[ nová verze ]

« Březen 2015 »
NePoÚtStČtSo
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031 


14. březen 2015, Sobota
3. týden žaltáře

Doba postní, 3. týden


invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl.
první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie


nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb

uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu

latinská verze




Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

14. březen 2015
Doba postní, 3. týden
3. týden žaltáře


MODLITBA SE ČTENÍM

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  

HYMNUS

Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození

Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)

I

1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
      jak až na věky je milosrdný!

2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
      vykoupení z nepřátelské moci!

3 Shromáždil je ze všech končin země, *
      kde je východ, západ, jih či sever. –

4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
      nenacházeli místo k usídlení.

5 Hladem a žízní přitom strádali, *
      život v nich ponenáhlu vyhasínal.

6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

7 Na správnou cestu on je uvedl, *
      aby tak došli místa k osídlení.

8 Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!

9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
      lačnící hrdlo plnil dobrotami. –

10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
      vrženi do bídy a do okovů,

11 že Božím příkazům se vzpírali *
      a opovrhli radou Nejvyššího.

12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
      že padali a nikdo nepomohl.

13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
      přelomil jejich okovy a strhl.

15 Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal;

16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
      závory železné že zlomil vedví.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

II

17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
      zkrušeni byli za své těžké viny.

18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
      takže už měli blízko k branám smrti.

19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
      a zachránil je opět před záhubou.

21 Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!

22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
      s jásotem rozhlašují jeho skutky! –

23 V lodích se vydávali na moře, *
      po mnoha vodách pluli za obchodem;

24 přitom pak díla Páně vídali, *
      žasli nad jeho divy v mořské hloubi.

25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
      ten mořské vlny do vysoka vzdouval.

26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
      že hrůzou v nich až duše zkomírala.

27 Zmítali, káceli se opile, *
      se vší svou dovedností byli v koncích.

28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
      a on je z jejich bídy vysvobodil. –

29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
      a zklidnilo se mořské vlnobití.

30 Radovali se z toho ztišení; *
      a přivedl je k touženému místu.

31 Ať chválí Pána za slitování, *
      za divy, které k dobru lidí konal!

32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
      ve sboru starších ať jej oslavují!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

III

33 On proměňoval řeky v pouště, *
      prameny ve vyprahlou zem,

34 úrodné kraje v solné pláně *
      za to, že zlý byl tamní lid.

35 Poušť zase změnil na jezero, *
      vyprahlou hlínu na pramen: –

36 tam usídlil pak hladovící, *
      města si mohli zbudovat.

37 Zřídili pole, vinohrady *
      a měli hojnou úrodu.

38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
      i chovných zvířat měli dost. –

39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
      a dá jim bloudit na poušti,

40 že zas jich ubylo a chřadli *
      pod tíhou strádání a ran,

41 chudáka ale zvedl z bídy, *
      jak stádo zmnožil jeho rod.

42 S radostí to vidí bohabojní, *
      všechna zloba musí sklapnout ústa.

43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
      V srdci chovej skutky lásky Páně!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.

V. Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O. Aby se ukázaly jeho skutky.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

40, 16-38
Hospodinův oblak zahalil stan schůzky

     16Mojžíš učinil všecko přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
     17První den prvního měsíce druhého roku byl příbytek Boží postaven. 18Mojžíš postavil příbytek takto: rozmístil podstavce, zasadil desky, zastrčil závory a vztyčil sloupy. 19V příbytku rozprostřel stan a nahoru na stan umístil pokrývku, tak jak mu přikázal Hospodin. 20Vzal svědectví – desky Zákona – a vložil je do archy, tyče prostrčil k arše a nahoru na archu dal slitovnici. 21Když přinesl archu do příbytku, zavěsil vnitřní oponu a tak zastřel archu svědectví, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 22Do stánku schůzky dal na severní stranu stůl, vně před oponu. 23Na něm narovnal vrstvu chleba před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 24I svícen postavil do stánku schůzky proti stolu na jižní stranu příbytku. 25Nasadil lampy před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
     26Také zlatý oltář umístil do stánku schůzky před oponu. 27Zapálil na něm kadidlo z vonných látek, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 28Ke vchodu do příbytku zavěsil vnější oponu. 29V nádvoří příbytku, to je stánku schůzky, postavil oltář pro celopaly a obětoval na něm celopaly i nekrvavé oběti, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 30Mezi stánek schůzky a oltář umístil nádrž a nalil tam vodu k umývání. 31Mojžíš, Árón a jeho synové si tam myli ruce i nohy, myli se, 32když přicházeli do stánku schůzky a když přistupovali k oltáři, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 33Zřídil i nádvoří kolem příbytku a oltáře. Zavěsil oponu ke vchodu do nádvoří. Tak dokončil Mojžíš celé dílo.
     34Tu oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. 35Mojžíš nemohl přistoupit ke stanu schůzky, neboť se nad ním vznášel oblak a Hospodinova velebnost naplnila příbytek.
     36Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, synové Izraele vytáhli, a tak to dělali po celou dobu svého putování. 37Jestliže se oblak nezvedl, nevytáhli až do dne, kdy se zdvihl. 38Hospodinův oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v noci před očima celého domu Izraele po celou dobu putování.

RESPONSORIUM

1 Kor 10, 1.2; Ex 40, 32.33

O. Všichni naši praotcové byli pod oblakem, všichni prošli mořem. * Všichni přijali Mojžíšův křest v oblaku.
V. Hospodinova velebnost naplnila příbytek, neboť všechno zahalil oblak. * Všichni přijali Mojžíšův křest v oblaku.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského

(Oratio 14, De pauperum amore, 38.40: PG 35, 907.910)

Služme Kristu v chudých

     Blahoslavení milosrdní, praví Písmo, neboť oni dojdou milosrdenství.1 Mezi blahoslavenstvími nepatří milosrdenství v žádném případě mezi poslední. Neboť šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných.2 A jinde: Blaze tomu, kdo rád dá i půjčí.3 A na jiném místě: Spravedlivý se vždycky slituje a potřebným půjčí.4 Chopme se tedy rychle toho požehnání, ať je vidět, že jsme pochopili, a buďme k druhým dobří!
     Ani noc ať nepřerušuje konání tvého milosrdenství. Neříkej: Teď jdi, pak přijď, až zítra ti dám.5 Nechť nic nevstupuje mezi předsevzetí a dobrý skutek. Konání dobra je to jediné, co nesnese odkladu.
     Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům.6 A dělej to rád a s ochotou. Bylo přece řečeno: Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí.7 Milost dobrého skutku se ti zdvojnásobí, vykonáš-li jej ochotně a rychle. Kdežto nabízí-li někdo něco nerad nebo z donucení, není to milé ani pěkné.
     A tak se musíme radovat, kdykoli prokazujeme dobrodiní. Bylo řečeno: Přestaneš-li utlačovat, ukazovat prstem,8 to znamená lakotně a malicherně zkoumat nebo otálet a reptat, co se stane? Něco velikého a obdivuhodného! Jaká a jak veliká odměna tě za to čeká! Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva se brzy zacelí.9 A kdo by netoužil po světle a po uzdravení?
     Myslíte-li proto, Kristovi služebníci, bratři a spoludědici, že mě máte v něčem poslechnout, pak tedy navštěvujme Krista, pokud je čas, pečujme o Krista, živme Krista, Krista si získávejme a Kristu prokazujme úctu.10 Avšak nejen při stole jako někteří,11 nejen balzámy, jako Maria,12 ne jenom hrobem, jako Josef z Arimatie,13 ani věcmi potřebnými k pohřbu, jako Nikodém se svou polovičatou láskou ke Kristu,14 ani zlatem, kadidlem a myrhou, jako to učinili mágové před všemi těmi, o nichž byla řeč.15 Pán veškerenstva chce přece milosrdenství, nikoli oběť,16 a milosrdenství je mu nad desetitisíce obětovaných tučných beránků.17 Prokazujme mu tedy milosrdenství – v těch, kdo jsou chudí a v přítomné chvíli se ocitli v ponížení, aby nás, až jednou odtud odejdeme, přijali do věčných příbytků, právě skrze Krista, našeho Pána. Jemu buď sláva navěky. Amen.

     1 Mt 5, 7
     2 Žl 40 (41), 1
     3 Žl 111 (112), 5
     4 Žl 36 (37), 26
     5 Př 3, 28
     6 Iz 58, 7 (Vulg.)
     7 Řím 12, 8
     8 Iz 58, 9
     9 Iz 58, 7
     10 srov. Mt 25, 35-45
     11 srov. Mk 2, 15
     12 srov. Jan 12, 13
     13 srov. Jan 19, 38
     14 srov. Jan 3, 1-12; 19, 39
     15 srov. Mt 2, 11
     16 srov. Oz 6, 6; Mt 9, 13
     17 srov. Dan 3, 40

RESPONSORIUM

Mt 25, 35.40; Jan 15, 12

O. Měl jsem hlad a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem na cestě a ujali jste se mě. * Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších, pro mne jste udělali.
V. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. * Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších, pro mne jste udělali.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty nám dáváš už v této postní době účast na Kristově smrti a vzkříšení; pomáhej nám, ať se dobře připravíme na slavení velikonoc, abychom plně prožívali radost z našeho vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie