Jenže zlý duch od Hospodina zase napadl Saula, když seděl ve svém
domě. Měl kopí v ruce a David hrál na citeru. 10Saul chtěl Davida přibodnout kopím ke stěně. Ten
však před Saulem uskočil, takže Saul zabodl kopí do stěny. David té noci utekl a unikl.
20.1David uprchl Naiotu v Ramě a přišel si Jonatanovi postěžovat: „Co jsem provedl? Jaký je můj zločin?
Jaký je můj hřích vůči tvému otci, že mi ukládá o život?“ 2On mu odvětil: „Toho buď dalek! Nezemřeš.
Vždyť můj otec neudělá ani to nejmenší, aniž se mi svěří. Proč by tohle můj otec přede mnou skrýval?
Není tomu tak.“ 3David se ještě zapřisáhl a odporoval: „Tvůj otec určitě ví, že jsem získal tvou
přízeň. Řekl: ‚Ať o tom neví Jonatan, aby se netrápil.‘ Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, od smrti mě dělí jen krůček.“
4Jonatan se tedy Davida otázal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“
5David Jonatanovi řekl: „Hle, zítra je novoluní a já mám sedět s králem u jídla. Propusť mě
a já se budu až do třetího dne navečer skrývat v poli. 6Bude-li mě tvůj otec pohřešovat, řekneš: ‚
David mě naléhavě prosil, aby si směl odběhnout do svého města Betléma; koná se tam výroční oběť pro celý rod.‘
7Jestliže řekne: ‚Dobře‘, může být tvůj služebník klidný, jestliže ho však popadne vztek, věz, že se odhodlal
k nejhoršímu. 8Prokaž proto milosrdenství svému služebníku, neboť jsi vstoupil se svým služebníkem
ve smlouvu před Hospodinem. Jestliže jsem spáchal nějaký zločin, usmrť mě ty sám. Proč bys mě
teď vodil ke svému otci?“
9Ale Jonatan odvětil: „Toho buď dalek! Dozvím-li se bezpečně, že se můj otec vůči tobě odhodlal
k nehoršímu, neoznámím ti to snad?“ 10David se Jonatana otázal: „Kdo mi oznámí, když ti tvůj otec
odpoví tvrdě?“
11Jonatan Davida vybídl: „Pojď, vyjdeme na pole.“ Oba vyšli na pole.
12Tu řekl Jonatan Davidovi: „Při Hospodinu, Bohu Izraele! Když zítra či pozítří v příhodnou dobu
od otce vyzvím, že je to s Davidem dobré, tedy k tobě nikoho nepošlu a nebudu ti nic vzkazovat.
13Ať Hospodin ztrestá Jonatana, když ti nevzkážu, jestliže se můj otec vůči tobě rozhodne pro to nejhorší. Propustím
tě a půjdeš v pokoji. Hospodin buď s tebou, jako byl s mým otcem. 14Avšak i ty mi prokazuj Hospodinovo
milosrdenství, pokud budu živ; a budu-li mrtev, 15nezpřetrhej svazky svého milosrdenství vůči mému
domu nikdy, ani tenkrát, až Hospodin vyhladí Davidovy nepřátele z povrchu země do posledního muže.“
16I uzavřel Jonatan s Davidovým domem smlouvu: „Ať Hospodin volá Davidovy nepřátele k odpovědnosti.“
17Nadto zavázal Jonatan Davida přísahou při své lásce k němu, neboť ho z duše miloval.
RESPONSORIUM
Př 17, 17; 1 Jan 4, 7
O.
Přítel miluje vždycky, *
v tísni ti bude bratrem.
V.
Každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. *
V tísni ti bude bratrem.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „O duchovním přátelství“ od blahoslaveného Aelreda, opata v Rievaulx
(Lib. 3: PL 195, 692-693)
Pravé, dokonalé a věčné přátelství
Vynikající mladík Jonatan nedbal na svůj královský původ, ani na to, že ho čeká královská
budoucnost, a uzavřel smlouvu s Davidem. Tím postavil v přátelství na roveň pána a služebníka
a před sebou dal přednost člověku, kterého jeho otec vyhnal, který se skrýval v pustině, který
byl odsouzen na smrt a měl být zavražděn. Sebe ponížil a jeho povýšil: Ty budeš králem, řekl,
a já budu druhý po tobě.1
Jak nádherný obraz opravdového přátelství, jak podivuhodná věc! Král zuřil na svého služebníka
a celou zemi podněcoval proti němu, jako by byl uchvatitelem království. Kněze obviňuje ze zrady
a pro pouhé podezření je vraždí. Pročesává lesy, prohledává údolí, hory a skály obkličuje ozbrojenou
mocí. Všichni slibují, že budou mstiteli královy urážky. Jediný Jonatan, který mu spíš mohl závidět,
se rozhodl postavit otci na odpor, dávat příteli zprávy, poskytnout mu radu v takové tísni a dal
přednost přátelství před královstvím. Ty budeš králem, řekl, a já budu druhý po tobě.
A přitom mladíkův otec podněcoval jeho závist vůči příteli, trápil ho výčitkami, děsil hrozbami,
že bude oloupen o vládu, a připomínal mu, že přijde o čest.
Ale ani když Saul vynesl nad Davidem rozsudek smrti, Jonatan přítele neopustil. Proč má David
zemřít? Čím se provinil? Vlastní život nasadil, a když zabil Filišťana, radoval ses. Proč má tedy
zemřít?2 Tato slova krále rozběsnila až k nepříčetnosti, takže se pokusil kopím přibít Jonatana
ke stěně a k výhrůžkám připojil spílání. Ty synu poběhlice, pravil, dobře vím, že ho
miluješ k hanbě své i k hanbě své nectné matky.3 Pak ze sebe vychrlil všechen jed, aby potřísnil
mladíkovo srdce. Připojil totiž slova budící ctižádost a rozněcující závist, zárodek žárlivosti
a hořkosti. Dokud bude žít syn Jesseův, nebude tvé království pevné.4
Na koho by nezapůsobila taková slova, kdo by se nezačal sžírat závistí? Čí láska, přízeň, přátelství
by se tím nenarušilo, nezmenšilo nebo nebylo zapomenuto? Avšak tento mladík, který tak velice miloval,
zachoval pravidla přátelství, byl pevný vůči hrozbám, trpělivý vůči spílání, kvůli přátelství pohrdl
vládou, nemyslel na slávu, ale myslel na lásku. Ty budeš králem, pravil, a já budu druhý po tobě.
To je pravé, dokonalé, pevné a věčné přátelství. Takové nezničí žádná závist, ani nezmenší žádná
podezíravost, ani nenaruší žádná ctižádost. Sebevíc zkoušeno nepovolí, sebevíc vystaveno útokům
se nezhroutí. Tolikrát bičováno výčitkami zůstává nezlomné, tolikrát zraňováno bezprávím zústává
pevné. Jdi tedy, a stejně jednej i ty.5
1 1 Sam 23, 17
2 srov. 1 Sam 19, 5
3 srov. 1 Sam 20 30
4 srov. 1 Sam 20 ,31
5 Lk 10, 37
RESPONSORIUM
Sir 6, 14.17
O.
Věrný přítel je mocná ochrana, *
kdo ho najde, našel poklad.
V.
Kdo se bojí Pána, je stálý ve svém přátelství, neboť jaký je on, takový je i jeho přítel. *
Kdo ho najde, našel poklad.
MODLITBA
Modleme se:
Svatý Bože, dej, ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě; vždyť ty nás
stále miluješ, staráš se o nás jako Otec a nikdy nás nepřestáváš vést.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|