Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

25. červenec 2029
Sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie, památka

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, Spasiteli náš,
koruno slávy v nebesích,
dnes nakloň vlídnější svou tvář
k modlitbě tebe prosících.

Dnes vyznavač tvůj vznešený
se zaskvěl novou jasností,
dnes vzpomínáme naň i my,
tvůj lid, výroční slavností.

Přes vše, co svět mu sliboval,
on přešel čistou šlépějí,
s tebou se cestou spásy dal
a sledoval vždy věrně ji.

K prchavým světským radostem
nepřipjal právem srdce své,
tak došel v sídle nebeském
odměny nepomíjivé.

A proto pomoz také nám
jít žitím v jeho šlépějích
a odpusť k jeho přímluvám
svých služebníků všechen hřích.

Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

V tom všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)

² Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *
      otcové naši nám vyprávěli
   o tom, cos vykonal za jejich dnů, *
      v tom dávném čase rukou svou.
³ Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil,
      národy potřels a jim jsi dal růst. –

⁴ Nedobyli si mečem tu zemi, *
      nezvítězilo jejich rámě,
   nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *
      tvá jasná tvář jen z lásky k nim. –

⁵ Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *
      jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.
⁶ S tebou jsme zdolali nepřátele, *
      tvým jménem deptáme protivníky. –

⁷ Na svém luku si nezakládám, *
      nevděčím za vítězství meči:
⁸ tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *
      pokořils ty, kdo nás nenávidí.
⁹ Proto jsme denně se chlubili Bohem, *
      povždy jsme chválili tvé jméno.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

¹⁰ Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *
       netáhneš, Bože, už do boje s námi.
¹¹ Nechals nás utíkat před nepřítelem, *
       loupí nás ti, kdo nás nenávidí.
¹² Vydals nás v plen jak jateční stádo, *
       mezi pohany rozptýlil jsi nás. –

¹³ Lacino prodáváš svůj národ, *
       pramálo jsi tím prodejem získal.
¹⁴ Sousedům dal jsi nás v opovržení, *
       všem kolem dokola k hanbě a smíchu.
¹⁵ Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *
       pohané nad námi kývají hlavou. –

¹⁶ Stále svou hanbu mám před očima, *
       studem se celý červenám v tváři,
¹⁷ slyším-li samou hanu a výsměch, *
       vidím-li mstivého nepřítele.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

¹⁸ A toto všechno dolehlo na nás, †
       i když jsme na tebe nezapomněli, *
       úmluvu s tebou neporušili,
¹⁹ naše srdce se neodvrátilo, *
       nesešly naše kroky z tvé cesty,
²⁰ a tys nás rozbil v šakalích místech, *
       ty jsi nás zastřel temnotami. –

²¹ Kdybychom bývali zapomněli †
       na svaté jméno svého Boha *
       a vztáhli ruce k cizímu bohu,
²² což by to Bůh byl nezpozoroval? *
       On přece zná všechny tajnosti srdce.
²³ Pro tebe stále nás pobíjejí, *
       jednají s námi jak s jatečním stádem. –

²⁴ Procitni, Pane, proč ještě spíš? *
       Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!
²⁵ Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *
       bídu a strast naši zapomínáš?
²⁶ Naše duše je sražena v prach, *
       na zemi ulpělo naše tělo.
²⁷ Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *
       v milosti své nás vysvoboď!

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

V. Pán vedl spravedlivého po přímých stezkách.
O. A ukázal mu Boží království.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola
Pavla Korinťanům

     ⁵Nehlásáme sebe, ale kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. ⁶Neboť Bůh, který řekl: ‚Ať ze tmy zazáří světlo!‘, zazářil i v našem srdci, aby osvítil lidi poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři.
     ⁷Poklad víry máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám. ⁸Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. Býváme bezradní, ale ne zoufalí. ⁹Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni. ¹⁰Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. ¹¹Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle. ¹²A tak v nás pracuje smrt, ale ve vás život.
     ¹³Protože máme téhož duchy víry, jak je řečeno v Písmu: Uvěřil jsem, a proto jsem mluvil, věříme i my, a proto také mluvíme. ¹⁴Vždyť víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, vzkřísí s Ježíšem i nás a společně s vámi nás postaví před něho.
     ¹⁵Všecko se to přece děje pro vás: čím více se totiž rozmnoží milost, tím větší počet lidí bude potom projevovat vděčnost k Boží oslavě.
     ¹⁶A proto neklesáme na mysli. Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje, ¹⁷neboť nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy, ¹⁸protože nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého kněze Jana Damašského

     Protože se panenská Bohorodička měla narodit z Anny, neodvážila se příroda dítě milosti předejít: Anna zůstala neplodná, dokud svůj plod nevydala milost. Bylo zajisté třeba, aby ta, z níž se měl narodit Prvorozený všeho stvoření, v němž všechno trvá,¹ sama se narodila jako prvorozená.
     Blažená dvojice, Jáchyme a Anno! Všechno stvoření je vám zavázáno, neboť skrze vás přineslo Stvořiteli dar ze všech darů nejskvělejší, čistou Matku, jedinou, která byla hodná svého Tvůrce.
     Raduj se, neplodná Anno, ty, která jsi nerodila, propukni v jásot, ty která jsi neokusila porodní křeče.² Raduj se, Jáchyme, protože z tvé dcery se nám narodilo dítě, syn je nám dán; a dostane jméno Zvěstovatel velikého úradku, spásy veškerého světa, mocný Bůh.³ Ano, tento syn je Bůh!
     Blažená dvojice, Jáchyme a Anno, zcela bez poskvrny! Podle plodu vašeho těla vás poznáváme, jak kdysi řekl Pán: Poznáte je po jejich ovoci.⁴ Zvolili jste si způsob života, jaký byl milý Bohu a hodný té, která z vás vzešla. Žili jste svůj život v čistotě a svatosti a  ozdobili jste ho šperkem panenství, neboť jste zplodili tu, která měla být pannou před porodem, pannou při porodu a pannou také po porodu, právě tu, která jediná měla vždycky dbát panenství ducha, duše i těla.
     Přečistá dvojice, Jáchyme a Anno! Vy jste zachovali čistotu podle zákona přírody a Bůh vám za to dal to, co přírodu překonává: přivedli jste na svět Boží Rodičku, která porodila, aniž poznala muže. Vy jste žili přirozený lidský život ve zbožnosti a svatosti a přivedli jste na svět dceru vznešenější než jsou andělé, ano, samu Královnu andělů. Maria, ty dívko nejsličnější a nejlíbeznější, dcero Adamova a Matko Boží! Blahoslaven budiž klín a lůno, z něhož jsi vyšla, blahoslavena budiž náruč, která tě chovala, i ústa, jimž jsi dovolila kochat se čistými polibky, totiž ústa tvých rodičů! Neboť tys vždycky a všude ctila své panenství.
     Plesejte před Pánem všechny země, radujte se, zpívejte, hrejte!⁵ Pozdvihněte svůj hlas, pozdvihněte jej, nic se nebojte!
     ¹ srov. Kol 1, 15-17
     ² Iz 54, 1
     ³ Iz 9, 6
     ⁴ Mt 7, 16
     ⁵ Žl 97 (98), 4

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.

První kantikum