Denní modlitba církve (breviář) ze serveru http://breviar.op.cz

6. květen 2026
Doba velikonoční, 5. týden
1. týden žaltáře

V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.  Aleluja.

HYMNUS

Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)

³¹ Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
      výroky Páně tříbeny v ohni, *
      on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
³² Vždyť kdo je Bůh než jedině Pán, *
      kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
³³ Bůh, který silou mě opásal, *
      cestu mou ochránil od úhony.
³⁴ Jelení hbitost mým krokům dal, *
      on mi dal kráčet po výšinách.
³⁵ Ruce mé učil bojovat, *
      paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu. Aleluja.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.

³⁶ Svou pomoc dals mi za můj štít, †
      pravice tvá mě podepírá, *
      silným mě činí, že ty jsi se mnou.
³⁷ Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
      abych si kotník nepodvrtl.
³⁸ Nepřátele jsem dohonil, *
      neucouvl, až jsem je pobil.
³⁹ Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
      zůstali ležet u mých nohou.
⁴⁰ Tys k boji silou mě opásal, *
      podlehnout dals mým protivníkům, –

⁴¹ zahnals mé odpůrce na útěk, *
      dopřáls mi za jejich záští je zničit.
⁴³ Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
      rozšlápl jako na cestě bláto.
⁴⁴ Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
      tys mi dal vládu nad národy.
    Podrobil se mi i neznámý lid, *
⁴⁵     poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
⁴⁶ Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
      s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá. Aleluja.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.

⁴⁷ Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
      Veleben budiž Bůh, má spása!
⁴⁸ Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě, *
      který mi národy podrobuje!
⁴⁹ Před odpůrci mě zachránil, †
      vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
      vytrhl z rukou násilníka. –

⁵⁰ Za to tě v národech oslavím, *
      písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
⁵¹ Pán svému králi byl milostiv, †
      vyvýšil svého pomazaného, *
      Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása. Aleluja.

V. Bůh, který vzkřísil Pána, aleluja.
O. Vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

     ⁹Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu!“ ¹⁰Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha ¹¹a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově průhledný jaspis. ¹²Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména dvanácti izraelských kmenů. ¹³Tři brány ležely k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři brány k západu. ¹⁴Městské hradby mají dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.
     ¹⁵Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřicí rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby. ¹⁶Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé i široké. Tím rákosem změřil město a napočítal dvanáct tisíc honů; jeho délka, šířka i výška jsou stejné. ¹⁷Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i  anděl. ¹⁸Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo z ryzího zlata podobného čirému sklu. ¹⁹Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, ²⁰pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. ²¹A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z jediné perly. Náměstí ve městě bylo z ryzího zlata, průzračného jako sklo.
     ²²Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. ²³A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. ²⁴Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu. ²⁵Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž vůbec není. ²⁶Slávu a bohatství národů vnesou do něho. ²⁷Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavnosti a lži, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

RESPONSORIUM

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého biskupa Gaudencia z Brescie

     Jeden zemřel za všechny.¹ A právě ten žije a působí v každém jednotlivém chrámě Církve v tajemství chleba a vína; ten, jenž je obětován, je živitelem obětujících, ten, jenž je předmětem víry, dává věřícím život, a ten, jenž je posvěcován, sám posvěcuje posvěcující.
     Toto je Beránkovo tělo, toto je jeho krev. Chléb, který z nebe sestoupil, říká: Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.² A způsoba vína velmi dobře vyjadřuje jeho krev. Neboť když sám v evangeliu říká: Já jsem pravý vinný kmen,³ dostatečně jasně tím prohlašuje za vlastní krev každé víno, které se přináší na znamení jeho umučení. Takže už svatý patriarcha Jakub prorokoval o Kristu, když řekl: Oděv svůj vypere ve víně, v krvi hroznů svůj plášť.⁴ Měl totiž vyprat ve vlastní krvi oděv našeho těla, které na sebe vzal jako vlastní roucho.
     Nuže, sám Stvořitel a Pán, dávající všemu způsob bytí, tu ze země dává vyrůst chlebu a z chleba zase tvoří vlastní tělo, jak je v jeho moci a jak to slíbil.⁵ A stejně jako učinil z vody víno, učinil také z vína svou krev.
     Toto je Pascha Páně,⁶ říká, to jest přechod Páně. To abys nemyslel, že tento chléb a toto víno jsou něčím pozemským. Staly se nebeskými skrze toho, jenž do nich přešel a učinil je vlastním tělem a vlastní krví.
     To, co přijímáš, je tělo onoho nebeského chleba a krev onoho svatého kmene révy. Vždyť když Pán nabízel svým učedníkům posvěcený chléb a posvěcené víno, říkal: To je mé tělo a to je má krev.⁷ Musíme věřit tomu, v něhož jsme uvěřili.⁸ Neboť pravda nezná žádnou lež.
     Když Pán mluvil k zástupům, že mají jíst jeho tělo a pít jeho krev, všichni žasli a reptali: To je tvrdá řeč. Kdopak to má poslouchat?⁹ A tu aby sežehl nebeským ohněm takové úvahy, před jakými jsem už dříve varoval, dodal: Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a život.^{10
     1} srov. 2 Kor 5, 14
     ² 51
     ³ Jan 15, 1
     ⁴ Gn 49, 11
     ⁵ srov. Jan 6, 51
     ⁶ srov. Mt 26, 2
     ⁷ Ex 12, 11
     ⁸ Mt 26, 26.28
     ⁹ srov. 2 Tim 1, 12
     ¹⁰ Jan 6, 63

RESPONSORIUM

KANTIKA

Ant. Pojďme a klaňme se tomu, který vstal z mrtvých, vždyť skrze kříž vzešla světu radost, aleluja.

První kantikum