[ nová verze ]
9. červen 2029, Sobota
1. týden žaltáře
Neposkvrněného Srdce Panny Marie, památka Sv. Efréma Syrského, jáhna a učitele Církve, nezávazná památka
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. první večerní chvály
kompletář po prvních chválách
vigilie
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 9. červen 2029 10. NEDĚLE BĚHEM ROKU
VIGILIE
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Čas půlnoci se přiblížil,
hlas proroka nás vybízí,
abychom Bohu, Otci všech,
i Synu pěli chvalozpěv.
A s nimi Duchu Svatému.
Vždyť Bohu trojjedinému
podstaty pouze jediné
vždy vzdávat chvály musíme.
V té době úzkost utkvěla
tím, že meč Zhoubce – anděla
se smrtí kosil v její tmě
prvorozence v Egyptě.
Věrným však je to spásná noc,
vždyť tentýž anděl neměl moc
použít svého trestu v ní
tam, kde zřel krve znamení.
Lkal hořce Egypt nad syny
tak hroznou smrtí zašlými.
Jen Izrael byl spokojen,
krví beránka ochráněn.
My jsme ten pravý Izrael,
chraňme se zla i nepřátel.
Chráněni krví Kristovou
sdílíme, Pane, radost tvou.
Dej, Králi, ať jsme hodni cti
i slávy tvého království,
ať smíme tebe též i my
velebit věčně písněmi. Amen.
Během dne:
Zdravíme den, slavný den našich dní,
přešťastný den, den Páně vítězný,
hodný toho, že jím jen radost zní,
ze všech prvý!
Boží světlo slepým se zjevuje,
v něm peklo Pán kořisti zbavuje,
přemáhá smrt a s nebem smiřuje
zemské nivy.
Když rozsudkem Vladaře věčného
na lidský rod jho hříchu dolehlo,
ty, Bože, dál člověka slabého
v lásce chráníš.
Všemocný Bůh v hluboké moudrosti
mírnil svůj hněv svou dobrotivostí,
když celý svět do jícnu propasti
řítil se již.
Vykupitel lidského plemene
vítězně jde z propasti pekelné,
na ramenou jehňátko ztracené
k nebi nese.
Boží mír už se snáší na zemi
a Boží řád dosáhl splnění,
slávu Pána velebme písněmi
v jasném plese.
V líbezný zpěv nebeské otčiny
vpadni, Církvi, písněmi vděčnými.
Aleluja ať hlasy vroucími
tvůj lid pěje.
Vítězná pouť smrti je za námi,
ať naši hruď naplní plesání.
Buď světu mír, ať se ráj chválami
rozechvěje. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.
Žalm 103 (104)
Chvála Boha, Stvořitele
Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5, 17)
I
1 Dobrořeč Pánu, chval jej, má duše! *
Pane, můj Bože, jsi nadevše velký,
oděný krásou a vznešeností, *
2 jako pláštěm světlem se halíš. –
Nebesa pneš jak stanovou plachtu, *
3 síně své zbudovals nad vodami,
z letících mračen si povoz činíš, *
na křídlech větru se k zemi snášíš,
4 vichry si bereš za svoje posly, *
plameny za své služebníky. –
5 V základech mocných jsi upevnil zemi, *
takže až do věků nezakolísá.
6 Pramoře jako rouchem ji krylo, *
vody stály až nad horami. –
7 Před tvou hrozbou stáhly se zpátky, *
prchaly před hlasem tvého hromu.
8 Vzestouply do hor, do dolin klesly, *
na místa, která ty jsi jim určil.
9 Dal jsi jim hranici, přes kterou nesmí, *
aby zas nemohly zaplavit zemi. –
10 Pramenům kázal jsi v potocích stékat, *
v údolích mezi horami plynout.
11 Všechnu zvěř polní napájejí, *
divocí osli hasí v nich žízeň.
12 Při nich pak hnízdí nebeské ptactvo, *
větvovím stromů zní jeho zpěv.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Pane, můj Bože, oděl ses krásou a vznešeností, jako pláštěm světlem se halíš, aleluja.
Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.
II
13 Z oblačných sídel napájíš hory, *
vláhu z tvých komor zem dosyta pije.
14 Dáváš růst píci, jíž stáda se živí, *
rostlinám, které jsou k užitku lidem;
vydáváš pro ně ze země chléb, *
15 který dodává člověku síly,
víno, jež člověku potěší srdce, *
že se mu tvář jak olejem svítí. –
16 Dosyta pije i stromoví Páně, *
libánské cedry, jež sázel on sám.
17 V nich pak si ptáci stavějí hnízda, *
v cypřiších domov si udělal čáp.
18 Horské štíty kamzíkům patří, *
ve skalách jezevci našli si skryt. –
19 Měsíc jsi učinil měřidlem času, *
slunce pak ví, kdy zapadat má.
20 Když sešleš soumrak a setmí se na noc, *
začne v ní obcházet divoká zvěř.
21 Lvíčata s řevem si žádají kořist, *
od Boha čekají pokrm svůj.
22 Když slunce vychází, stáhnou se opět, *
ulehnou do svých doupat a nor.
23 Tehdy pak člověk vykročí k práci, *
aby v ní setrval po celý den.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Pán vydává ze země chléb i víno, jež člověku potěší srdce, aleluja.
Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.
III
24 Kterak jsou četná, Pane, tvá díla! †
Všechno jsi stvořil a učinil moudře, *
plna je tvého tvorstva zem.
25 Tam moře mocné a velké a širé, †
v něm se to hemží bezpočtem tvorů, *
havěti drobné i velikých stvůr.
26 Lodi jím plují, i leviatan, *
stvořils jej, aby si ve vlnách hrál. –
27 Na tebe čeká všechno a všichni, *
že jim dáš obživu v pravý čas.
28 A ty ji dáváš a oni si berou, *
dobrem se sytí, když otevřeš dlaň.
29 Skryješ-li před nimi tvář, tu se zděsí, †
když jim odejmeš dech, oni hynou, *
opět se vracejí ve svůj prach.
30 Sešleš-li ducha, tvoří se noví: *
tak zemi obnovuješ tvář. –
31 Ať trvá navěky sláva Páně, *
ať se Pán raduje ze svých děl!
32 Země se zachví, když pohlédne na ni, *
kouří se z hor, když jen se jich tkne.
33 Pánu chci zpívat, co budu dýchat, *
Bohu chci hráti, co budu živ.
34 Kéž se mu zalíbí moje písně! *
Já se chci v Pánu radovat! –
35 Kéž jen by hříšní ze světa sešli, †
kéž by už bezbožných nebylo nikde! *
Dobrořeč Pánu, duše má!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 Bůh se díval na všechno, co udělal, a bylo to velmi dobré, aleluja.
V.
Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí.
R.
A vaše uši, že slyší.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Sirachovcovy
46,1-12 (řec. 1-10)
Starozákonní hrdinové: Jozue a Kaleb
1Hrdinou v boji byl Jozue, syn Nunův,
Mojžíšův nástupce v prorockém úřadě.
Již podle svého jména
byl velkým zachráncem pro Boží vyvolené,
když se mstil na buřičských nepřátelích,
aby Izraele obdařil dědičným majetkem.
2Jak byl vznešený, když vztáhl své ruce
a rozmáchl se kopím proti městům!
3Kdo mohl před ním obstát?
Vždyť vedl války Páně!
4Nestanulo slunce na jeho pokyn
a jeden den se neprodloužil ve dva?
5Vzýval nejvyššího Boha,
když jej odevšad tísnili nepřátelé,
a veliký Pán ho vyslyšel
a seslal krupobití neslýchané síly.
6Vrhl je na nepřátelský národ
a na srázu zahubil útočníky,
aby pohané poznali sílu jeho zbraní,
že jejich protivníkem je Pán.
7Byl naprosto věrný Bohu
a za Mojžíšova života ukázal svou zbožnost
jako Kaleb, syn Jefonův,
když se opřel lidu,
aby národ odvrátil od hříchu
a umlčel zlobné řeči.
8Proto se oni dva zachránili
ze šesti set tisíc na pochodu,
aby vešli do dědictví,
do země oplývající mlékem a medem.
9A Pán dal Kalebovi sílu,
která mu zůstala až do stáří,
aby vstoupil na výšiny země
a jeho potomstvo obdrželo majetek,
10aby celé Jakubovo pokolení poznalo,
že je dobré poslouchat Pána.
RESPONSORIUM
Sir 46,5.3.4
O.
Vzýval nejvyššího Boha, když jej odevšad tísnili nepřátelé. *
Veliký Pán ho vyslyšel a seslal krupobití neslýchané síly.
V.
Kdo mohl před ním obstát? Nestanulo slunce na jeho pokyn? *
Veliký Pán ho vyslyšel a seslal krupobití neslýchané síly.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého biskupa a mučedníka Ignáce Antiochijského Římanům
(Inscriptio, nn. 1, 1-2, 2: Funk 1, 213-215)
Nechci se líbit lidem, ale Bohu
Ignác, zvaný též Theoforos, církvi, která došla slitování ve velikosti nejvyššího Otce a jeho jediného syna, Ježíše Krista, církvi
milované a osvícené z vůle toho, který chce všechno, co chce láska Ježíše Krista, našeho Boha; církvi, která zaujímá přední místo
v celém území Římanů, církvi bohumilé a ctihodné, zasluhující blahoslavenství a chválu, hodné dosáhnout zaslíbení a svatosti, církvi
stojící v čele společenství lásky, církvi, jejímž zákonem je Kristus, a která nese jméno Otcovo. Tu zdravím ve jménu Ježíše Krista,
syna Otcova, a všem, kteří jsou tělem duší zajedno s každým jeho přikázáním, a nic je nemůže odloučit od plnosti Boží milosti a jsou
prosti jakékoli falše, přeji plnost nejčistší radosti v Ježíši Kristu, našem Bohu.
Modlil jsem se k Bohu, abych směl spatřit vaše bohumilé tváře; velmi usilovně jsem prosil, abych toho dosáhl.
A teď spoután pro Krista
Ježíše doufám, že vás opravdu budu moci pozdravit, uzná-li mě Bůh ze své vůle za hodna dojít cíle. Počátek už se zdařil, teď jen abych
dosáhl té milosti a bez překážek došel svého údělu. Bojím se ovšem vaší lásky, aby mi neuškodila. Neboť pro vás je snadné, co chcete
učinit, mně však bude obtížné dosáhnout Boha, pokud vy mne neušetříte.
Nechci, abyste se hleděli zalíbit lidem, ale abyste se líbili Bohu, jako se ostatně už líbíte. Neboť já už nikdy nebudu mít takovou
příležitost dosáhnout Boha, a vy nemůžete udělat nic lepšího, než když budete mlčet. Když tedy o mně pomlčíte, stanu se slovem Božím;
dáte-li však průchod své lásce k mému pozemskému životu, budu dále jen lidským hlasem. Nic většího mi nemůžete dát, než abych byl
obětován Bohu, dokud je oltář připraven, abyste v lásce sborem zpívali Otci v Ježíši Kristu, protože Bůh ve své milosti přivedl syrského
biskupa z východu na západ. Je dobré zapadnout světu a vyjít v Bohu.
RESPONSORIUM
Gal 6,14; Řím 8,8; Flp 1,21
O.
Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. *
Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista.
V.
Skrze něj je pro mě ukřižován svět a já světu. *
Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista.
KANTIKA
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
První kantikum
Iz 33, 2-3.5-6.7b-8.10
Modlitba v nouzi
V Kristu jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání. (Kol 2, 3)
Pane, dej nám milost, v tebe doufáme. *
Buď naší spásou každé ráno a také naší spásou v době tísně.
Před hlučným lomozem utíkají národy, *
když povstáváš, prchají pohané
na všechny strany. -
Pán je vyvýšen, neboť trůní nahoře, *
zahrnuje Sión právem a spravedlností.
