Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

21. srpen 2011
21. NEDĚLE BĚHEM ROKU

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

V tomto dni, prvním ze všech dní,
v němž povstal náš svět stvořený,
Tvůrce, když smrt zlou přemohl,
pout zbavil nás, vstal ze hrobu.

Odhoďme všechnu malátnost,
čerstvěji z lůžka vstávejme,
už v noci Boží laskavost,
jak radí prorok, vzývejme.

Ať slyší náš hlas prosící,
nás podepře svou pravicí
a z hříchů až nás očistí,
ať v sídlech svých nás umístí.

Ať štědře nás tam odmění,
že v této svaté chvíli dne
jej velebíme písněmi,
ač odpočívat měli jsme.

Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Už skví se s dobou světější
den osmý po dnech týdenních.
Posvětil jsi jej, Ježíši,
ty první ze všech vzkříšených.

Nejdříve už teď mocí svou
ze snění naše mysli vzbuď,
potom ať těla povstanou,
jež nepostihla druhá smrt.

Už vbrzku k tobě do oblak
se vznesem, Kriste, blaženi,
že s tebou žít vždy budem pak,
ty živote náš, vzkříšení.

Až ve tvář budem hledět ti,
tvou věčnou slávou prodchnuti,
poznáme tebe tak, jak jsi,
ty pravé světlo, radosti.

Až sedmi dary bohaté
nás odměnit dáš od Otce,
kéž naplní nás blaho tvé
pod vládou svaté Trojice. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z 2. stol.)

¹ Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
      na cestu hříšníků kdo nestoupá *
      a nesedává v kruhu rouhačů,
² kdo naopak se těší ze zákona Páně *
      a dnem i nocí o něm přemítá. –

³ Je jako strom při živých vodách zasazený, *
      ovoce nese správně ve svůj čas
  a jeho listí nikdy nezvadá, *
      cokoli počne, všechno se mu daří. –

⁴ Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
      ti jsou jak pleva unášená větrem.
⁵ Bezbožní proto neobstojí na soudu *
      a hříšní v shromáždění spravedlivých. –

⁶ Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
      zlá cesta hříšných vede do záhuby.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

¹ Proč se bouří kmeny pohanů, *
      národy proč snují marné plány?
² K boji povstávají králové, †
      smlouvají se vládci proti Pánu, *
      proti jeho pomazanému.
³ „Zpřetrhejme jejich okovy, *
      shoďme ze sebe ta jejich pouta!“ –

⁴ Směje se jim na nebesích Pán, *
      úsměšek má pro ně na svém trůnu.
⁵ Potom k nim však s hněvem promluví, *
      vyděsí je ve svém rozhořčení:
⁶ „Já jsem svého krále dosadil *
      na Siónu, na své svaté hoře!“ –

⁷ Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
      Takto ke mně promluvil můj Pán: *
      „Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
⁸ Požádej, a národy ti dám, *
      zemi budeš vlastnit do všech končin.
⁹ Povládneš jim prutem železným, *
      jako z hlíny džbán je můžeš rozbít.“ –

¹⁰ Proto, králové, už prohlédněte, *
      poučit se dejte, vládci země!
¹¹ V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
      v rozechvění líbejte mu nohy,
¹² ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
      neboť hněvem snadno může vzplanout. *
      Blaze všem, kdo důvěřují v něho!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)

² Pane, kolik je mých nepřátel, *
      kolik těch, kdo proti mně se strojí!
³ Kolik těch, kdo o mně říkají: *
      „Toho ani Bůh už nezachrání!“ –

⁴ Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
      jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
⁵ Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
      vyslyšel mě ze své svaté hory. –

⁶ Klidně uléhám a klidně spávám, *
      klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
⁷ Ani tisíců se nezaleknu, *
      když kol dokola mě obkličují. –

⁸ Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
      Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
      a všem zlým jsi povyrážel zuby.
⁹ Jenom u Pána je jistá spása, *
      sešli svému lidu požehnání!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!

V. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle.
R. Moudře se navzájem poučujte a napomínejte.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek knihy proroka Sofoniáše

     ^1.1Hospodinovo slovo, které uslyšel Sofoniáš, syn Kušiho, syna Gedaljáhova, syna Amarjáhova, syna Ezechiášova v době judského krále Jošíjáha, syna Amonova.

²"Smetu naprosto všechno
z povrchu země
– praví Hospodin.
³Smetu lidi i dobytek,
smetu nebeské ptactvo i mořské ryby.
Nastane zkáza bezbožníků;
vyhubím lidi z povrchu země
– praví Hospodin.

