Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

17. srpen 2010
Druhé mezidobí, 20. týden
4. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,
o svatých žalmech přitom rozjímejme
a Pánu pějme srdci vznícenými
    líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému
můžeme jednou k sídlu nebeskému
v průvodu jeho svatých vystoupiti
    ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,
Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,
ať celým světem nikdy neustává
    tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný
k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.
Prosby svých věrných služebníků přijmi,
    prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,
vlej olej v lampy dohořívající,
ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné
    z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,
omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,
viníků ušetř a laskavou dlaní
    ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,
i tobě, Synu, z Otce narozený,
s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí
    nad světy všemi. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Bůh nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1, 4)

² Pane, vyslyš moje prosby, *
      kéž tě dosáhne můj hlas!
³ Svoji tvář mi neukrývej *
      v dnešní strastiplný den.
   Nakloň ke mně ucho svoje, *
      pospěš na mé volání! –

⁴ Dny mé jako dým se tratí, *
      v kostech spaluje mě žár.
⁵ Srdce schne jak zprahlá tráva, *
      zapomínám už i jíst.
⁶ Sténáním a nářkem stálým *
      už jen kost a kůže jsem, –

⁷ podobám se ptáku v poušti, *
      jsem jak sýček v sutinách,
⁸ chřadnu, naříkám jak ptáče *
      osiřelé na střeše.
⁹ Stále běsní nepřátelé, *
      tupí mě a klnou mi.
¹⁰ Popel jídám jako chleba, *
      ředím nápoj slzami,
¹¹ pro tvůj hněv a rozhorlení: *
      zdvihls mě – a svrhl zpět!
¹² Mé dny jsou stín klesající, *
      sám jak tráva uvadám.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Pane, kéž tě dosáhne můj hlas, svoji tvář mi neukrývej.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

¹³ Avšak ty, Pane, trváš věčně, *
      tvé jméno z rodu do rodu.
¹⁴ Vstaň, ustrň se zas nad Siónem, *
      nadešel k slitování čas.
¹⁵ Milují jej tví služebníci, *
      pláčí nad jeho zřícením. –

¹⁶ Národy budou ctít tvé jméno, *
      tvou slávu všichni králové,
¹⁷ až zbuduje Pán Sión znova, *
      zjeví se ve své nádheře,
¹⁸ až k prosbě bezmocných se skloní, *
      nezhrdne jejich modlitbou. –

¹⁹ Tak budiž psáno pro budoucí, *
      ať příští národ Pána ctí!
²⁰ Neboť Pán shlédl ze svatyně, *
      on z nebe na zem popatřil,
²¹ zajatců vzdechy aby slyšel, *
      zachránil ty, jimž hrozí smrt.
²² Pak synové tvých služebníků *
      přebývat budou v bezpečí
   a jejich potomstvo i nadál *
      před tvojí tváří potrvá
   k cti tvého jména na Sióně, *
      k tvé chvále v Jeruzalémě,
²³ až národy a celé říše *
      se k službě Páně shromáždí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Shlédni, Pane, na prosby ubohých.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

²⁴ Cestou ochabla má síla, *
      dej mi znát těch pár mých dní,
²⁵ z půlky jich mě neodváděj! *
      Věky věků je tvých let!
²⁶ Dávno založil jsi zemi, *
      nebesa jsou dílem tvým:
²⁷ pominou, ty budeš dále; †
      rozpadnou se jako šat, *
      změníš je, jak šat se mění. –

²⁸ Ty však stále stejný trváš, *
      roků tvých je bez konce.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Založil jsi zemi, Pane, nebesa jsou dílem tvým.

V. Poslyš, můj lide, mé naučení.
R. Slovům mých úst nyní nastav uši!

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

     ¹Za dnů Achaza, syna Jotama, který byl synem Uzijáha, judského krále, vytáhl Resin, král aramejský, a Pekach, syn Remaljáhův, král izraelský, proti Jeruzalému do boje, ale nemohli ho dobýt. ²Davidův dům dostal zprávu: Aramejci táboří v Efraimsku. Tu se zachvělo královo srdce i srdce jeho lidu, jako se chvějí stromy v lese větrem. ³Hospodin řekl Izaiášovi: „Jdi naproti Achazovi, ty a tvůj syn Šearjašub, na konec vodovodu horního rybníka na cestu u valchářova pole ⁴a řekneš mu: Hleď zůstat klidný a neboj se, neklesej na mysli před těmito dvěma kousky čadících oharků, před Resinem, zuřícím hněvem, a Aramejci a před synem Remaljáhovým, ⁵poněvadž se proti tobě spikli Aramejci s Efraimity a synem Remaljáhovým a řekli: ⁶‚Potáhneme na Judsko, naženeme mu hrůzu, obsadíme ho a uděláme tam králem syna Tabealova.‘“
⁷Tak praví Pán, Hospodin:
„Nezdaří se to, nestane se to!
⁸Hlavou Aramejska je Damašek
a hlavou Damašku je Resin
ještě šedesát pět let,
a přestane Efraim být národem.
⁹Hlavou Efraimska je Samaří
a hlavou Samaří je Remaljáhův syn.
Jestliže neuvěříte, neobstojíte.“

     ¹⁰Znovu mluvil Hospodin k Achazovi: ¹¹„Vyžádej si znamení od Hospodina, svého Boha, ať hluboko v podsvětí, či nahoře na výšinách!“ ¹²Achaz však řekl: „Nebudu žádat, nebudu pokoušet Hospodina.“ ¹³Tu pravil Izaiáš: „Slyšte tedy, Davidův dome! Nestačí vám omrzovat lidi, že omrzujete i mého Boha? ¹⁴Proto vám dá znamení sám Pán: Hle, panna počne a porodí syna a dá mu jméno Emanuel – to je ‚Bůh s námi‘. ¹⁵Bude jíst smetanu a med, aby uměl zavrhovat zlo a volit dobro. ¹⁶Neboť dříve než bude chlapec umět zavrhovat zlo a volit dobro, bude opuštěna země, jejíchž dvou králů se hrozíš. ¹⁷Hospodin přivede na tebe, na tvůj lid a na dům tvého otce dny, jaké nebyly od té doby, kdy odpadl Efraim od Judy: přivede asyrského krále.“

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého opata Bernarda,
obsažených v pojednání „Chvály panenské Matky“

     Narození Boží se muselo stát tak, aby se Bůh narodil z Panny. A Panně bylo přiměřené, aby porodila Boha. A proto, když se měl Stvořitel lidí narodit z člověka jako člověk, musel si především vybrat, ba spíše vytvořit takovou matku, o které věděl, že ho bude hodna a že se mu bude líbit.
     Chtěl tedy, aby to byla panna: z Neposkvrněné aby se narodil Neposkvrněný, jenž očistí poskvrny všech lidí.
     Chtěl také, aby byla pokorná: měl se z ní narodit ten, jenž je tichého a pokorného srdce a jenž chtěl na sobě ukázat příklad těchto ctností, všem velmi potřebný a k spáse prospěšný. Dal tedy Panně milost být matkou, té, které již předtím sám vnukl slib panenství a dal dar pokory.
     Jak jinak by ji potom mohl anděl nazvat milostiplnou, kdyby v ní bylo nějaké sebemenší dobro, jež by nebylo z milosti? Ta, která měla počít a porodit Svatého svatých, musela mít svaté tělo, a proto dostala dar panenství, a musela mít svatou duši, a proto dostala dar pokory.
     A tak královská panna, ozdobená těmito perlami ctností a skvějící se dvojím šperkem duše i těla, známá svou sličností a krásou na nebesích, upoutala na sebe pohledy nebešťanů, takže i sám Král po ní ve svém srdci zatoužil¹ a poslal k ní z výšin nebeské poselství.
     Anděl byl poslán k panně,² říká Písmo, k té, která byla panna tělem, panna duší, panna zaslíbením, panna svatá duchem i tělem,³ jak říká apoštol. Ne k panně, která byla teprve nedávno nebo náhodou objevena, ale k panně, která byla od věků vyvolena, kterou Nejvyšší předem znal a pro sebe připravil, panna anděly chráněná, otci předobrazená a proroky zaslíbená.
     ¹ Srov. Ž 44 (45), 3.12
     ² Lk 1, 26-27
     ³ Srov. 1 Kor 7, 34

RESPONSORIUM

MODLITBA

Modleme se:
Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme si schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno, a tak abychom dosáhli toho, že se na nás vyplní tvá zaslíbení, převyšující všechny lidské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

    Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

    Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i  zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie