[ nová verze ]
3. únor 2017, Pátek
4. týden žaltáře
První mezidobí, 4. týden Sv. Blažeje, biskupa a mučedníka, nezávazná památka Sv. Ansgara, biskupa, nezávazná památka Pro OP: Bl. Petra z Ruffìa, Antonína Pavoniho a Bartoloměje Cerveriho, kněží a mučedníků, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 3. únor 2017 První mezidobí, 4. týden 4. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Když kohout svým kuropěním
temno noci půlí již
a nám z nitra vypuzuje
ponuré tmy chmurnou tíž,
pokorné a naše vroucí
prosby, vlídný Bože, slyš.
Přišels jako světlo, mocný,
bdělý strážce lidí všech,
právě, když se všude ztajil
půlnočního ticha dech,
a jakoby závoj smrti
ležel na všech předmětech.
Přišels, Kriste, vytrhnout nás
ze zlého snu zajetí,
zadarmo nás vysvobodit
ze žaláře temnoty,
přinést světlo, s kterým máme
k tobě žitím kráčeti.
Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.
Během dne:
Stůj při nás, Tvůrce laskavý,
ty slávo záře Otcovy,
když nás tvá milost opustí,
chvíme se plni úzkosti.
Když prodchnuti však Duchem jsme
a v nitru Boha neseme,
nic nepořídí zrádce zlý
proti nám svými osidly.
Kéž v pozemském svém jednání,
k němuž jsme v žití vázáni,
se těžce neproviníme,
a řádem tvým se řídíme.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.
Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)
I
2 Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *
nestraň se mých úpěnlivých proseb,
3 slyš mě pozorně a vyslyš mě, *
neklidný jsem ve své sklíčenosti.
4 Zděšený jsem křikem nepřátel, *
útiskem a zlobou bezbožníků. –
Rozpoutali zhoubu proti mně, *
zuřivě se na mne osopují.
5 Srdce se mi v prsou tetelí, *
úzkost smrtelná mě zachvátila.
6 Padá na mne strach a zděšení, *
leží na mně nevýslovná hrůza. –
7 Říkám si: „Mít křídla holubí, *
uletěl bych, až bych došel klidu."
8 Uletěl bych rád co nejdále, *
noclehem bych zůstal někde v poušti.
9 Vyhledal bych si tam útulek *
na ochranu před divokým vichrem.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.
II
10 Zachraň mě před bouřením jejich hrdel, Pane. †
Před záplavou jejich jazyků. *
V městě vidím násilí a sváry.
11 Ve dne v noci brousí kolem něj, †
po hradebních zdech je obcházejí, *
uvnitř vládne bezpráví a útisk.
12 V jeho středu číhá záhuba, *
klam a křivda z tržišť neodchází.
13 Kdyby potupil mě nepřítel, *
křivdu od něj dovedl bych snášet;
kdyby na mě tak zle dotíral, *
kdo mě nenávidí, schoval bych se.
14 Tys však to byl, člověk jako já, *
ty, můj blízký důvěrník a přítel!
15 Slasti přátelství jsme ty a já *
prožívali spolu v domě Páně.
16 Kéž je za to zmatek posedne, *
kéž jsou za to uchváceni smrtí,
kéž jdou do podsvětí zaživa, *
když je v jejich domech plno zloby!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.
III
17 Já však budu k Pánu volat dál, *
Pán se smiluje a zachrání mne.
18 Večer, za jitra i v poledne *
budu kvílet z hloubi svého srdce.
19 On mé naříkání vyslyší, *
vysvobodí pokojně můj život.
Neboť lučištníci blízko jsou, *
z blízkosti už na mne dotírají.
20 Ismael a Jaalam a ti, *
kteří obývají na východě,
na výměnu nepřistupují, *
neboť odmítají bát se Boha. –
21 Každý proti jeho přátelům *
zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.
22 Nad máslo je hladší jeho řeč, *
ale v srdci hotoví se k boji;
slova lahodnější oleje, *
ale jsou to vytasené meče. –
23 Svěř se Pánu ve své nesnázi, †
on tě zachová a nedopustí, *
aby spravedlivý padl navždy. –
24 Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *
že se muži krvaví a lstiví
nedožijí půlky života! *
Kdežto já jen v tebe důvěřuji.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi a on tě zachová.
V.
Můj synu, dbej na moji moudrost.
R.
K mým výrokům nakloň své ucho.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům
2, 1-17
Den Páně
Bratři, pokud jde o dobu, kdy přijde náš Pán Ježíš Kristus a kdy my se u něho shromáždíme,
prosíme vás: nenechte si tak snadno poplést hlavu, či se dokonce polekat nějakým proroctvím
nebo listem prý od nás poslaným, jako by ten den Páně měl už nastat.
Nedejte se žádným způsobem od nikoho oklamat. Napřed totiž musí nastat odpad a objevit se člověk skrz naskrz hříšný,
propadlý záhubě, protivník, který se povyšuje nade všecko, co nese jméno Boží nebo čemu se vzdává náboženská úcta.
Posadí se dokonce v Božím chrámě a bude se prohlašovat za Boha.
Když jsem byl ještě u vás, říkával jsem vám to. Nevzpomínáte si? Víte, co ho teď zdržuje,
že se nemůže objevit před určeným časem. Tajemství špatnosti však už pracuje;
napřed ovšem musí ustoupit z cesty ten, který ho dosud zdržuje.
A pak se objeví ten bezbožník, ale Pán Ježíš ho zahubí dechem svých úst a zničí svým slavným příchodem.
Onen bezbožník – podporován satanem – vystoupí s velikou mocí, s falešnými divy a zázraky
a všemi možnými bezbožnými pletichami ke zkáze těch, kdo jsou určeni k záhubě za to, že nepřijali lásku
k pravdě, aby byli spaseni. Proto na ně Bůh dopustí vliv bludu, že uvěří naukám lživým.
Tak propadnou trestu všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale dali přednost špatnosti.
Je to naše povinnost, abychom Bohu stále za vás děkovali, bratři Pánem milovaní,
že vás vyvolil jako první, abyste došli spásy. To se stalo tak, že vás Duch posvětil a
vy že jste uvěřili v pravdu. Bůh vás naším kázáním evangelia povolal k tomu,
abyste dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista.
Nuže, bratři, stůjte pevně a držte se těch zásad, v kterých jsme vás vyučili,
ať už slovem nebo listem. Náš Pán Ježíš Kristus i Bůh, náš Otec, který nás miloval
a ve své dobrotě nám dal nepomíjející útěchu a radostnou naději – on sám ať potěší vaše
srdce a utvrdí v každém dobrém činu i slovu.
RESPONSORIUM
Mt 24, 30; 2 Sol 2, 8
O.
Objeví se znamení Syna člověka na nebi *
a lidé uvidí Syna člověka přicházet s velikou mocí a slávou.
V.
Pak se objeví bezbožník, ale Pán Ježíš ho zahubí dechem svých úst. *
A lidé uvidí Syna člověka přicházet s velikou mocí a slávou.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií připisovaných svatému Makariovi
(Hom. 18, 7-11: PG 34, 639-642)
Kéž dosáhnete dokonalé plnosti Kristovy
Ti, kteří byli uznáni za hodné stát se Božími dětmi a zrodit se shůry z Ducha Svatého a mají v sobě Krista,
který je osvěcuje a činí z nich nové stvoření, ti jsou četnými rozmanitými způsoby vedeni
Duchem Svatým a v jejich srdci neviditelně působí milost, takže jsou plni duchovního pokoje.
Někdy však jako by je přepadl pláč a nářek nad lidským pokolením: modlí se za celé lidstvo a
propukají v pláč a nářek, protože je rozněcuje duchovní láska ke všem lidem.
Jindy zase v nich Duch zažehne takovou radost a lásku, že kdyby to bylo možné,
pojali by do svého srdce všechny lidi a ani by přitom nerozlišovali mezi dobrými a zlými.
Někdy se v pokoře ducha tak ponižují přede všemi lidmi, že se považují za nejbídnější a nejposlednější ze všech.
A jindy je Duch udržuje v nevýslovné radosti.
Někdy jsou jako nějaký udatný rek, který si obléká plnou královskou zbroj a vyráží do boje proti nepřátelům,
statečně se s nimi utkává a vítězí nad nimi. Tak i duchovní člověk si bere nebeskou zbroj Ducha, napadá nepřátele a
v boji s nimi si je podrobuje.
Někdy spočívá duše v hlubokém mlčení, klidu a míru. Prožívá čistě duchovní blaženost, nevýslovný pokoj a samou pohodu.
Jindy jí milost dává porozumění, nevýslovnou moudrost a nesdělitelné poznání Ducha,
jaké žádný jazyk ani žádná ústa nemohou vypovědět.
A jindy se cítí jako každý jiný člověk.
Tak rozmanitě přebývá milost v lidech a vede duši nejrůznějšími způsoby:
podle Boží vůle ji jednou občerstvuje, jindy podrobuje různým zkouškám, aby ji dokonalou,
bezúhonnou a čistou dovedla k nebeskému Otci.
Vzývejme tedy i my Boha, modleme se k němu s láskou a velikou nadějí,
aby nám dal nebeskou milost daru Ducha a aby nás tento Duch řídil a vedl k naplnění
Boží vůle a rozmanitými způsoby nás občerstvoval svým pokojem. Aby nám milost tohoto
vedení a cvičení a duchovní pokrok pomohly dosáhnout dokonalé plnosti Kristovy, jak říká apoštol:
Dosáhnout plné míry1 Kristových darů.
1 Ef 3, 19
RESPONSORIUM
1 Jan 2, 20.27; srov. Joel 2, 23
O.
Vy máte Ducha, kterého dává Svatý. Duch Svatý, kterého jste od něho přijali, zůstává ve vás. *
Nepotřebujete, aby vás někdo poučoval. Vás poučuje o všem jeho Duch.
V.
Jásejte a radujte se v Hospodinu, svém Bohu, neboť vám seslal déšť spravedlnosti. *
Nepotřebujete, aby vás někdo poučoval. Vás poučuje o všem jeho Duch.
MODLITBA
Modleme se:
Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým
srdcem a abychom měli opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|