[ nová verze ]
29. prosinec 2014, Pondělí
1. týden žaltáře
Pondělí v oktávu Narození Páně Sv. Tomáše Becketa, biskupa a mučedníka, pro připomínku
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 29. prosinec 2014 Pondělí v oktávu Narození Páně
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Věčného božství oslnivý jase,
Kriste, všech Světlo, živote nám daný,
jdeš na svět léčit nemocné a k spáse
otevřít brány.
Andělské sbory zemi písně pějí
o novém věku a v nich Otci tvému
vzdávají chválu i díky a přejí
mír lidstvu všemu.
Ležíš tu, dítě, všeho světa Vládce,
synáčku Panny přesvaté a čisté,
vládu nad světem jen díky své lásce
získáváš, Kriste.
Chtěje nám za vlast nebe nabídnouti,
jedním z nás stal ses, zrozen jako robě;
srdce nám proměň a je lásky pouty
přitáhni k sobě.
Tobě i Otci, Duchu lásky věčné
s anděly pějem radostnými hlasy.
Kéž smíme zpívat Bohu chvály vděčné
po všechny časy. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)
2 Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej! –
3 Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
4 Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet? –
5 Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
6 Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil? –
7 Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
8 Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel. –
9 Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
10 Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu. –
11 Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Ant. 2 Za něho bude vzkvétat pokoj a bude panovat.
Žalm 9A (9)
Poděkování za vítězství
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I
2 Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
3 Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno, –
4 protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
5 Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu, –
6 pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
7 Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla. –
8 Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
9 Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy. –
10 Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
11 A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Za něho bude vzkvétat pokoj a bude panovat.
Ant. 3 Pán utlačené vrátí k životu.
II
12 Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
13 Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků. –
14 Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
15 Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám. –
16 Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
17 Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou. –
18 Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají,
19 ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy. –
20 Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
21 Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Pán utlačené vrátí k životu.
V.
Když to pastýři uviděli, rozpomenuli se.
O.
Co jim bylo o tom dítěti pověděno.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek listu svatého apoštola Pavla Kolosanům
1, 1-14
Děkování a prosba
1Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, a bratr Timotej
2křesťanům v Kolosách, věřícím bratřím v Kristu. Milost vám a pokoj od Boha, našeho
Otce.
3Když se za vás modlíme, nepřestáváme děkovat Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista.
4Slyšeli jsme totiž o vaší víře ve spojení s Kristem Ježíšem
a o vaší lásce ke všem věřícím, 5a to pro naději na odměnu, která je vám připravena v nebi.
O té naději jste slyšeli už dříve při hlásání slova pravdy, radostné zvěsti, 6která k vám pronikla.
A jako už přináší ovoce a šíří se na celém světě, tak je tomu také u vás od toho dne, kdy jste ji uslyšeli a správně poznali tuto Boží
milost. 7Tak vás v tom vyučil Epafras, náš milý spoluslužebník. On nás spolehlivě zastoupil
v této službě konané pro Krista 8a od něho také jsme se dověděli o vaší lásce, kterou ve vás působí Duch.
9Proto od toho dne, kdy jsme o tom uslyšeli, nepřestáváme se za vás modlit a prosit Boha, abyste
dobře poznali jeho vůli a aby se vám dostalo všestranné moudrostí a duchovního pochopení. 10Tak
povedete život hodný Pána a budete se mu ve všem líbit: ponesete plody všech možných dobrých skutků a porostete v poznávání Boha.
11Jeho božská moc vám dá všestrannou sílu, abyste všecky zkoušky trpělivě vydrželi. Pak budete radostně
12děkovat Otci, že vás uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.
13On nás totiž vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů.
RESPONSORIUM
Kol 1, 12. 13; Jak 1, 17
O.
Děkujme Bohu Otci; *
on nás vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.
V.
Každý dobrý úděl, každý dokonalý dar přichází shora, sestupuje od Otce světel. *
On nás vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého opata Bernarda
(Sermo 1 in Epiphania Domini, 1-2: PL 133, 141-143)
V plnosti času přišla i plnost božství
Projevila se dobrota Boha, našeho Spasitele, a jeho láska k lidem.1 Děkujme Bohu, jehož působením tak oplýváme útěchou v tomto pozemském
putování, v tomto vyhnanství, v této bídě.
Dokud se nezjevila jeho láska k lidem, dobrota byla skryta. Byla ovšem i předtím, vždyť i milosrdenství Páně je přece od věčnosti.
Podle čeho se však dalo
poznat, že je tak veliká? Byla slibována, ale nebyla pociťována. Proto v ni mnozí ani nevěřili. Vždyť mnohokrát
a mnoha způsoby mluvil Pán skrze proroky,2 říkaje: To, co zamýšlím, je pro vaše blaho a ne pro utrpení.3 Co však odpovídal člověk, když
na něj doléhalo utrpení a neznal pokoje? Jak dlouho budete říkat: Pokoj, pokoj, a přece není pokoje?4 Pro tohle poslové pokoje hořce
naříkali5, říkajíce: Kdo uvěřil, co jsme slyšeli?6 Avšak nyní ať lidé uvěří alespoň tomu, co viděli vlastníma očima, protože výroky Boží
jsou nejvýš spolehlivé.7 Vždyť přece aby nezůstal skryt ani zakalenému oku, rozestřel svůj stan na slunci.8
Hle, pokoj nikoli slibovaný, nýbrž seslaný, nikoli odkládaný na později, nýbrž daný, nikoli prorokovaný, nýbrž poskytnutý. Hle,
Bůh Otec seslal na zem jakoby plný vak svého milosrdenství. Říkám vak, který se má protrhnout při umučení, aby se z něj vysypalo
naše výkupné, jež je v něm ukryto. Zajisté vak, třeba malý, ale plný. Pravda, bylo nám dáno malé dítě,9 ale přebývá v něm celá plnost
božství.10 Když totiž přišla plnost času, přišla i plnost božství.11 Přišlo v těle, aby se alespoň tak ukázalo tělesným tvorům, a až se
zjeví jeho láska k lidem, aby byla rozpoznána jeho dobrota. Jakmile totiž vejde ve známost Boží láska k lidem, jeho dobrota nemůže
nadále zůstat skryta. Vždyť čím mohl více doporučit svou dobrotu než tím, že vzal na sebe moje tělo? Moje, pravím, nikoli Adamovo tělo,
to jest nikoli takové, jaké měl on před hříchem.
Co by mohlo takovou měrou objasnit jeho milosrdenství jako to, že vzal na sebe dokonce bídu? Co je tak plno slitovnosti jako to, že se
kvůli nám Boží Slovo stalo uschlou trávou?12 Pane, co je člověk, že na něho myslíš?13 Nebo proč se k němu skláníš svým srdcem?14
Z toho ať člověk pozná, jak veliká je Boží péče o něj. Z toho ať pochopí, jak o něm Bůh smýšlí nebo co k němu cítí. Neptej se, člověče, na to,
co trpíš ty, nýbrž co vytrpěl on. Z toho, co pro tebe učinil, poznej, jak si tě cenil; tak se ti ukáže jeho dobrota, jež pramení z lásky
k člověku. Vždyť oč menším se učinil z lásky k lidem, o to větším se projevil ve své dobrotě. A čím více byl pro mne znevážen, tím je mi dražší.
Projevila se, říká apoštol, dobrota Boha, našeho Spasitele, a jeho láska k lidem.1 Vskutku velkolepá a zjevná je Boží dobrota
a láska k člověku! Velkolepý důkaz dobroty podal ten, jehož zásluhou byla lidská přirozenost spojena s Božím jménem.
1 Tit 3, 4
2 srov. Žid 1, 1
3 Jer 29, 11
4 Jer 6, 14 (Vulg.)
5 srov. Iz 3, 7
6 Iz 53, 1
7 srov. Žl 92 (93), 5
8 srov. Žl 18 (19), 5
9 srov. Iz 9, 5
10 Kol 2, 9
11 srov. Gal 4, 4
12 srov. Iz 40, 6
13 Žl 8, 5
14 Job 7, 17 (Vulg.)
RESPONSORIUM
Ef 1, 5-6a; Řím 8, 29
O.
Bůh nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista; *
učinil to ze svého svobodného rozhodnutí, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti.
V.
Ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna. *
učinil to ze svého svobodného rozhodnutí, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti.
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Neviditelný Bože, příchodem tvého Syna zazářilo v temnotách světa tvé světlo;
obrať k nám svou jasnou tvář a dej nám poznat velikost své lásky, abychom tě celým srdcem
chválili za jeho narození. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|