A bezpečím pro tvůj život bude toto: †
moudrost a znalost jsou bohatstvím, jež zachraňuje *
bázeň Páně, to je jeho poklad. -
Poslové pokoje hořce pláčí. *
Cesty jsou opuštěné, po cestách již nikdo nechodí,
porušila se smlouva, pohrdlo se svědky, *
na nikoho se nedbalo.
Nyní povstávám, říká Pán, *
nyní se vzpínám, nyní se zvedám.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
Iz 33, 13-16
Bůh bude soudit spravedlivé
To zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán, náš Bůh. (Sk 2, 39)
Vy, kdo jste daleko, slyšte, co jsem udělal, *
a vy, kdo jste blízko, vizte dílo mé moci.
Na Siónu se děsí hříšníci, *
a hrůza zachvacuje ty, kdo pohrdají Pánem.
Kdo z vás může bydlet se stravujícím ohněm? *
Kdo z vás vydrží u věčného žáru? –
Kdo jedná správně *
a mluví pravdu,
kdo pohrdá vyděračským ziskem *
a odmítá všechny úplatky,
kdo si zacpává uši, aby neslyšel o prolévání krve, *
kdo zavírá oči, aby neměl zalíbení ve zlu. –
Takový bude přebývat na výsostech, *
jako skála pevný bude jeho hrad.
Vždycky bude mít chleba, *
voda mu nevyschne nikdy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Sir 36, 11-17
Modlitba za Boží lid
Věčný život je to, že poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. (Kol 2, 3)
Smiluj se nad lidem, který dostal od tebe jméno, *
nad Izraelem, jehož jsi nazval svým prvorozeným.
Smiluj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, kde přebýváš.
Naplň Sión svými nevýslovnými slovy *
a svůj lid svou slávou. -
Vydej svědectví svým prvním tvorům, *
splň proroctví učiněná tvým jménem.
Uspokoj ty, kdo v tebe doufají, *
ať jsou tví proroci hodnověrní.
Vyslyš, Pane, modlitbu svých služebníků *
podle Áronova požehnání tvému lidu.
A všichni na zemi ať poznají, *
že ty jsi Pán, věčný Bůh. –
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně. Pane, dej nám milost, v tebe doufáme, buď naší spásou v době tísně.
EVANGELIA
16, 1-20
Slova svatého evangelia podle Marka
Ježíš Nazaretský, ukřižovaný, byl vzkříšen
Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje,
aby šly Ježíše pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou:
"Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?" Když se podívaly, spatřily, že je kámen od hrobu odvalen. Byl totiž velmi veliký.
Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem - a polekaly se. On však jim řekl:
„Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného. Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili.
Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“
Ženy vyšly z hrobky a daly se na útěk, protože na ně padl strach a úžas. A nikomu nic neřekly, protože se bály.
Ježíš po svém zmrtvýchvstání ráno první den v týdnu se zjevil nejdříve Marii Magdalské, z které kdysi vyhnal sedm
zlých duchů. Ona šla a oznámila to těm, kdo bývali s ním, ale teď truchlili a plakali. Ti, když slyšeli, že on žije
a že ho viděla, tomu nevěřili.
Potom se v jiné podobě zjevil dvěma z nich na cestě, když šli na venkov. Ti se vrátili a oznámili to ostatním,
ale oni jim nevěřili.
Konečně se zjevil i jedenácti apoštolům, když byli právě u stolu, a káral je pro jejich nevěru a tvrdost srdce,
že nevěřili těm, kteří ho spatřili vzkříšeného. A řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu!
Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou doprovázet tato znamení: ve jménu mém
budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady do ruky, a když vypijí něco smrtelně jedovatého,
neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“
Tak k nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. Učedníci pak vyšli a všude kázali.
Pán působil s nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové *
bez ustání provolávají:
Svatý, svatý, svatý *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků;
tebe oslavuje *
Církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne, *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane,*
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
MODLITBA
Modleme se:
Bože, od tebe pochází všechno dobré; slyš naše pokorné prosby a dej, abychom tebou vedeni poznávali,
co je správné, a s tvou pomocí to také konali. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|