[ nová verze ]
11. prosinec 2011, Neděle
3. týden žaltáře
3. NEDĚLE V DOBĚ ADVENTNÍ
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 11. prosinec 2011 3. NEDĚLE V DOBĚ ADVENTNÍ
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen, jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.
Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.
Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.
Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Přijde vznešený Král s velkou mocí, aby spasil národy, aleluja.
Žalm 144 (145)
Chvála Božího majestátu
Spravedlivý jsi, Pane, ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16, 5)
I
1 Velebit tě budu, Bože můj a Králi, *
tvoje jméno slavit navždy, na věky.
2 Každodenně budu tebe oslavovat, *
tvoje jméno chválit navždy, na věky. –
3 Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
jeho velikost se nedá vystihnout.
4 Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
o tvých mocných činech dále vypráví,
5 mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
Velké divy tvé ať slaví písněmi,
6 o síle tvých činů s úctou hovoří, *
nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
7 Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
nad spravedlností tvou ať jásají!
8 Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
shovívavý, plný milosrdenství.
9 Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
jeho láska platí všemu stvoření. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Přijde vznešený Král s velkou mocí, aby spasil národy, aleluja.
Ant. 2 Jeruzalémská dcero, raduj se a plesej, tvůj král k tobě přichází. Sióne, neboj se,
už brzy přijde tvá spása.
II
10 Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
tobě zasvěcení ať tě velebí!
11 Ať tvou slavnou vládu připomínají *
a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
12 Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
sláva vznešeného tvého království.
13 Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
nade všemi rody panování tvé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jeruzalémská dcero, raduj se a plesej, tvůj král k tobě přichází. Sióne, neboj se,
už brzy přijde tvá spása.
Ant. 3 Příchod nejvyššího krále uvítejme s čistým srdcem, abychom mu důstojně vyšli
vstříc, hle, přijde a nebude meškat.
III
13 Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
14 Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
všechny ponížené opět pozdvihne.
15 Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
16 ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
dobrotivě sytíš všechno živoucí. –
17 Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
18 Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
19 Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
20 Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
všechny bezbožné však stihne záhubou. –
21 Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
vždy a do věčnosti, na věky všech věků!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Příchod nejvyššího krále uvítejme s čistým srdcem, abychom mu důstojně vyšli
vstříc, hle, přijde a nebude meškat.
V. Vzpřimte se a zdvihněte hlavu.
O. Protože se blíží vaše vykoupení.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
29, 13-24
Oznámení Božího soudu
Hospodin řekl:
13„Protože se tento lid ke mně blíží svými ústy
a jen svými rty mě ctí,
ale své srdce ode mě vzdaluje,
takže jeho úcta ke mně
je jenom naučené lidské přikázání,
14proto hle – podivuhodně budu jednat
s tímto lidem,
vzbudí to úžasný podiv:
zmizí moudrost jeho mudrců
a chytrost jeho chytráků se skryje.“
15Běda těm, kdo své plány
hluboko skrývají před Hospodinem;
ve tmě konají své činy a říkají:
„Kdo nás vidí a kdo o nás ví?“
16Jak zpozdilé je vaše myšlení!
Copak se může hlína rovnat hrnčíři,
že by dílo řeklo o svém tvůrci:
„On mě neudělal“?
A nádoba by řekla o tom, kdo ji uhnětl:
„On to neumí“?
17Zanedlouho, zakrátko se změní
Libanon v zahradu
a zahrada se bude pokládat za les.
18V ten den hluší uslyší slova knihy,
z temnoty a mlhy prohlédnou oči slepých,
19pokorní se rozveselí v Hospodinu
a nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.
20Neboť veta je po násilníku,
posměvač vzal za své,
zničeni jsou všichni,
21 kdo jsou připraveni pro nepravost,
kdo v právní při obviňovali lidi,
soudcům v bráně kladli léčky
a nicotnými důkazy sráželi spravedlivého.
22Proto Hospodin, který vykoupil Abraháma,
tak praví o Jakubovu domu:
„Nebude se už hanbit Jakub,
nezbledne už strachem jeho tvář!
23Ale když uvidí ve svém středu dílo mých rukou,
budou ctít mé jméno,
budou ctít Jakubova Svatého
a budou se bát Izraelova Boha.
24Bloudící dostanou rozum
a buřiči přijmou poučení.“
RESPONSORIUM
Iz 29, 18. 19; Srov. Mt 11, 4. 5
O.
V ten den hluší uslyší slova knihy, z temnoty a mlhy prohlédnou oči slepých, *
a nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.
V.
Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, chudým se hlásá radostná zvěst.
*
A nejchudší zajásají v Izraelově Svatém.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
(Sermo 293, 3: PL 1328-1329)
Jan byl hlasem, Kristus Slovem
Jan byl hlas, Pán však na počátku byl Slovo.1 Jan hlasem ve vymezeném čase, Kristus Slovem, od počátku věčným.
Odstraň slovo, a čím bude hlas? Kde se nic nevyjadřuje, jde o prázdný hluk. Hlas bez slova buší do uší, srdce však nevzdělá.
Podívejme se, v jakém pořádku se ty věci dějí, při vzdělávání našeho srdce. Uvažuji-li, co řeknu, již je v mém srdci slovo; chci-li ovšem k tobě mluvit,
hledám způsob, jakým by proniklo k tvému srdci to, co je již v mém.
Hledám tedy způsob, jakým by se k tobě dostalo a ve tvém srdci usídlilo slovo, které v mém srdci již je. Použiji k tomu hlasu a tímto hlasem k tobě mluvím.
Zvuk hlasu přenáší k tobě smysl slova. Když zvuk hlasu přenesl k tobě smysl slova, zvuk sice pomine, avšak slovo, které k tobě přenesl, je již ve tvém
srdci, aniž přitom opustilo moje.
Nezdá se ti tedy, že sám zvuk, když k tobě přenesl slovo, říká: On musí růst a já pak se menšit?2 Zvuk hlasu zazněl, aby vykonal svou službu, a zmizel,
jako by říkal: Tak je má radost dovršena.3 Podržme slovo, neztraťme slovo zrozené v samém nitru.
Chceš vidět pomíjivý hlas a trvale zůstávající božství Slova? Kde je dnes Janův křest? Posloužil a odešel. Nyní se slaví křest Kristův. Všichni věříme v
Krista, doufáme, že nás Kristus spasí: tím zněl hlas.
Poněvadž pak je nesnadné rozlišit slovo od hlasu, byl i Jan považován za Krista. Hlas byl považován za slovo. Přiznal však, že je hlas, aby neublížil
slovu. Nejsem Kristus, říká, ani Eliáš ani prorok. Zeptali se ho: Kdo tedy jsi? A on odpověděl: Jsem hlas volajícího na poušti, připravte cestu
Pánu.4 Hlas volajícího na poušti, hlas, který přerušil ticho. Připravte cestu Pánu; jako by říkal: Proto zní můj hlas, abych jej uvedl do srdcí. Avšak kam jej
zavedu, tam se neuvolí vejít, nepřipravíte-li cestu.
Co znamená Připravte cestu, ne-li správně proste? Co znamená připravte cestu, ne-li smýšlejte s pokorou? Z Jana si vezměte příklad. Považují jej za
Krista, on odpovídá, že není tím, za koho jej považují, a nezneužívá cizího omylu pro nějaké vlastní zpupné vyvyšování.
Kdyby byl řekl: Já jsem Kristus, jak velice snadno by tomu byli uvěřili, když jej za Krista považovali ještě před tím, než by to byl řekl. Neřekl to;
rozpoznal se, odlišil se, pokořil se.
Viděl, kde ho čeká spása. Pochopil, že je svítilnou,5 a strachoval se, aby ji neuhasil vítr pýchy.
1 Jan 1, 1
2 Jan 3, 30
3 Jan 3, 29
4 srov. Jan 1, 20-23
5 srov. Jan 5, 35
RESPONSORIUM
Jan 3, 30; 1, 15. 27; Mk 1, 8
O.
On musí růst, já však se menšit. Ten, který má přijít po mně, je přede mnou; *
jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.
V.
Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem Svatým. *
Jemu nejsem hoden rozvázat řemínek u opánků.
HYMNUS
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Všemohoucí Bože, očekáváme s vírou slavnost narození tvého Syna a prosíme tě:
dej nám svou milost, abychom se mohli radovat z naší spásy a vděčně tě chválit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|