Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal.
Apoštolové národům zvěstují podivuhodné skutky, jež vykonal Bůh. (Sv. Atanáš)
I
1 Slavte Pána, ctěte jeho jméno, *
zjevte jeho díla národům.
2 Zpívejte mu, na strunách mu hrejte, *
všechny jeho divy hlásejte!
3 Honoste se jeho svatým jménem! *
Ať se radují, kdo Pána ctí! –
4 Dbejte o Pána a jeho sílu, *
stále hledejte jen jeho tvář!
5 Vzpomeňte si na divy, jež konal, *
znamení a soudy z jeho úst,
6 rode jeho sluhy Abraháma, *
děti vyvolence Jákoba! –
7 Jenom on, jen Pán je naším Bohem, *
jeho soudy přes veškerou zem.
8 On je provždy pamětliv své smlouvy, *
pro sta pokolení dal svůj slib,
9 smlouvy uzavřené s Abrahámem, *
přísahy, co Izákovi dal. –
10 Zákonem ji určil pro Jákoba, *
věčnou smlouvou pro Izraele.
11 Řekl: "Dám ti kananejskou zemi *
za určený úděl dědičný.“
12 Že jich počtem bylo dosud málo, *
maloučko a hosty byli tam,
13 od národa k národu se táhli, *
z jedné říše mezi jiný lid,
14 nedovolil nikomu je tisknout, *
mnohé krále ztrestal kvůli nim:
15 „Nedotknete se mých pomazaných, *
neublížíte mým prorokům!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal.
Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků.
16 Když na zem svolal hladomor, *
odňal jí všechen živný chléb,
17 jednoho poslal před nimi: *
Josef byl prodán v otroctví.
18 Nohy mu pouty svázali, *
sevřeli hrdlo do želez,
19 až jeho slovo splněno *
a výrok Páně potvrzen. –
20 Tu králi vnukl pustit jej: *
pán národů mu volnost dal.
21 K řízení svěřil mu svůj dům *
a do správy svůj majetek.
22 Dle svého měl vést knížata *
a rádce učit moudrosti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků.
Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti.
23 I přišel do Egypta Izrael, *
byl Jákob hostem v zemi Chámově.
24 A v ní Pán mocně rozmnožil svůj lid, *
až ten byl silnější než domácí.
25 V těch vzbudil proti svému lidu zášť, *
zákeřnost proti služebníkům svým.
26 Pak poslal svého sluhu Mojžíše *
a Árona, jejž sám si vyvolil.
27 Činili jeho divy v Egyptě, *
znamení mocná v zemi Chámově! –
28 Sám seslal temnoty a byla tma, *
oni však jeho slov dbát nechtěli.
29 Proměnil tedy jejich vody v krev *
a ryby v nich jim nechal pohynout.
30 Celá zem hemžila se žábami, *
až do královských komnat nalezly.
31 Přikázal – přiletěly roje much, *
přeplněn komáry byl každý kout.
32 Namísto deště seslal příval krup, *
po celé zemi blesky planuly.
33 Vinice, fíkovníky potloukl, *
zporážel stromy v jejich krajinách. –
34 Přikázal – vpadly mraky kobylek *
a nespočetné spousty sarančí.
35 Zničily v zemi všechno zelené, *
zničily vše, co pole zrodila.
36 Zahubil jim vše prvorozené, *
prvotiny všech jejich plodných sil. –
37 Se zlatem, stříbrem lid svůj vyvedl, *
a v jejich kmenech nikdo nestonal.
38 Egypt byl jejich odchodu jen rád, *
neboť mu byli leda pro postrach.
39 I zaclonil je hustým oblakem *
a plamenem jim svítil za noci. –
40 Žebrali na něm – dal jim křepelky, *
nebeským chlebem sytil lačnící.
41 Rozrazil skálu – voda vytryskla *
a proudem rozlila se do pouště.
42 Neboť měl v paměti svůj svatý slib, *
jak ho dal kdysi Abrahámovi. –
43 Vyvedl národ, jenž se radoval, *
své vyvolené, kteří jásali.
44 A daroval jim kraje pohanů, *
majetku národů se zmocnili,
45 aby pak žili v jeho zákoně, *
zachovávali jeho příkazy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti.
V.
Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O.
Aby se ukázaly jeho skutky.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu Židům
1Hlavní věc při tom, o čem mluvíme, je toto: Máme takového velekněze, který zaujal místo po pravé straně trůnu Boží
velebnosti v nebi a 2vykonává službu ve svatyni, v pravém stánku, který postavil Pán, ne člověk.
3Každý velekněz totiž bývá ustanoven k tomu, aby podával dary a oběti. Proto i Ježíš musí mít něco, co by
podával jako oběť. 4Kdyby však byl na zemi, vůbec by nemohl být knězem, protože už zde jsou ti, kdo dary přinášejí,
jak to předpisuje Zákon. 5Oni ovšem konají kněžskou službu ve svatyni, která se té nebeské jen podobá a je pouhým
jejím stínem. Když měl Mojžíš zbudovat stánek, dal mu přece Bůh rozkaz: „Dej pozor a udělej všecko podle vzoru, který ti byl ukázán na hoře.“
6Ježíš tedy dosáhl o to vznešenější kněžské služby, oč lepší je smlouva, kterou on zprostředkoval a která spočívá
na vznešenějších příslibech. 7Kdyby totiž ona dřívější smlouva byla bez vady, nebylo by ji třeba nahrazovat jinou.
8Ale Bůh jim vytýká: „Hle – přijdou dni – praví Pán kdy s Izraelovým domem a s Judovým domem uzavřu smlouvu
novou: 8a nebude to smlouva, jakou jsem sjednal s jejich předky v den, kdy jsem je vzal za ruku, abych
je vyvedl z egyptské země. To proto, že oni nezůstali smlouvě se mnou věrni. Přestal jsem si jich proto všímat – praví Pán.
10Taková bude smlouva, kterou sjednám s Izraelovým domem po těch dnech – praví Pán:
Svoje zákony jim vložím do mysli, do srdce jim je napíšu. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem! 11Nikdo už nebude
svého spoluobčana poučovat, nikdo už nebude svému bratru říkat: ‚Poznej Pána!‘ Neboť všichni mě budou znát, od nejmenšího až po největšího.
12Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hříchy už nevzpomenu.“
13Když tedy Bůh mluví o nové smlouvě, prohlašuje tím tu dřívější za zastaralou. Co je však zastaralé a ztrácí
sílu, je blízko zániku.
RESPONSORIUM
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského
Budeme účastni velikonočního hodu Beránkova. Zatím sice ještě obrazně, nicméně s větší zjevností nežli ve Starém zákoně. Neboť Pascha Mojžíšova
Zákona, nebojím se to říci, byla jen nejasným předobrazem nynějších velikonoc. O něco později ho však budeme účastni dokonaleji a jasněji, to
až s námi bude Slovo slavit onen nový hod v Otcově království,1 kdy nám odkryje a naučí nás znát věci, jež nám nyní sdělilo jen neúplně.
A slavení velikonočního hodu Beránkova je stále něčím novým, nakolik jsme to nyní schopni chápat.
My se máme učit chápat, jaké je to hodování, Slovu přísluší učit a vštěpovat toto učení svým učedníkům. Učení je totiž pokrmem i pro toho,
kdo jej poskytuje.
Nuže tedy, staňme se i my účastnými Zákona, ale podle evangelia, nikoli podle litery; dokonale, ne nedokonale; navěky, ne na čas. Zvolme si
hlavní město, ne Jeruzalém pozemský, nýbrž nebeský;2 ne tedy ten, který je nyní zdupán vojsky, nýbrž ten, jejž chválí a oslavují andělé.
Přinášejme oběti, ale ne mladá telata a beránky, jimž rostou rohy a kopyta;3 na těch je mnoho neživého a necitlivého; ale spolu s nebeskými
zástupy obětujme Bohu oběť chvály na nebeském oltáři.4 Rozhrňme první závěs, přistupme ke druhému a nahlédněme do velesvatyně.
A abych řekl to nejdůležitější – obětujme Bohu sebe, ano den za dnem obětujme sebe samé i veškerá svá hnutí. Berme všechno doslova, utrpením
napodobujme Kristovo utrpení, krví uctívejme krev Kristovu, ochotně vystupujme s Kristem na kříž.
Jsi-li Šimon z Kyrény, vezmi kříž a jdi za ním.5
Byl-lis jako zločinec spolu s ním ukřižován,6 jakožto dobrý člověk v něm uznej Boha. Byl-li on také pro tebe a tvůj hřích počítán za jednoho
z hříšníků,7 ty se pro něho staň spravedlivým. Padni na kolena před tím, jenž pro tebe visí na kříži; a jestliže visíš, hleď i ze špatnosti něco
získat. Smrtí si vykup spásu. Vejdi s Ježíšem do ráje, abys poznal, co jsi ztratil.8 Pohleď na tamní krásu a reptala nech i s jeho rouháním
zemřít venku.
Jsi-li Josef z Arimatie,9 požádej toho, kdo dal Ježíše přibít na kříž, aby ti dal jeho tělo, ať máš smírnou oběť celého světa.
Jsi-li Nikodém, ten tajný noční ctitel Páně,10 pomaž jej pohřebními mastmi.11
Jsi-li některá z Marií, Salomé nebo Jana, hned na úsvitu prolévej slzy. Snaž se první spatřit odvalený kámen a snad i anděly nebo dokonce
samotného Ježíše.12
1 srov. Mt 26, 29
2 srov. Gal 4, 26
3 srov. Žl 68 (69), 32
4 srov Žl 49 (50), 14
5 srov. Lk 23, 26
6 srov. Lk 23, 40
7 srov. Iz 53, 12
8 srov. Zj 2, 5
9 srov. Lk 23, 50
10 srov. Jan 3, 1-2
11 srov. Jan 19, 39
12 srov. Lk 24, 10; Mk 16, 1
RESPONSORIUM
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty se nikdy nepřestáváš starat o spásu všech lidí, v těchto dnech však
hojněji svůj lid zahrnuješ milostí; pohleď na své vyvolené a svou láskou chraň a
posiluj všechny, kdo se připravují na křest, i ty, které už jsi křtem přijal za
vlastní. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie