[ nová verze ]

« Srpen 2015 »
NePoÚtStČtSo
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031 


12. srpen 2015, Středa
3. týden žaltáře

Druhé mezidobí, 19. týden
Sv. Jany Františky de Chantal, řeholnice, nezávazná památka
Pro OP: Bl. Jana Jiřího Rehma, kněze a mučedníka, nezávazná památka


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
večerní chvály
kompletář


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze




Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

12. srpen 2015
Druhé mezidobí, 19. týden
3. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nejlepší Tvůrce stvoření,
náš Vládce, na nás pohlédni:
Nás, ponořené v těžké sny
z nezdravých dřímot vytrhni.

Ty, svatý Kriste, prosícím
shoď z beder těžké břímě vin.
Vždyť vstáváme s tvým vyznáním,
tmu rozrážíme zpěvem svým.

Zvedáme ruce se srdci
k tobě, jak konat za noci
nám už tvůj prorok přikázal
a Pavlův příklad ukázal.

Ty znáš zlé, jež jsme činili,
své nitro jsme ti odkryli,
své prosby v slzách vylili:
odpusť nám, čím jsme zhřešili.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Ať Pane všeho vědění
ti patří naše nadšení.
Ty znáš všech srdcí tajemství
a sílíš nás svou milostí.

Pastýři ovce chránící,
ztracené nalézající,
na pastviny své svěží vždy
nás k dobrým ovcím shromáždi.

Kéž soudcův hněv nás nesvrhne
v ponuré stádo pekelné,
kéž jsme tvým soudem určeni
tvých pastvin stát se ovcemi.

Buď tobě, Spasiteli náš,
čest, vítězství, moc, slávy jas,
nad celým světem vládu máš
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Žalm 88 (89), 2-38
Milosrdenství Páně k Davidovu domu

Z Davidova potomstva vyvedl Bůh podle zaslíbení jako Spasitele Ježíše. (Sk 13, 22. 23)

I

2 O skutcích lásky tvé, Pane, chci na věky zpívat, *
      ústy hlásat tvou věrnost všem pokolením.

3 Neboť tys řekl: „Na věky trvá má přízeň, *
      základy pevné má věrnost na nebi má. –

4 Se svým vyvoleným jsem uzavřel smlouvu, *
      David, služebník můj, má ode mne slib:

5 Tvému potomstvu zajistím trvání věčné, *
      trůn tvůj upevním pro všechna pokolení.“ –

6 Nebesa, Pane, oslavují tvé divy *
      a tvoji věrnost veškeré zástupy svatých.

7 Neboť kdo nad mraky mohl by rovnat se Pánu, *
      kdo z Božích synů Pánu by podoben byl?

8 Bůh – tam ve sboru svatých nadevše mocný, *
      velký a hrozný, nad všechny vyvýšený. –

9 Pane zástupů, kdo je tak, jako ty jsi? *
       Stále a vždy vůkol tebe tvá věrnost a moc.

10 Ty jsi vládcem nade vším nezkrotným mořem, *
       ty držíš na uzdě příboj vzedmutých vln.

11 Ty jsi jak mršinu zašlápl, rozmetal Rahab, *
       mocným ramenem rozprášil odpůrce své. –

12 Tvá jsou nebesa, tak jako tvá je i země, *
       svět i vše, co v něm žije, stvořil jsi ty.

13 Ty jsi stvořil jižní i severní stranu, *
       Tábor i Hermon jásají při jménu tvém.

14 Tvoje paže je plna obrovské síly, *
       tvá ruka mocná, pravici zdviženu máš.

15 Trůn tvůj je podepřen spravedlností a právem, *
       láska a věrnost předchází všudy tvou tvář. –

16 Šťastný je lid, jenž umí a ví, jak tě slavit, *
       chodit před tebou, Pane, v tvém světle žít.

17 Denně se těší ze slávy tvého jména, *
       jásají nad tím, jak jsi spravedlivý.

18 Neboť jen ty jsi jim veškerou krásou i silou *
       a tvou přízní mohutní naše moc.

19 Vpravdě i štít náš náleží jedině Pánu, *
       Svatému Izraele patří náš král.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Láska a věrnost předchází všudy tvou tvář.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

II

20 Za onoho času mluvils ve vidění *
       k svému věrnému a tak jsi prohlásil:
    „Čelenku jsem vložil na mladého reka, *
       z lidu jsem jej zdvihl, mnou je vyvolen.

21 Davida jsem našel, svého služebníka, *
       jeho pomazal jsem svatým olejem,

22 aby moje ruka stále byla při něm, *
       aby ho má paže posilovala. –

23 Žádný nepřítel ho lstivě neoklame, *
       žádný zlosyn nesmí jeho pokořit.

24 Před ním budu drtit jeho protivníky, *
       kdo ho nenávidí, všechny budu bít.

25 Provázet ho budu věrností a přízní *
       a mým jménem bude vzrůstat jeho moc.

26 Na sám obzor moře vztáhnu jeho ruku, *
       a na mocné řeky jeho pravici. –

27 On pak ať mě vzývá, říká: Tys můj Otec, *
       jenom tys můj Bůh a skála spásy mé.

28 Zato mu dám práva prvorozenectví, *
       učiním ho prvním mezi vladaři.

29 Do věčnosti časů zachovám mu přízeň, *
       zůstanu mu věrný v naší úmluvě.

30 Věčné zachování dám i jeho rodu, *
       pokud nebe trvá, zůstane mu trůn.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Syn Boží pochází jako člověk z rodu Davidova.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

III

31 Jestli jeho děti opustí můj zákon, *
       podle mého řádu nebudou-li žít,

32 poruší-li někdy, co jsem ustanovil *
       a mých přikázání přestanou-li dbát,

33 potrestám je metlou za to provinění, *
       pocítí mé důtky za spáchaný hřích. –

34 Přesto od něho svou milost neodvrátím, *
       ve své věrnosti ho přesto nezklamu.

35 Svoji úmluvu s ním nikdy neporuším, *
       co má ústa řekla, to už nezměním.

36 Při své svatosti jsem jednou odpřisáhl *
       – ode mne se David klamu nedočká –

37 jeho rod že trvat bude do věčnosti, *
       stálý přede mnou jak slunce jeho trůn,

38 věčně trvalý jak měsíc na nebesích, *
       dokud mraky půjdou, pevně bude stát.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Při své svatosti jsem Davidovi odpřisáhl, jeho rod že trvat bude do věčnosti.

V. Zjevení tvých slov osvěcuje.
R. Vede i prosté k porozumění.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Micheáše

4,1- 7
Národy vystoupí na Hospodinovu horu


Tak praví Hospodin:

    
1"Stane se v posledních dnech:
Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem
na vrcholu hor,
vyvýšena nad pahorky.
Budou k ní proudit národy,

2budou k ní putovat četné kmeny a řeknou:

‚Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu,
do domu Jakubova Boha!
Ať nás naučí svým cestám,
choďme po jeho stezkách!‘
Ze Siónu vyjde nauka,
z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.
    
3Soudit bude mnoho národů,
rozsuzovat mocné daleké kmeny
po dlouhou, předlouhou dobu,
že zkují své meče v radlice
a svá kopí ve vinařské nože.
Nezdvihne již meč národ proti národu,
válce se již nebudou učit.

4     Každý bude sedět pod svým vinným kmenem;
pod svým fíkovníkem,
nikdo nebude šířit strach,
řekla to ústa Hospodina zástupů.
    
5Všechny národy budou chodit
ve jménu svého boha,
my však budeme chodit ve jménu Hospodina,
našeho Boha, navěky a navždy.
    
6V ten den – praví Hospodin –
shromáždím chromou jeruzalémskou dceru
seberu tu, kterou jsem vyhnal,
i tu, s níž jsem jednal tvrdě.

7Z chromé učiním pozůstalý lid,
z vyčerpané mocný národ.‘
Hospodin jim bude vládnout na siónské hoře
od této doby až navěky."

RESPONSORIUM

Mich 4, 2; Jan 4, 25

O. Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! * On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!
V. Přijde Mesiáš, nazvaný Kristus. Až přijde, oznámí nám všechno. * On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladů žalmů svatého biskupa Augustina

(Ps 47, 7: CCL 38, 543-545)

Pojďte, vystupme na horu Páně

     Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme.1 Šťastná jsi, Církvi, žes jindy slýchala a jindy uviděla. Slýchala v zaslíbeních, uviděla, když se to stalo. Slýchala v proroctvích, uviděla v evangeliu. Neboť všechno, co se nyní naplňuje, bylo dříve předpověděno. Nuže pozvedni oči a rozhlédni se po světě. Pohlédni, tvé dědictví sahá až do konců země. Pohleď, jak se naplňuje, co bylo řečeno: Králové všichni budou se mu klanět, národy všechny pokorně mu sloužit.2 Pohleď, jak se již naplnilo, co bylo řečeno: Svou vznešenost zjev, Bože na nebesích a nad veškerou zemí slávu svou.3 Pohleď na toho, jehož nohy i ruce byly přibity hřeby, a když visel na kříži, mohli počítat jeho kosti, na toho, o jehož oděv házeli los.4 Pohleď, jak ten, kterého tehdy viděli na kříži, nyní vládne. Pohleď, jak ten, kterým pohrdali, když chodil po zemi, nyní sedí na nebesích. Pohleď, jak se naplňuje ono: Rozpomenou se všechny kraje země, vrátí se k Pánu všechny lidské rody a s uctíváním padnou před ním na tvář.5 A když to vidíš, zvolej radostně: Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme.
     Právem volají k Církvi z pohanských národů: Slyš, dcero, pohleď sem, zapomeň na svůj lid a otcův dům.6 Slyš a pohleď; nejdřív uslyšíš, co nevidíš, potom uvidíš, co jsi slyšela. Porobil se mi i neznámý lid, poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.7 Jestliže někdo uposlechl na jediné slovo, tedy neviděl. A co to znamená: Ti, kterým se o něm nic neřeklo, uvidí; a ti, kteří neslyšeli, porozumějí?8 Ti, ke kterým proroci posláni nebyli, ti se doslechli a porozuměli prorokům jako první; ti, kteří zprvu neuslyšeli, slyšeli později a žasli. Ale ti, ke kterým byli proroci posláni, měli sice stále v rukou svaté knihy, ale pravdu nechápali, měli desky zákona, ale dědictví nedostali. Kdežto my, jak jsme to slýchali, teď viděli jsme.
     Ve městě Pána zástupů, ve městě Boha našeho.9 Tam jsme slýchali a tam jsme uviděli. Pán zbudoval je na věky.10 Ať se nevynáší nikdo, kdo říká: Tady je Kristus, nebo: Tam je; kdo to říká, svádí k rozdělení. Bůh však zaslíbil jednotu; králové jsou spojeni vjedno, ne rozdělení roztržkami.12 Že by toto město, které zahrnuje celý svět, mohlo být někdy vyvráceno? Kdepak: Pán zbudoval je na věky. Když je Bůh upevnil navěky, proč se bojíš, že by nebeská klenba mohla spadnout?

     1 Žl 47 (48), 9
     2 Žl 71 (72), 11
     3 Žl 107 (108), 6
     4 srov. Žl 21 (22), 18.10
     5 tamtéž, 28
     6 Žl 44 (45), 11
     7 Žl 17 (18), 44.45
     8 srov. Iz 52, 15
     9 Žl 47 (48), 9
     10 tamtéž
     11 srov. Mt 24, 23
     12 srov. Žl 47 (48), 5

RESPONSORIUM

Srov. Lv 26, 1-12; 2 Kor 6, 16

O. Nebudu se vás štítit a učiním si mezi vámi příbytek. * Budu procházet mezi vámi a budu vaším Bohem a vy budete mým lidem.
V. Vy jste chrám živého Boha. Bůh totiž řekl:* Budu procházet mezi vámi a budu vaším Bohem a vy budete mým lidem.

MODLITBA

Modleme se:

Všemohoucí věčný Bože, tys nám poslal Ducha svého Syna a přijal jsi nás za vlastní; a proto k tobě smíme volat jako k Otci: upevni, co jsi v nás započal, abychom se mohli ujmout zaslíbeného dědictví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie