[ nová verze ]

« Leden 2010 »
NePoÚtStČtSo
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31 


15. leden 2010, Pátek
1. týden žaltáře

První mezidobí, 1. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze

nahlásit chybu

Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

15. leden 2010
První mezidobí, 1. týden
1. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Jediný Bože v Trojici,
jenž řídíš svět a mocný jsi,
naslouchej, když tě písněmi
chválíme v noci při bdění.

Vstali jsme totiž z lůžek svých
do ticha hodin půlnočních
a prosíme tě: Zhoj ty sám
nesčetné množství našich ran.

Čímkoli jsme snad v temnotách
zlým duchům padli do nástrah,
to omyj z nás, ty z výsosti,
jasem své mocné milosti.

Naplň nám, vroucně prosíme,
svým světlem srdce upřímné,
ať neklesneme v běhu dní
do hříchu skutky žádnými.

To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Během dne:

Zůstaň nám v srdci, Ježíši,
spasených lásko nejčistší,
rozezvuč k prosbě upřímné
teď naše hlasy, prosíme.

Vznášíme k tobě prosby své,
Ježíši dobrý, s důvěrou:
Odpusť nám, Pane, prosíme,
poklesky s vinou veškerou.

Znamením kříže svatého
a nejsvětějším tělem svým
chraň nás, své syny, od zlého,
prosíme s nitrem pokorným.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného

Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26, 3. 4)

I

1 Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,
      napadni ty, kdo mě napadli!

2 Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni, †
      povstaň a pospěš mi na pomoc, *
      řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“ –


     3 [Nastav kopí těm, kdo mě honí †
     4   ať padne hanba a ostuda na ty, *
       kdo se mě snaží zahubit,

       ať musí couvnout se zahanbením, *
       ti, kdo mou zkázu osnují!
     5 Ať je jim jako ve větru plevám, *
       až anděl Páně je požene,
     6 ať jejich cesta je temná a kluzká, *
       až anděl Páně je bude štvát!
     7 Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku, *
       pro nic a za nic mi strojili past.
     8 Z ničeho nic ať je přepadne zkáza: †
       ať do svých léček sami se chytí, *
       sami ať padnou do svých jam!]

9 Zato má duše zajásá v Pánu *
      z radosti nad jeho pomocí.

10 Tělem i duší pak budu volat: *
       „Pane, kdo tobě se vyrovná!
    Ty chráníš slabého před silnějším, *
       chudáka před oloupením!“ –

11 Oni však předvedli falešné svědky *
       k výslechu o tom, co nemohu znát.

12 Zlem se mi za dobro odvděčili: *
       usilují mi o život.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Povstaň, Pane, a pospěš mi na pomoc.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

II

13 Když oni stonali, já chodil v žíních, †
      za ně sám sebe mořil jsem posty -*
      kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!

14 Tak jako pro svého přítele, bratra, †
      chodil jsem, jako bych za matkou truchlil, *
      shrben a posypán popelem. –

15 Nad pádem mým však se s radostí shlukli, *
      shlukli se proti mně do jednoho,
    tlačí se na mne i ti, které neznám, *
      potupným křikem mě bez dechu štvou,

16 hanebně se mi posmívají, *
      skřípají zuby proti mně.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Ujmi se mé pře, Pane, a ochraň mě, neboť jsi mocný.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

III

17 Pane, jak dlouho se budeš jen dívat? †
      Zachraň mě před jejich zběsilostí, *
      můj život vyrvi ze spárů lvích!

18 Vzdám ti pak díky před velkou obcí, *
      chvály před četným shromážděním. –

19 Aby se nade mnou neradovali *
      všichni ti úskoční nepřátelé,
     aby se pohledem nedomlouvali, *
      kdo na mne bez příčin mají zášť.

      20 [Vždyť oni neřeknou pokojné slovo, *
         proti tichým jen smýšlejí lest.
      21 Na plná ústa se chechtají, křičí: *
         „Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

22 Ty, Pane, též to vidíš: už nemlč, *
      nevzdal se, Pane, ode mne!

23 Procitni, povstaň mi na ochranu, *
      zastaň se, Pane a Bože můj! –

      24 [Suď mě, Pane, svou spravedlností, *
          Bože, ať ze mne si netropí smích.
      25 Ať v duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“ *
          Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

      26 Ať se naopak propadnou studem *
          ti, které těší mé neštěstí,
          ať mají z hanby a ostudy šaty, *
          kdo se tak pyšní nade mnou!]

27 Ať se však radují ti, kdo jsou při mně, †
      ať mohou říkat: „Pán je velký! *
      Je svému věrnému zachráncem!“ –

28 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, *
      bez konce bude tě velebit!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost, bez konce bude tě velebit.

V. Můj synu, zachovej má slova.
R. Dodržuj mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

43, 14-37
Přírodní jevy ukazují Boží velikost

Boží moc črtá blesky,
dává zazářit šípům svého soudu.
Proto se otvírají zásobárny
a mraky vylétají jako ptáci.
Svou mocí zahušťuje mraky
a drtí je v kameny krupobití.
Rachot jeho hromu děsí zemi,
jeho silou se třesou hory;
podle jeho vůle vane jižní vítr
i orkán severáku a vířící vichr.
Sype sníh jak hejno ptáků,
a ten padá na zem jak mračno kobylek.
Oko obdivuje krásu jeho bělosti,
nad jeho přívalem srdce žasne.

Jako sůl sype na zem i jinovatku,
která mrzne v trnité ostny.
Vane studený severák
a na vodě se tvoří led;
všude na vodní hladině se usazuje,
povléká vodu jako krunýřem.
Stravuje hory, vysouší poušť
a spaluje trávu jak oheň.
Vláha však rychle všechno občerstvuje,
padá rosa a po úpalu vrací život.

Podle svého úradku dal Bůh poklesnout moři
a rozesadil na něm ostrovy.
Mořeplavci vyprávějí o jeho nebezpečích
a my žasnem, když tyto zvěsti slyšíme.
Jsou tam zvláštní a úžasné věci,
druhy všelijakých zvířat, ohromné obludy.

Božím působením končí vše zdárně,
všechno je spořádáno na jeho rozkaz.
Mohli bychom mluvit o mnohém,
ale nedosáhneme konce
– souhrn řeči: „On je všechno.“
Kde dostanem sílu, abychom ho velebili?
Vždyť On je větší než celé jeho tvorstvo.
Pán je strašný a svrchovaně velký
a jeho moc je úžasná.

Vy, kdo oslavujete Pána, chvalte ho,
jak jen můžete, ale on vás předčí.
Vy, kdo jej velebíte, přidejte na síle,
neustávejte, neboť vystihnout ho nelze.

Kdo ho viděl a může o tom vyprávět?
Kdo ho může velebit, jak si zasluhuje?
Je mnoho skrytých věcí, které jsou větší než tyto,
neboť vidíme jen málo z jeho skutků.
Vždyť Pán stvořil všechno
a zbožným lidem udělil moudrost.

RESPONSORIUM

Srov. Sir 43, 29. 30

O. Když chválíme Boha, mohli bychom mluvit o mnohém, ale nedosáhneme konce. * On je všechno.
V. Kde dostanem sílu, abychom ho velebili? Vždyť on je větší než celé jeho tvorstvo. * On je všechno.

DRUHÉ ČTENÍ

Z pojednání „Proti pohanům“ od svatého biskupa Atanáše

(Nn. 42-43: PG 25, 83-87)

Skrze Slovo vytváří všechno opravdovou harmonii

     Z věcí, které už jsou nebo které vznikají, není nic, co by nevzniklo ve Slově a  skrze Slovo a co by v něm a skrze ně své bytí neudržovalo, jak říká teolog: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic.1
     Je to, jako když hudebník naladí lyru a umně spojuje hluboké tóny s vysokými a  ty, co jsou uprostřed, ještě s dalšími, a vytváří tak jedinou harmonii. Podobně drží Boží moudrost celý svět jako lyru a spojuje to, co je ve vzduchu, s tím, co je na zemi, a to, co je na nebi, s tím, co je ve vzduchu, a dává částem navazovat na celky a všechno provádí svým pokynem a svou vůlí tak, že vytváří jeden svět a jeden světový řád plný krásy a harmonie. Samo Boží Slovo přitom bez pohnutí zůstává u Otce, samou podstatou své přirozenosti však uvádí všechno do pohybu podle toho, jak se zalíbí Otci. Takže všechno dostává od něho život a  existenci podle vlastní přirozenosti a skrze ně vzniká podivuhodná a vpravdě božská harmonie.
     Abychom se tak nesmírnou věc pokusili nahlédnout pomocí příkladu, představme si nějaký veliký sbor. Sestává z rozličných lidí, z dětí, žen, starců i lidí mladých, a řídí jej jediný sbormistr; každý zpívá podle své přirozenosti a podle svých schopností: muž zpívá jako muž, dítě jako dítě, stařec jako stařec, mladík jako mladík. A přece vytvářejí všichni dohromady jediný souzvuk. Anebo si představme, jak naše duše v tomtéž okamžiku uvádí v činnost různé naše smysly, každý podle jeho funkce, takže se obracejí k nějaké přítomné věci všechny zároveň: oko se dívá, ucho naslouchá, ruka se dotýká, čich cítí vůni a chuť ochutnává; a často se zapojují i ostatní části těla, například nohy chodí. A  právě tak je tomu i s celým stvořením. A třebaže tento příklad jistě pokulhává, měl by nám pomoci k hlubšímu pochopení věci.
     Vskutku, všechno se udržuje pohromadě jediným mocným vzmachem Božího Slova, takže každá jednotlivost se děje podle toho, co je jí vlastní, a zároveň vzniká ze všech věcí jediný řád.

     1 Jan 1, 7.3

RESPONSORIUM

Tob 12, 6b

O. Žehnejte Bohu a oslavujte ho přede všemi tvory * za to, co nám učinil dobrého.
V. Čestné je ukazovat Boží skutky a oslavovat jeho jméno. * Za to, co nám učinil dobrého.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, náš nebeský Otče, vyslyš naše prosby a provázej nás svou ochranou. Dej nám poznat, co máme dělat, a posiluj nás, abychom to skutečně konali. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie