[ nová verze ]
5. březen 2027, Pátek
3. týden žaltáře
Doba postní, 3. týden
invitatorium
modlitba se čtením
ranní chvály - komb.
tercie - dopl.
sexta - dopl.
nona - dopl. večerní chvály
kompletář
nepoužívat společné texty
vygenerování modliteb
uspořádání liturgie hodin
modlitby za zemřelé
posvěcení chrámu
latinská verze
nahlásit chybu
|
Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz 5. březen 2027 Doba postní, 3. týden 3. týden žaltáře
VIGILIE
V.
Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
nám udělený z výsosti,
jenž lékem střídmosti má z běd
vytrhnout malátný náš svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
když srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k velikonocům nebeským.
Ať v pokoře tě vesmír ctí,
jediný Bože v Trojici,
též my tě omilostněni
novými ctíme písněmi. Amen.
ŽALMY
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I
1 Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
2 Tak ať mluví vykoupení Pánem, *
vykoupení z nepřátelské moci!
3 Shromáždil je ze všech končin země, *
kde je východ, západ, jih či sever. –
4 Bloudili nehostinnou pustinou, *
nenacházeli místo k usídlení.
5 Hladem a žízní přitom strádali, *
život v nich ponenáhlu vyhasínal.
6 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
7 Na správnou cestu on je uvedl, *
aby tak došli místa k osídlení.
8 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
9 Napájel hrdlo jejich žíznivé, *
lačnící hrdlo plnil dobrotami. –
10 Vězeli ve smrtelných temnotách, *
vrženi do bídy a do okovů,
11 že Božím příkazům se vzpírali *
a opovrhli radou Nejvyššího.
12 I bylo jejich srdce zkrušeno, *
že padali a nikdo nepomohl.
13 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
14 Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *
přelomil jejich okovy a strhl.
15 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal;
16 za to, že brány z bronzu rozrazil, *
závory železné že zlomil vedví.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
II
17 Ochuravěli pro svou nepravost, *
zkrušeni byli za své těžké viny.
18 Už se jim každý pokrm ošklivil, *
takže už měli blízko k branám smrti.
19 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
20 Seslal své slovo, jím je uzdravil *
a zachránil je opět před záhubou.
21 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
22 Ať přinášejí oběť děkovnou, *
s jásotem rozhlašují jeho skutky! –
23 V lodích se vydávali na moře, *
po mnoha vodách pluli za obchodem;
24 přitom pak díla Páně vídali, *
žasli nad jeho divy v mořské hloubi.
25 Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *
ten mořské vlny do vysoka vzdouval.
26 Vzlétali k nebi, do vln padali, *
že hrůzou v nich až duše zkomírala.
27 Zmítali, káceli se opile, *
se vší svou dovedností byli v koncích.
28 Volali tedy k Pánu v úzkostech *
a on je z jejich bídy vysvobodil. –
29 Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *
a zklidnilo se mořské vlnobití.
30 Radovali se z toho ztišení; *
a přivedl je k touženému místu.
31 Ať chválí Pána za slitování, *
za divy, které k dobru lidí konal!
32 Ať ve shromáždění ho velebí, *
ve sboru starších ať jej oslavují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
III
33 On proměňoval řeky v pouště, *
prameny ve vyprahlou zem,
34 úrodné kraje v solné pláně *
za to, že zlý byl tamní lid.
35 Poušť zase změnil na jezero, *
vyprahlou hlínu na pramen: –
36 tam usídlil pak hladovící, *
města si mohli zbudovat.
37 Zřídili pole, vinohrady *
a měli hojnou úrodu.
38 Žehnal jim, rozrostli se hojně, *
i chovných zvířat měli dost. –
39 Ten však, jenž ponižuje mocné *
a dá jim bloudit na poušti,
40 že zas jich ubylo a chřadli *
pod tíhou strádání a ran,
41 chudáka ale zvedl z bídy, *
jak stádo zmnožil jeho rod.
42 S radostí to vidí bohabojní, *
všechna zloba musí sklapnout ústa.
43 Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *
V srdci chovej skutky lásky Páně!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně.
V.
Kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.
O.
Aby se ukázaly jeho skutky.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Mojžíšovy
40, 16-38
Hospodinův oblak zahalil stan schůzky
16Mojžíš učinil všecko přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
17První den prvního měsíce druhého roku byl příbytek Boží postaven. 18Mojžíš
postavil příbytek takto: rozmístil podstavce, zasadil desky, zastrčil závory a vztyčil sloupy. 19V příbytku rozprostřel
stan a nahoru na stan umístil pokrývku, tak jak mu přikázal Hospodin. 20Vzal svědectví – desky Zákona – a vložil
je do archy, tyče prostrčil k arše a nahoru na archu dal slitovnici. 21Když přinesl archu do příbytku,
zavěsil vnitřní oponu a tak zastřel archu svědectví, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 22Do stánku schůzky dal na
severní stranu stůl, vně před oponu. 23Na něm narovnal vrstvu chleba před Hospodina, jak Hospodin přikázal
Mojžíšovi. 24I svícen postavil do stánku schůzky proti stolu na jižní stranu příbytku.
25Nasadil lampy před Hospodina, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
26Také zlatý oltář umístil do stánku schůzky před oponu. 27Zapálil na něm kadidlo
z vonných látek, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 28Ke vchodu do příbytku zavěsil vnější oponu.
29V nádvoří příbytku, to je stánku schůzky, postavil oltář pro celopaly a obětoval na něm celopaly i nekrvavé oběti,
jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 30Mezi stánek schůzky a oltář umístil nádrž a nalil tam vodu k umývání.
31Mojžíš, Árón a jeho synové si tam myli ruce i nohy, myli se, 32když
přicházeli do stánku schůzky a když přistupovali k oltáři, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi. 33Zřídil i nádvoří
kolem příbytku a oltáře. Zavěsil oponu ke vchodu do nádvoří. Tak dokončil Mojžíš celé dílo.
34Tu oblak zahalil stan schůzky a Hospodinova velebnost naplnila příbytek. 35Mojžíš
nemohl přistoupit ke stanu schůzky, neboť se nad ním vznášel oblak a Hospodinova velebnost naplnila příbytek.
36Kdykoli se oblak z příbytku zvedl, synové Izraele vytáhli, a tak to dělali po celou dobu svého putování.
37Jestliže se oblak nezvedl, nevytáhli až do dne, kdy se zdvihl. 38Hospodinův
oblak byl nad příbytkem ve dne a oheň v noci před očima celého domu Izraele po celou dobu
putování.
RESPONSORIUM
1 Kor 10, 1.2; Ex 40, 32.33
O.
Všichni naši praotcové byli pod oblakem, všichni prošli mořem. *
Všichni přijali Mojžíšův křest v oblaku.
V.
Hospodinova velebnost naplnila příbytek, neboť všechno zahalil oblak. *
Všichni přijali Mojžíšův křest v oblaku.
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Řehoře Naziánského
(Oratio 14, De pauperum amore, 38.40: PG 35, 907.910)
Služme Kristu v chudých
Blahoslavení milosrdní, praví Písmo, neboť oni dojdou milosrdenství.1 Mezi
blahoslavenstvími nepatří milosrdenství v žádném případě mezi poslední. Neboť šťasten, kdo ujme
se slabých a nuzných.2 A jinde: Blaze tomu, kdo rád dá i půjčí.3 A na jiném místě:
Spravedlivý se vždycky slituje a potřebným půjčí.4 Chopme se tedy rychle
toho požehnání, ať je vidět, že jsme pochopili, a buďme k druhým dobří!
Ani noc ať nepřerušuje konání tvého milosrdenství. Neříkej: Teď jdi, pak přijď, až zítra ti dám.5 Nechť nic
nevstupuje mezi předsevzetí a dobrý skutek. Konání dobra je to jediné, co nesnese odkladu.
Lámej svůj chléb hladovému, popřej pohostinství bloudícím ubožákům.6 A dělej to rád
a s ochotou. Bylo přece řečeno: Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s radostí.7
Milost dobrého skutku se ti zdvojnásobí, vykonáš-li jej ochotně a rychle. Kdežto nabízí-li někdo něco nerad
nebo z donucení, není to milé ani pěkné.
A tak se musíme radovat, kdykoli prokazujeme dobrodiní. Bylo řečeno: Přestaneš-li utlačovat, ukazovat
prstem,8 to znamená lakotně a malicherně zkoumat nebo otálet a reptat, co se stane? Něco velikého
a obdivuhodného! Jaká a jak veliká odměna tě za to čeká! Tehdy vyrazí tvé světlo jak zora, tvá jizva
se brzy zacelí.9 A kdo by netoužil po světle a po uzdravení?
Myslíte-li proto, Kristovi služebníci, bratři a spoludědici, že mě máte v něčem poslechnout,
pak tedy navštěvujme Krista, pokud je čas, pečujme o Krista, živme Krista, Krista si získávejme
a Kristu prokazujme úctu.10 Avšak nejen při stole jako někteří,11 nejen balzámy, jako Maria,12 ne jenom hrobem, jako Josef z Arimatie,13
ani věcmi potřebnými k pohřbu, jako Nikodém se svou polovičatou láskou ke Kristu,14 ani zlatem, kadidlem a myrhou,
jako to učinili mágové před všemi těmi, o nichž byla řeč.15 Pán veškerenstva chce přece milosrdenství, nikoli oběť,16
a milosrdenství je mu nad desetitisíce obětovaných tučných beránků.17 Prokazujme mu tedy milosrdenství – v těch, kdo jsou chudí
a v přítomné chvíli se ocitli v ponížení, aby nás, až jednou odtud odejdeme, přijali do věčných příbytků,
právě skrze Krista, našeho Pána. Jemu buď sláva navěky. Amen.
1 Mt 5, 7
2 Žl 40 (41), 1
3 Žl 111 (112), 5
4 Žl 36 (37), 26
5 Př 3, 28
6 Iz 58, 7 (Vulg.)
7 Řím 12, 8
8 Iz 58, 9
9 Iz 58, 7
10 srov. Mt 25, 35-45
11 srov. Mk 2, 15
12 srov. Jan 12, 13
13 srov. Jan 19, 38
14 srov. Jan 3, 1-12; 19, 39
15 srov. Mt 2, 11
16 srov. Oz 6, 6; Mt 9, 13
17 srov. Dan 3, 40
RESPONSORIUM
Mt 25, 35.40; Jan 15, 12
O.
Měl jsem hlad a dali jste mi najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem na cestě a ujali
jste se mě.
* Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších, pro mne jste udělali.
V.
To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. *
Amen, pravím vám: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších, pro mne jste udělali.
KANTIKA
Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.
První kantikum
Jer 14, 17-21
Nářek lidu v době hladu a války
Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)
Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou. –
Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země. –
Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení! –
Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Druhé kantikum
Ez 36, 24-28
Bůh obnoví svůj lid
Budou jeho lidem a on - Bůh s námi - bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)
Vezmu vás z národů †
a shromáždím ze všech zemí, *
a přivedu do vaší země.
Vyleji na vás čistou vodu †
a očistíte se od všech vašich nečistot, *
a ode všech vašich model vás očistím. –
Dám vám nové srdce *
a nového ducha vložím do vašeho nitra,
vezmu z vašeho těla srdce kamenné *
a dám vám srdce z masa.
Svého ducha vložím do vás †
a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *
a dbali na má ustanovení a konali je. –
Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †
a budete můj lid *
a já budu váš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Třetí kantikum
Pláč 5, 1-7.15-17.19-21
Modlitba utiskovaného
Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. (2 Kor 4, 10)
Vzpomeň si, Pane, co nás potkalo, *
podívej se a viz naši potupu! –
Naše dědictví připadlo cizincům, *
naše domy neznámým lidem. –
Jsme sirotci, bez otce; *
naše matky jsou jako vdovy. –
Peníze dáváme za to, že pijeme svou vodu, *
za své dříví musíme platit. –
Na krku máme jařmo, jsme pronásledováni, *
už nemůžeme dál a oddech pro nás není. –
Podáváme ruku Egyptu, *
Asýrii, abychom se nasytili chlebem. –
Naši otcové zhřešili: už nejsou; *
a my neseme jejich provinění. –
Ze srdce nám vymizela radost, *
náš tanec se změnil v zármutek. –
Věnec nám spadl z hlavy. *
Běda nám, neboť jsme zhřešili!
A proč naše srdce stůně *
a proč se nám zatemňují oči? –
Ale ty, Pane, zůstáváš navždy; *
tvůj trůn přetrvává z věku do věku! –
Proč bys na nás měl na věky zapomenout, *
opustit nás až do konce života? –
Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. *
Obnov naše dny, jako kdysi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Dej, ať se k tobě vrátíme, Pane, a my se vrátíme. Obnov naše dny jako kdysi.
EVANGELIA
Slova svatého evangelia podle Marka 9, 30-48
Syn člověka bude zabit, ale třetího dne vstane
Ježíš a jeho učedníci procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: „Syn člověka bude vydán lidem
do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.“ Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat.
Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom,
kdo z nich je největší.
Ježíš se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.“ Pak vzal dítě, postavil ho před ně,
objal ho a řekl jim: „Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.“
Jan mu řekl: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.“ Ježíš však řekl: „Nebraňte mu!
Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. Kdo není proti nám, je s námi. Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste
Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně.
Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla.
Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne.“
MODLITBA
Modleme se:
Bože, ty nám dáváš už v této postní době účast na Kristově smrti a vzkříšení;
pomáhej nám, ať se dobře připravíme na slavení velikonoc, abychom plně prožívali
radost z našeho vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
O. Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Denní modlitba Církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz
elektronické texty © 2000-2023 Ing. Karel Mráček Dr.h.c. (fra Pavel, jáhen)
text breviáře © 2000-2016 Česká dominikánská provincie
|