⁴Vztáhnu svou ruku proti Judovi
a proti všem obyvatelům Jeruzaléma;
zničím z tohoto místa to, co zbylo po Bálovi,
a jména modlářských i Hospodinových kněží;
⁵ty, kdo se klanějí na střechách
nebeskému zástupu;
ty, kdo se klanějí a přísahají při Hospodinu
a přísahají i při Milkomovi;
⁶ty, kdo se odvracejí od Hospodina,
ty, kdo Hospodina nehledají a o něj se nestarají.“

⁷Mlčte před Pánem, Hospodinem,
neboť je blízko Hospodinův den!
Hospodin připravil oběť,
zasvětil své pozvané.
¹⁴Blízko je veliký den Hospodinův,
je blízko a nastane velmi rychle!
Hořký je hlas Hospodinova dne,
i hrdina v něm bude křičet.
¹⁵Onen den je den hněvu,
den soužení a tísně, den zkázy a zhouby,
den temnot a mlhy,
den mraků a bouře.
¹⁶Den troubení a válečného ryku
proti opevněným městům,
proti vysokým cimbuřím.

¹⁷Budu soužit lidi,
že budou tápat jako slepci,
neboť hřešili proti Hospodinu.
Jejich krev bude vylita jako prach
a jejich vnitřnosti jako výkaly.
¹⁸Ani jejich zlato ani jejich stříbro
je nebude moci zachránit v den Hospodinova hněvu.
V ohni jeho rozhorlení
bude strávena celá země,
neboť s rychlostí způsobí zhoubu
všem obyvatelům země.

^2.1Shromážděte se, sejděte se,
nemilovaný lide,
²dříve než budete rozptýleni
jako odvanutá pleva,
dokud na vás nepřijde
žár Hospodinova hněvu,
dokud na vás nepřijde
den Hospodinova hněvu.

³Hledejte Hospodina,
všichni pokorní v zemi,
kteří jednáte podle jeho výroku.
Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru,
snad se skryjete
v den Hospodinova hněvu.
 

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z pastorační konstituce II. vatikánského koncilu o Církvi v dnešním světě
(Gaudium et spes, n. 39)
 

     Neznáme čas, kdy země a lidstvo dospějí k svému konci, ani nevíme, jak se má proměnit vesmír.¹ Podoba tohoto viditelného světa zohyzděného hříchem sice pomíjí,² ale dostává se nám poučení, že Bůh připravuje nový příbytek a novou zemi, ve které přebývá spravedlnost³ a jejíž blaženost naplní a překoná každou touhu po uspokojení, která klíčí v lidském srdci.⁴ Tehdy bude smrt přemožena a  Boží synové budou v Kristu vzkříšeni a to, co bylo zaseto ve slabosti a  porušitelnosti, obleče neporušitelnost;⁵ zůstane však láska⁶ a její dílo, – a  veškeré tvorstvo, které Bůh stvořil pro člověka, bude osvobozeno z otroctví marnosti.⁷
     Dostává se nám příhodného napomenutí, že člověku nic neprospěje, kdyby získal celý svět, ale sebe sama ztratil.⁸ Očekávání nové země ovšem nesmí oslabovat, ale spíše povzbuzovat úsilí o zvelebení této země, kde roste ono tělo nové lidské rodiny, které již může poskytnout jakýsi nástin nového věku. A tak i když je třeba pečlivě rozlišovat pozemský pokrok od růstu Kristova království, přesto má tento pokrok pro Boží království veliký význam, pokud může přispět k lepšímu uspořádání lidské společnosti.⁹
     Neboť hodnoty lidské důstojnosti, bratrského společenství a svobody, a vůbec všechny ty dobré plody přírody i našeho přičinění, které jsme v Duchu Páně a podle jeho příkazu na zemi rozmnožovali, potom opět nalezneme, avšak očištěné od každé špíny, osvícené a proměněné, až Kristus odevzdá Otci věčné a všeobecné království, „království pravdy a života, království svatosti a milosti, království spravedlnosti, lásky a pokoje“.¹⁰ Už zde na zemi je to království tajemně přítomno; s příchodem Páně však bude dovršeno.
     ¹ srov. Sk 1, 7
     ² srov. 1 Kor 7, 31
     ³ srov. 2 Kor 5, 2; 2 Petr 3, 13
     ⁴ 1 Kor 2, 9; Zj 21, 4-5
     ⁵ 1 Kor 15, 42.53
     ⁶ srov. tamtéž 13, 8 3, 4
     ⁷ srov. Řím 8, 19-21
     ⁸ srov. Lk 9, 25
     ⁹ srov. Pius XI. encyklikaQuadragesimo anno
     ¹⁰ Preface o Kristu Králi

RESPONSORIUM

HYMNUS

Bože, tebe chválíme. *
    Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
    celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
    tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
    bez ustání provolávají:
Svatý, * svatý, * svatý *
    Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
    tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *
    skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
    velký počet proroků,
tebe oslavují *
    bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
    Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
    neskonale velebného,
tvého milovaného, *
    pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
    Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *
    Kriste!
Ty jsi Otcův *
    věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
    a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
    a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
    ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
    jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
    vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
    do věčné slávy.

* Zachraň, Pane, svůj lid *
    a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
    a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
    dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
    až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
    chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
    smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
    jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
    nebudu zahanben na věky.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

MODLITBA

Modleme se:
Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu, v čem je pravá radost. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie