[ nová verze ]
20. červenec 2011, Středa
4. týden žaltáře
Druhé mezidobí, 16. týden Sv. Apolináře, biskupa a mučedníka, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 20. červenec 2011 Druhé mezidobí, 16. týden 4. týden žaltáře
MODLITBA SE ČTENÍM
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Zachránce světa, Kriste, světa Tvůrce,
Vládce nad vládci, obávaný Soudce,
slyš naše prosby, jež s chválami tvými
laskavě přijmi.
Pějem ti chvály ještě v noční době,
dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,
nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní
nebeskou písní.
K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,
dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,
by každý náš čin sloužil neustále
k věčné tvé chvále.
Zapal nám s ledvím naše nitro celé,
svým božským ohněm uchovej nás bdělé,
ať všichni lampy ve svých rukou máme,
v nichž světlo plane.
Stejná buď sláva nebeskému Otci
i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,
ať také Ducha, rovného jim mocí,
ctí vesmír celý. Amen.
Během dne:
Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,
radosti světa, dobro nekonečné,
přišel jsi krví svou nás vykoupiti
z pout smrti věčné.
Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,
dej naší víře stále jasně hořet,
nauč nás přinést z čisté lásky k bližním
vždy každou oběť.
Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,
přemožen silou, která proudí z tebe,
ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,
seslaný z nebe.
Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
nad světy všemi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Žalm 102 (103)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Srov. Lk 1, 78)
I
1 Oslavuj Pána, duše má, *
mé nitro jeho svaté jméno!
2 Oslavuj Pána, duše má, *
na jeho dobra nezapomeň! –
3 Všechny tvé viny odpouští, *
ze všech tvých neduhů tě léčí;
4 tvůj život chrání záhuby, *
věnčí tě láskou, slitováním;
5 on blahem sytí tvoje dny, *
jak orlu obnovil tvou mladost. –
6 Pán koná skutky milosti: *
všem utlačeným zjedná právo.
7 Ukázal cestu Mojžíši, *
své skutky dětem Izraele.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Oslavuj Pána, duše má, na jeho dobra nezapomeň!
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
II
8 Vlídný a laskavý je Pán, *
shovívavý a milosrdný.
9 Nechce se ustavičně přít, *
navěky v hněvu setrvávat.
10 Nesplácí hříchy, nejedná, *
jak pro své viny zasloužíme. –
11 Vždyť jak ční nebe nad zemí, *
tak velkou lásku má k svým věrným.
12 Jak od východu k západu *
vzdaluje od nás naše viny.
13 Jak otec dětem odpouští, *
Pán je k svým věrným milostivý.
14 Ví, z čeho jsme stvořeni, *
má na mysli, že jsme jen hlína.
15 Jsou jako tráva lidské dny: *
rozkvetou jako polní kvítek,
16 zavane vítr, sfoukne jej, *
a stopy po něm nezůstane.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Jak otec dětem odpouští, Pán je k svým věrným milostivý.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
III
17 Však láska Páně do věků, *
je dobrotiv až k dětem dětí
18 u těch, kdo jeho smlouvu ctí *
a plní jeho přikázání.
19 Pán zřídil si trůn v nebesích *
a jeho vláda řídí vesmír. –
20 Oslavte Pána, chvalte jej, †
vy jeho poslové, vy silní, *
kdo konáte, co on vám káže!
21 Oslavte Pána, zástupy, *
vy, kdo jste v službách jeho vůle!
22 Oslavte Pána, díla Páně, †
všude, kam sahá jeho vláda! *
Oslavuj Pána, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Oslavte Pána, díla Páně.
V.
Ukaž mi, Pane, cestu svých přikázání.
R.
Rozjímat budu nad tvými divy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
3, 7 – 4, 4
Vznešenost novozákonní služby
3.7Jestliže služba Zákonu vyrytému literami na kamenech a vedoucí ke smrti byla spojena s takovým jasem,
že se Izraelité nemohli podívat Mojžíšovi do tváře pro záři – třeba pomíjející – která mu vycházela
z obličeje, 8jak teprve daleko skvělejší musí být služba Ducha! 9Neboť
jestliže služba vedoucí k odsouzení byla tak slavná, oč daleko více bude slávou překypovat služba vedoucí ke spravedlnosti!
10A proto celou tu minulou slávu vůbec ani nejde slávou nazvat, když ji srovnáme s touto nynější nesmírnou slávou.
11Když se tak slavně projevilo to, co je pomíjející, oč větší slávu má to, co je trvalé!
12Když tedy máme takovou naději, vystupujeme s plnou jistotou. 13Neděláme
to jako Mojžíš: on si kladl na tvář roušku, aby Izraelité nehleděli na to, jak ona pomíjející záře končí. 14Ale oni zůstali tupí,
protože až dodneška u nich trvá stejná rouška, když se čte Starý zákon, a není jim odhaleno, že přestává v Kristu.
15Dodnes leží rouška na srdci Izraelitů, kdykoli se předčítá Mojžíš. 16Ale
až se obrátí k Pánu, rouška bude odstraněna. 17Ten Pán je však duch; a kde je duch Páně, tam je svoboda.
18My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle
velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on. Působí to duch Páně.
4.1Když jsme pověřeni tou službou, nenecháváme se ovládnout malomyslností, protože nám Bůh milosrdně pomáhá.
2Nepoužíváme nečestných úskoků, nepočínáme si chytrácky ani nefalšujeme Boží slovo.
Ale hlásáme pravdu naprosto otevřeně, a tak se doporučujeme každému lidskému úsudku před Bohem.
3A je-li přesto naše evangelium nesrozumitelné, pak jen těm, kteří jdou k záhubě.
4Nevěří, neboť bůh tohoto světa je zaslepil, takže nevidí jasně světlo evangelia o božské slávě Krista, Božího obrazu.
RESPONSORIUM
2 Kor 3, 18; Flp 3, 3
O.
My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle velebnost Páně, *
a tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on.
V.
Sloužíme Bohu způsobem vnitřním a hledáme svou chloubu v Kristu Ježíši. *
A tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on.
DRUHÉ ČTENÍ
Z knihy „Následování Krista“
(Lib. 2, 1, 1-6)
Boží království je pokoj a radost v Duchu svatém
Obrať se celým srdcem k Pánu a zanech tohoto bídného světa, a tvá duše dojde pokoje.
Neboť Boží království je pokoj a radost v Duchu Svatém.1 Kristus k tobě přijde,
a připravíš-li mu ve svém srdci důstojný příbytek, poskytne ti svou útěchu.
Všechnu svou slávu a krásu zjevuje v nitru2 a jen tam rád přebývá. Člověka oddaného
vnitřnímu životu tam navštěvuje často, příjemně s ním rozmlouvá, poskytuje mu milou útěchu
i hojnost pokoje a uvádí ho v úžas důvěrností svého přátelství.
Nuže, věrná duše, připrav své srdce tomuto Ženichovi, aby k tobě ve své dobrotě přišel a v tobě přebýval.
Říká přece: Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.3
Uvolni tedy místo pro Krista. Máš-li Krista, jsi bohatý a nic jiného nepotřebuješ. On se o tebe bude
ve všem starat a věrně o tebe pečovat, takže nebudeš muset spoléhat na lidi.
Slož všechnu svou důvěru v Boha; on ať je tvou bázní i tvou láskou.
On za tebe převezme odpovědnost a učiní, co pro tebe bude nejlepší.
Zde nemáš trvalou vlast,4 a buď si kdekoli, všude jsi cizincem a poutníkem;
a nikdy zde nenajdeš pokoj, pokud se co nejtěsněji nespojíš s Kristem.
Tvé myšlenky ať jsou u Nejvyššího a tvé prosby ať bez ustání směřují ke Kristu.
Neumíš-li rozjímat o věcech vznešených a nebeských, setrvávej u Kristova umučení a rád přebývej v jeho svatých ranách.
A trp s Kristem a pro Krista, chceš-li s Kristem kralovat.
Kdybys jen jednou dokonale vstoupil do Ježíšova srdce a jen trochu okusil jeho vroucí lásky,
naprosto bys přestal dbát vlastního pohodlí či nepohodlí, ale spíš by ses radoval z křivdy, kterou ti někdo způsobil.
Neboť Ježíšova láska působí, že člověk už nehledí na sebe.
1 srov. Řím 14, 17
2 srov. Žl 44 (45), 14 (Vulg.)
3 Jan 14, 23
4 srov. Žid 13, 14
RESPONSORIUM
Žl 70 (71), 1-2.5
O.
K tobě se, Pane, utíkám, nenech mě navždy v zahanbení. *
Podle své spravedlnosti vyprosť mě z bídy, vysvoboď mě.
V.
Ty, Pane, jsi má naděje, od mládí doufám v tebe, Pane. *
Podle své spravedlnosti vyprosť mě z bídy, vysvoboď mě.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, buď stále s námi, a když nás voláš, abychom ti celým svým životem sloužili, rozmnož v nás víru, naději a lásku, abychom věrně plnili tvá přikázání.
Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin,
může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i
zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|